K nejnavštìvovanìjším oblastem, a to v zimì i v létì, patøí bezesporu Beskydy. Tentokrát vás pozveme na výlet do Veøovských vrchù. Je to pásmo kopcù, které postupuje od Radhoš»ských Beskyd k západu. Tvoøí je øetìz vrchù Velký Javorník (918 m), Dlouhá (862 m), Krátká (785 m) a Trojaèka (715 m). Na severozápadním svahu Trojaèky se nachází studánka se zvláštním zemìpisným jevem, bifurkací; ze studánky vyvìrají dva prameny, z nich¾ jeden teèe do Zrzávky a odvádí vody do Baltického moøe, druhý se vlévá do Krhovského potoka a do Dolní Beèvy a patøí Èernému moøi.
Veøovské vrchy jsou èástí vodního pøedìlu mezi uvedenými moøi. Naše trasa povede do obce Veøovice. Je to rázovitá podhorská obec pøi øece Jièínce. Náøeèím i svérázným veøovským krojem patøí etnicky k Moravskému Valašsku. Obec byla zalo¾ena zaèátkem 14. století a nále¾ela v¾dy ke statku štramberskému, od roku 1624 patøila však ke zbo¾í novojickému. V 18. stol. byl postaven døevìný kostel, který byl roku 1852 str¾en a na jeho místì byl postaven nynìjší kostel Nanebevzetí P. Marie. U vchodu do kostela je na zdi vlèí hlava vytesaná z pískovce, která dr¾í v tlamì dítì, má to být podle povìsti památka na stavbu pùvodního kostela, kdy vlk uloupil ¾enì dítì, kdy¾ donesla obìd tesaøi, zamìstnanému na stavbì.
Z Veøovic je snadný výstup na høeben Veøovských vrchù. Na nejvyšší vrchol Veøovských vrchù je naše pozvánka na výlet. Velký Javorník je kopec pøístupný a hojnì navštìvován ve všech roèních obdobích. Ka¾dý víkend na vrcholek vystupuje mnoho turistù, z nich¾ nìkteøí tak èiní s urputnou pravidelností témìø ka¾dý týden – i v zimì! Proto se nebojte, kdy¾ tam pùjdete v zimì, zcela jistì tam bude vyšlapán chodníèek i v metrových snìhových závìjích.
V horní èásti Veøovic se vydáte po ¾luté znaèce (tato znaèka zaèíná na vlakovém nádra¾í). Po této pùjdete mírnì do kopce po asfaltové cestì a ze zaèátku máme po stranách chatkovou oblast a louky, pozdìji ji¾ z obou stran les. Pøijdete k mostku s parkovištìm, kde pokraèujete vlevo pøes mostek a za ním stoupáte vpravo do prudšího kopce serpentinami nahoru, a¾ na vrchol vyhlídkové hory. Obèerstvení si mù¾ete dát v oblíbené turistické chatì. Chata stojí na vrcholu ve výšce 905 m. n. m.
Její prvopoèátky sahají ke sklonku 19. století, pøesnìji do roku 1897. Olomoucký arcibiskup Dr. Th. Kon na ¾ádost nìmeckého Beskyden-vereina postavil na tomto místì loveckou chatu. Vzhledem k tomu, ¾e tehdejší národnostní pomìry byly velmi vypjaté, slou¾ila jak pro èeské, tak pro nìmecké turisty. V roce 1915 vyhoøela, údajnì ji vypálili pytláci. Pozdìji byla obnovena, dokonèena a slavnostnì otevøena 5. srpna 1935. Projektantem stavby byl architekt Aleš Parma a náklady dosáhly výšky 130 000 Kè.
Chata má celoroèní provoz: V létì 8 a¾ 18 hod.
V zimì 9 a¾ 17 hod. dennì mimo pondìlí.
(neposkytuje ubytování)
Sestoupit mù¾ete na druhou stranu po zelené znaèce do Frenštátu.
Zelená znaèka: Velký Javorník - Horeèky – Frenštát pod R. (5,5km)
Horeèky – èást Frenštátu jsou tradièní oblastí turistiky na sv. výbì¾cích Velkého Javorníka. . Zde najdete Valašskou kolibu, valašskou hospodu U Bartošù, pøírodní amfiteátr, skokanský areál se tøemi mùstky s umìlou hmotou a sedaèkovým výtahem. Cesta vede kolem památného stromu - Lípa "U obrázku".
Vaše putování skonèí v centru Frenštátu pod Radhoštìm. Je to starobylé mìsto a jeho zaèátky spadají k pøelomu 13. a 14. stol. Za zakladatele se pova¾uje dr¾itel hukvaldského hradu. Znaèného rozkvìtu tu dosáhla cechovní výroba, hlavnì se tu daøilo plátenictví. V roce 1479 bylo mìsteèko pøepadeno uherskými vojsky a vydrancováno; znaènì trpìlo i pozdìji, zejména za tøicetileté války. V 16. stol. se zaèala v okolí mìsta zpracovávat ruda v hamrech. V roce 1884 zde vznikl první èeský turistický spolek „Pohorská jednota Radhoš»“. Tento spolek si vytýèil jako hlavní cíl zpøístupnit Radhoš» a Beskydy turistice. Informaci o práci a úspìších tohoto spolku vám pøineseme nìkdy pøíštì.