Hotel "Kirishima Highland Resort" byl postaven asi v polovinì kopce, ze kterého se nakonec vyklubala vyhaslá (???) sopka, z balkónu jsem vidìl a¾ do témìø dvacet kilometrù vzdálené Kagošimy a na letištì, u kterého stála "Flaška".
Nádherný výhled na krajinu, ú¾asná pøíroda, køiš»álovì èistý vzduch, skvìlé ubytování, co víc jsem si mohl pøát...
Ráno jsem vstával brzo, proto¾e jsem se nedomluvil v kolik si mì vyzvednou. Díky vzdálenosti jsem byl odkázán na "svého šoféra" Yamaguèiho, jinak jsem se do "práce" nedostal.
Èasné probuzení mi umo¾nilo dùkladnì prozkoumat mùj pøechodný domov. Podle japonských pøedstav šlo o "apartmán", ve kterém by normálnì bydlela celá rodina. Dlouhou chodbou od vstupních dveøí se vcházelo do obytné místnosti asi 6x4 m, rozdìlené posuvnými dveømi na dvì nestejné èásti. Vìtší z nich byla zaøízena témìø evropsky. V místnosti byly vysoké bílé skøíòky ukrývající skládací postele, jedna stìna byla celá prosklená, za ní byla veliká lod¾ie. Menší èást místnosti mìla na podlaze polo¾eno tradièní tatami, jinak byla zaøízena jen nízkou skøíòkou s televizí a videem, nizouèký stolek a nìkolik polštáøù.
Skromné ne? Nutno dodat, ¾e v chodbì byl plnì vybavený kuchyòský kout, automatická praèka a dveøe na toaletní místnost.
Zámìrnì jsem neøekl koupelna èi WC, ale toaletní místnost, kromì tradièní hluboké vany s krytím - tzv. domácí OFURO (láznì) a umyvadla, byla v místnosti "TOALETA". To, co nabízel tento malý technický skvost bylo mírnì øeèeno nadstandardní. Vedle elektricky vyhøívaného (mìkkého) prkénka mì zaujaly hned dvì vìci, za prvé neobvykle vysoká hladina vody v míse a tlaèítkový ovladaè s displayem hned vedle ní.Tímto terminálem se ovládala celá øada funkcí pøístroje od teploty prkénka a¾ po dobu, po které se toaleta po vašem odchodu automaticky spláchne. Toaleta mìla také funkci bidetu. Jinak fungoval pro dámy a jinak pro pány, v¾dy však vyjela ze zadní èásti mísy tryska, která opláchla proudem teplé jemnì rozprášené vody pøíslušná místa a zase se zasunula zpìt. Poté následoval nejvìtší šok, z míst kudy v našich WC mísách protéká v¾dy jen voda se na vás zespod spustil jakýsi fén, který mokré tìlo osušil. Všechny tyto procesy však fungovaly pouze, kdy¾ èlovìk sedìl. Jinak nedìlo se vùbec nic. Vzhledem k tomu, ¾e návod byl popsán pouze v japonštinì (rozsypaný èaj) zkoušel jsem funkce metodou pokusu a omylu, tak¾e se mi celkem zákonitì povedlo odstartovat bidetový program pro ¾eny, následkem èeho¾ jsem mìl osprchované (zespod) i triko.
Ofuro - další vybavení toaletní místnosti, je tradièní japonská koupel, do které se vstupuje a¾ po celkovém omytí. Je to nìco jako sauna, ale bez následného zchlazení studenou vodou. Veøejné - velké ofuro je bazén, na jeho¾ jednom konci pøitéká témìø vaøící voda, na druhém konci se do bazénu vstupuje. Èím déle jste v bazénu, nebo èím vyšší teplotu snášíte, posunujete se blí¾e k pøítoku. Staøí a zkušení návštìvníci se jsou schopni koupat snad v úplnì vaøící vodì, aspoò mi tak pøipadala.
Domácí ofuro funguje na stejném principu, s tím rozdílem, ¾e vodu si dopouštíte. Krytí na vanì je proto, aby voda nechladla moc rychle. Veøejné ofuro je také urèitá spoleèenská zále¾itost. Po lázni se doporuèuje lehnout si na chvíli do odpoèívárny na elektrické masá¾ní køeslo, nebo se nechat namasírovat.
Nevím jestli existuje spoleèné ofuro pro ¾eny i mu¾e, ale já jsem jej nevidìl.
Zajímavost je, ¾e v našem hotelu byly dva bazény a to nikterak malé, umístìny ve dvanáctém patøe. Prý je to souèást opatøení proti zemìtøesení.
Ofuro je pìkná tradice a v¾dy po jeho absolvování jsem i po tì¾kém dni byl odpoèatý a uklidnìný...