Indie, slovo vonící koøením, exotikou, dálkami a zcela vlastní historií, která šla svou prastarou cestou dávno pøed tím, ne¾ v Evropì vùbec nìjaká historie zaèala; také druhá nejlidnatìjší zemì na svìtì s témìø miliardou obyvatel, rodná vlast Mahátmá Gandhího.
Èlovìk má pocit, ¾e aby ji alespoò trochu poznal, potøeboval by k tomu mìsíce. A já mìl k dispozici pouze necelé dva dny v pauze mezi obchodními jednáními a odletem zpìt do Evropy. Naštìstí pouhých dvì stì kilometrù od hlavního mìsta Dillí je Agra, mìsto starých indických øemesel, ale pøedevším mìsto, ve kterém stojí Tád¾ Mahal, snad nejznámìjší indická památka. A» u¾ se dopravíte do Agry jakkoliv, autobusem, autem, musíte je nechat asi kilometr pøed Tád¾ Mahalem. Indové si této památky velice cení, a aby ji co nejménì zneèistili nesmí v nejbli¾ším pásmu kolem nìj jezdit ¾ádná auta se spalovacím motorem. Dále u¾ pouze elektrobusem cyklorikšou, v Indii snad nejobvyklejším zpùsobem pøepravy na krátké vzdálenosti. Vstupné do Tád¾ Mahalu je pro cizince, dosti vysoké (750 rupií, tedy asi 590 Kè), pro samotné Indy to stojí sotva desetinu této èástky. Dá se to ale pochopit. Údr¾ba této památky stojí dost penìz a pro Indy je to kus jejich národní historie.
Pøekroèením hlavní vstupní brány Tád¾ Mahalu jako byste vstoupili do jiného svìta. Za zády jste nechali špinavé ulice s odpadky, pobíhajícími vepøíky a rámusem, pøed vámi se otvírá pohled na krásné stavby, zahrady a peèlivì støi¾ený anglický trávník. Stavitel Tád¾ Mahalu, Šachhd¾ahan, vládl v Indii v 17. století. Jeho dìdeèek Akbar i otec D¾ahand¾ír vybudovali mocné impérium a uèinili Agru sídlem svého královského rodu Mughalù. Kdy¾ Šachd¾ahan usedl v roce 1627 na trùn, mìl vše, co si mohl orientální vládce pøát – obrovské impérium, neomezené bohatství, pohodlí a luxus, a nade vše svou milovanou man¾elku Mumtaz Mahal.
A právì její smrt pøi narození ètvrtého dítìte dala podnìt k vybudování Tád¾ Mahalu.
Øíká se, ¾e Šachd¾ahan slíbil své paní pøed smrtí, ¾e vybuduje památník, který bude vìènì symbolizovat jeho lásku. Její smrt ho zcela zdrtila a veškeré své síly i bohatství vrhl do výstavby jejího posmrtného památníku. Tád¾ Mahal je tedy vlastnì mauzoleum, hrobka Mumtaz Mahal je v jeho geometrickém støedu. Je taky nádherným projevem lásky mu¾e ke své ¾enì. Výstavba Tád¾ Mahalu trvala dvacet let od roku 1623 a podílelo se na ní více ne¾ dvacet tisíc dìlníkù. I dnes, témìø o 400 let pozdìji, zùstává stavba záøivì bílá. Pro její výstavbu byly pou¾ity nejkvalitnìjší materiály.
Od základù a¾ po špièku kopule je Tád¾ Mahal vybudován z bílého mramoru, zvaného makrana, který se tì¾í v Indickém Rád¾astánu. Tento druh mramoru je zcela kompaktní, povrch není pórovitý a proto nedochází k jeho zneèiš»ování. Bohatá ornamentální výzdoba mramorových ploch není provedena barvami, které po èase vyblednou. Byla pou¾ita technologie vkládání drahých kamenù (jaspis, chalcedon, achát, karneol, moøské korály i pravé diamanty) do mramoru. Jeden motiv kvítku, kterých jsou po celé stavbì tisíce, se skládá z nìkolika desítek kouskù pøesnì opracovaného kamene. Výsledné dílo je pak témìø vìèné. Kvìtinové a ornamentální motivy uvnitø i vnì jsou doplnìny citáty z koránu, které jsou vyvedeny z èerného mramoru. Mramor makrana i vìtšina pou¾itých drahých kamenù jsou poloprùsvitné a celá stavba odrá¾í dopadající svìtlo. Nejkrásnìjší prý je pøi mìsíèním úplòku nebo pøi východu slunce. Uprostøed dne se na stìny, na které dopadá slunce, témìø nedá dívat, jak oslòují. Kolem hlavní stavby jsou dùmyslnì rozvedeny vodní kanály s mramorovými bøehy a efekt zrcadlení dodává krásné stavbì ještì další rozmìr.
Tád¾ Mahal je postaven na bøehu øeky Jamuny, aby jej šach mìl na dohled ze svého královského paláce v Èervené pevnosti. Šachd¾ahan mìl prý v plánu postavit kopii Tád¾ Mahalu z èerného mramoru na druhé stranì øeky jako hrobku, do ní¾ by byl po smrti pohøben on. To se mu ji¾ nepodaøilo, proto¾e jeho vlastní syn, Aurangzeb, který mìl ji¾ dost tatíèkova utrácení, prohlásil Šachd¾ahana za nepøíèetného a do konce ¾ivota jej uvìznil v jeho paláci. Nakonec mu tedy zùstal pouze pohled z okna.
Šachd¾ahan je pohøben vedle své man¾elky Mumtaz Mahal. Øemeslo vkládání kamenù do mramoru se zachovalo dodnes. Je to rodinné øemeslo, které se dìdí z generace na generaci. Tyto výrobky jsou také pohádkovì drahé. Bohatì zdobený stolek 60 x 100 cm stojí tøeba 7000 USD. Takový stolek je ale výsledkem více ne¾ roèní práce a obsahuje stovky kamenù. Takovými penìzi nedisponuji, ale našla se alespoò malá krabièka na klenoty, kterou jsem si mohl dovolit koupit své man¾elce. Byla ze stejného mramoru a zdobená stejným zpùsobem jako stavba, které jeden milující vládce zasvìtil celý svùj ¾ivot…
Dillí je Agra, mìsto starých indických øemesel, ale pøedevším mìsto, ve kterém stojí Tád¾ Mahal, snad nejznámìjší indická památka. A» u¾ se dopravíte do Agry jakkoliv, autobusem, autem, musíte je nechat asi kilometr pøed Tád¾ Mahalem. Indové si této památky velice cení, a aby ji co nejménì zneèistili nesmí v nejbli¾ším pásmu kolem nìj jezdit ¾ádná auta se spalovacím motorem. Dále u¾ pouze elektrobusem cyklorikšou, v Indii snad nejobvyklejším zpùsobem pøepravy na krátké vzdálenosti. Vstupné do Tád¾ Mahalu je pro cizince, dosti vysoké (750 rupií, tedy asi 590 Kè), pro samotné Indy to stojí sotva desetinu této èástky. Dá se to ale pochopit. Údr¾ba této památky stojí dost penìz a pro Indy je to kus jejich národní historie. 