Jako v¾dy v nedìli v poledne zasedli poslanci k rozhovoru s Vladimírem Moravcem a øešili, kdo zasedne ve vládì a v parlamentu a jakou funkci získá. Globální oteplování, ozónová díra, energetická nároènost prùmyslových velkomìst, tání ledovcù, povodnì a sucha, hurikány, tajfuny a tornáda, dokonce ji¾ i u nás – to nezajímá ani zelené. Není divu. Jak øekl filosof Václav Bìlohradský 12. srpna v rozhovoru v Právu, jsou to všechno strany ekonomického rùstu, podílejí se na obrovské mystifikaci reálných nákladù na nìj, pøijímají svìtovou hegemonii USA.
A právì ten Bìlohradského rozhovor stojí celý za pøeètení, i kdy¾ to vy¾aduje urèitou duševní námahu.
„Stále racionálnìjší jedinci ve stále šílenìjší spoleènosti,“ charakterizuje souèasný stav tento filosof, a pokraèuje:“Racionální chování jedincù, inspirované maximalizací vlastních výhod vede ke vzniku šílené spoleènosti, v ní¾ existuje globální oteplování, zamoøená mìsta, nesmyslnì nákladná mobilita zalo¾ená na soukromém automobilu.
Kvalita ¾ivota v prùmyslových zemích závisí na dohodì mezi lidmi o zpùsobech, jimi¾ budou u¾ívat prostøedky, kterými vìda a technika pøeplòují náš svìt. Globální kapitalistická ekonomika ale takové dohody ztì¾uje tím, ¾e místo hledání kolektivnì nejvýhodnìjšího øešení našich problémù vnucuje všem obèanùm jako pøeva¾ující formu racionálního chování konkurenèní boj o individuální výhody. Nejstrašnìjším pøíkladem je hrùzné systémové podfinancování kolektivní dopravy ve prospìch dopravy soukromé.
Výrobci automobilù privatizují zisky a spoleènost, vlastnì všichni pozemš»ané, platí obrovské náklady na neracionální a neefektivní systém mobility, jakým je automobilová doprava. Z hlediska vlastencù planety Gaia, z hlediska naší pøíslušnosti k celku pozemského ¾ivota, je vše veøejným statkem – statky soukromé jsou jen ideologické a mocenské konstrukce.
Západní model rùstu je hluboce nemorální, jeho neetiènost je nenapravitelná. Etické je jen to jednání, které mù¾e být univerzálnì platným principem pro ka¾dého èlovìka.
Všichni politici jsou dnes „staré struktury“, pouzí funkcionáøi ekonomického rùstu, v úzkém spojení s bavièským mediálním komplexem, který systematicky zastírá rozkol mezi individuální racionalitou a kolektivním šílenstvím.
Všude vyrostly supermarkety, ekonomika roste, o minulých vánocích Èeši utratili více ne¾ kdy pøedtím. Èetl jsem, ¾e vìdci vymysleli injekci, po ní¾ budou spotøebitelé moci jíst, jak chtìjí a budou pøesto hubení.
Nastal vìk svobody na Zemi: ®ereš a ¾ereš a pøesto netloustneš. Pro budování takového svìta stojí za to ¾ít.
To jsou úryvky z rozhovoru, v nìm¾ Václav Bìlohradský vysvìtluje, ¾e nepodpoøil ve volbách Stranu zelených, ale kauzu, kterou zastupuje. Vyjádøil zklamání, ¾e to nedokázala a ¾e podpoøila beznadìjnou trojkoalici, v ní¾ navíc dùslednì antiekologická, „ecomachistická“ a technokratická ODS mìla hrát rozhodující roli.
Václav Bìlohradský se rovnì¾ vyjádøil k souèasné „tyranii medií“, která má rozpustit všechny informace v jakési bavièské bøeèce, v ní¾ plavou obrazy hurikány ponièených mìst spolu s fotografiemi mrtvého tìla „královny lidských srdcí“ nebo Madony v èerném prádle pøipoutané na jakémsi køí¾i z ocele.
V této souvislosti cituje jiného autora, Jana Miesnera: Media jako novodobí vykoøis»ovatelé obírají pøírodu a lidi o jejich pøíbìhy a dìlají z nich výnosnou výplò mezi dvìma reklamními bloky.
Uzavírá, ¾e tato všerozpouštìjící a všezaplavující bavièská bøeèka dusí demokracii.
Moravcem a øešili, kdo zasedne ve vládì a v parlamentu a jakou funkci získá. Globální oteplování, ozónová díra, energetická nároènost prùmyslových velkomìst, tání ledovcù, povodnì a sucha, hurikány, tajfuny a tornáda, dokonce ji¾ i u nás – to nezajímá ani zelené. Není divu. Jak øekl filosof Václav Bìlohradský 12. srpna v rozhovoru v Právu, jsou to všechno strany ekonomického rùstu, podílejí se na obrovské mystifikaci reálných nákladù na nìj, pøijímají svìtovou hegemonii USA.