Nebyla jsem první v naší rodinì, komu odešel partner tam, odkud není návratu. Mùj nejstarší bratr Jiøí se s odchodem své ¾eny musel vyrovnat u¾ pøed pár lety. Potom si ta paní s kosou pøišla pro mého prostøedního bratra, ani pro švagrovou Lídu nebylo jednoduché ¾ít dál…
Na smuteèní hostinì po pohøbu mého man¾ela sedìli vedle sebe, já si k nim obèas pøisedla. Bude to tì¾ké, øíkali mnì, zvyknout si na samotu, ještì ¾e máš Alenku (dceru) tak blízko.
„Kdy¾ budeš nìco potøebovat, zavolej,“ dodal Jirka. To øíkali všichni pøi odchodu, brala jsem to jako zdvoøilostní frázi, ale za èas jsem Jirkovi zavolala.
To kdy¾ jsem se rozhodla udìlat radikální zmìny v bytì. Dcera a ze» v té dobì opravovali svùj dùm, nechtìla jsem jim pøidávat další starost, i kdy¾ byli ochotni, nìkolikrát dennì se mì ptali, jak se cítím a dokonce mnì nabídli, abych se k nim pøestìhovala. To jsem odmítla. Nedìlalo by to dobrotu, za èas bych pro nì byla pøítì¾í. Mám pøece sourozence, pomù¾ou. V¾dy jsme táhli za jeden provaz. Pøátel jsem v té dobì moc nemìla, nebyl èas na vysedávání pøi kávièce, známých, se kterými jsem obèas zplkla na cestì mraky...
Sourozenci nezklamali. Boøek pøijel z Frenštátu, Jirka z Kyjova, chopili se malíøské štìtky, pomohli s výbìrem i sestavením nového nábytku, sestry kibicovaly po telefonu, prostì ka¾dý podle svých mo¾ností.
Pøi práci jsme si hodnì povídali, vzpomínali na dìtství a slíbili si s Jirkou, ¾e vezmeme Lidušku do party, a spoleènì navštívíme místa, která známe z dìtství, a kde jsme u¾ spoustu let nebyli.
Zastavení v Lednici
Jednoho krásného letního dne jsme vyrazili do Lednice, však z Kyjova to není tak daleko. Vyjeli jsme èasnì zrána, je to rozsáhlý areál, tak a» s nìho vidíme co nejvíc. Zámek jako z pohádky, bylo první co mne napadlo, kdy¾ jsme byli na místì. Potìšitelné bylo i to, ¾e právì dostával nový kabát. Hodnì zchátralých památek se po roce 1989 opravuje, všimli jste si ?
Pøi prohlídce jsme se dovìdìli mnoho zajímavých vìcí o zámku i o jeho pøedchozích majitelích. Romantický zámek vznikl z pùvodní gotické tvrze s dvorcem z roku 1220. Od roku 1370 se tu pevnì usadili Lichtenštejnové a s výjimkou krátké pøestávky v 16. století zùstala Lednice v jejich rukou a¾ do konce druhé svìtové války. Právì v 16. století za Hartmanna II. z Lichtenštejna byl postaven renesanèní zámek ve stylu italských vil a tehdy byla také zalo¾ena zahrada. Dnešní vzhled Lednici vtiskla pøestavba v letech 1846 a¾ 1858, kdy byl zámek novì upraven v tehdy moderním novogotickém slohu podle pøedstav majitele Aloise Josefa II. z Lichtenštejna (1796 a¾ 1858).
Obdivovali jsme pøekrásné interiéry, pùvodní nábytek a práci øezbáøù. Trvalo prý sedm let ne¾ vyøezali z jednoho kmene známé toèité schodištì. Reprezentaèní sály zámku charakterizují i další vynikající øezbáøské a truhláøské práce uplatnìné v romantických interiérech na podlahách, oblo¾ení stìn a stropech.
Jednou z nejzajímavìjších místností zámku je vstupní hala, jí¾ vévodí právì ji¾ zmínìné vyøezávané døevìné schodištì zabudované jen do zdi a obrovský mosazný lustr se 116 rameny na svíèky, který vá¾í 690 kilogramù.
A co dál… Po prohlídce zámku jsme si prohlédli skleník, který k zámku s anglickým a francouzským parkem pøiléhá. To byla pastva pro oèi !
Lednický park, který pøechází ve volnou krajinu, je nazýván "zahradou Evropy". Pøita¾livost celého areálu zvyšují lednické rybníky, u kterých našlo ideální hnízdištì vodní ptactvo. Proto byly zaøazeny do systému mezinárodních ornitologických rezervací.
V parku se nachází mnoho vzácných døevin, a zajímavých staveb. Kromì minaretu lze v okolí zámku spatøit také øímský akvadukt, Janùv hrad, orientální vodárnu nebo Lovecký zámeèek.
Minaret je nejstarší romantickou stavbou v lednickém parku. Byl postaven na pøelomu 18. a 19. století v maurském slohu. Díky výšce pøesahující šedesát metrù se stal nejvìtší stavbou svého druhu v neislámských zemích. Od zámku k minaretu je mo¾né se dostat procházkou nebo po vzoru šlechty v koèáru s koòským spøe¾ením okolo zámeckého rybníka. Dobrodru¾nìjší povahy jako my, mohou dát pøednost plavení na loïkách po Zámecké Dyji.
Kochali jsme se romantickými zákoutími a poslouchali lodníka, vyprávìl, ¾e se do kraje vrátili bobøi, co¾ je na jedné stranì dobrá zpráva, ale… Ukazoval nám vzácné, zcela znièené stromy, které mají bobøi na svìdomí. To je ta špatná zpráva.
Zajímavé je, ¾e tvùrcem projektù nìkterých staveb, napøíklad Minaretu byl Josef Hardmuth. Vynálezce tu¾ky a zakladatel stejnojmenné svìtoznámé firmy na jejich výrobu. Lednicko-valtický areál byl pro svou jedineènost v roce 1996 zapsán mezi památky UNESCO.
Tak, víc o tom øíci nedovedu. Mo¾ná fotky to doká¾ou, a taky prezentace zpracovaná v Power Pointu, kterou jsem o Lednici udìlala.