Tisk se v nedávných dnech zabýval oblibou hypermarketù mezi zákazníky v Èesku. Prý je jich máme nejvíc mezi novými èleny Unie. Asi je to pravda, i naše rodina si tyto velkoprodejny oblíbila. Zprvu to bylo Tesco, které jsme navštìvovali pøi výjezdech z Prahy na chalupu, pak pøišel na øadu o nìco levnìjší Interspar. Kdy¾ však za kopcem otevøeli Kaufland, zvítìzil nade všemi, i nad ohromným smíchovským Carrefourem. Pøièinil se o to malý incident, který se odehrál po první vstupní prohlídce. Koupil jsem si tam pár malièkostí k veèeøi, ale v patøe mì upoutaly levné zahradnické nù¾ky – pouhých 75 Kè – no, nekupte to! Hned jsem je o víkendu odvezl na chalupu a vyzkoušel na keøíèku rù¾í. Pøi druhém støihu se rameno rukojeti zlomilo, v kovu byl kaz. To se mù¾e stát, a nepochyboval jsem, ¾e mi je v Cafouru bez øeèí vymìní. Zmýlil jsem se. Do¾adovali se nekompromisnì pokladního bloku, který jsem u¾ samozøejmì nemìl, kdy¾ hlavním cílem nákupu byla veèeøe. Nepomohl ani pøivolaný vedoucí. Naštval jsem se a Cafour ztratil mou pøízeò.
Asi za mìsíc jsem nakupoval v Kauflandu – a ejhle, stejné nù¾ky mìli také, dokonce o fous levnìjší. Tak jsem, s trochou studu, zkusil štìstí tam. V reklamacích nù¾ky bez øeèí pøevzali, zeptali se, zda chci jiné, nebo vrátit peníze. Vybral jsem si jiné a ocenil pøistup k vìci. Sedmdesát korun jim za ztrátu pøíznì nestálo, aè i oni mìli právo po¾adovat pokladní blok.
Carrefour navzdory protestùm obèanù vyrostl i u nás, ve Vršovicích. Pøièinil se o to mj. bezplatný zájezd do Paøí¾e, který firma uspoøádala pro zastupitele a vedoucí úøedníky úøadu mìstské èásti. Za tìchto okolností nepomohl odpor obèanského sdru¾ení, ani protesty ministerstva ¾ivotního prostøedí, které sídlí naproti. Hlavním argumentem odpùrcù bylo zhoršení ¾ivotního prostøedí nárùstem automobilové dopravy, úbytkem zelenì atp. Nákupní støedisko nebylo ani zapotøebí, proto¾e mo¾ností obstarat si nákupy bylo dost a Cafour zpùsobil úpadek øady malých obchodníkù. Místo obchodního domu, pøedstaveného na maketì, vyrostl v Edenu mamutí obchodní komplex s obrovskou administrativní budovou. Zdá se však, ¾e investice se firmì nevyplatila, proto¾e byla nucena z Èeska odejít a øetìzec prodejen prodala Tescu. Pøisuzuji to mj. pozdnímu pøíchodu do republiky, který zpùsobil, ¾e nejschopnìjší pracovníci u¾ pracovali v konkurenèních firmách a Carrefour neposkytoval kvalitní slu¾by, ani výhodné ceny.
S velkou aférou vstoupil na èeský trh Lidl. Postaralo se o to kácení stromù na místì prodejen, a je nepochybné, ¾e to konkurence patøiènì rozmázla ve sdìlovacích prostøedcích. Lidl se zapsal opravdu nízkými cenami a získal pøízeò mnohých. Nic ale netrvá vìènì. Zøícený strop pod nánosem snìhu povìst firmy opìt poškodil, a také ceny u¾ nepatøí mezi nejni¾ší, i kdy¾ se obèas nìjaký sólokapr najde. Má nejnovìjší špatná zkušenost je z Rakovníka, kde jsem teprve doma zjistil, ¾e mi pokladní namarkovala nejprve jednu petlahev minerálky a pak vynásobila znovu celkovým poètem v balíku, èili jednu úètovala navíc. Prý se to stává – tak pozor na to!
Nejen ceny rozhodují o pøízni zákazníkù. Kromì pohotové reakce na reklamace je to zejména ochota zákazníka èekat ve frontì pøed pokladnami. Spìch je atributem dnešní doby a èekat dlouhé minuty na zaplacení pøed polovinou neobsazených pokladen je opravdu mrzuté. Tady se zdá, ¾e mají co dohánìt zejména v Intersparu.
Hypermarkety se staly fenoménem nové doby, v ní¾ pro dr¾itele vìtší èástek penìz není nic nedostupné. Nabídka zbo¾í je tak bohatá, ¾e se v ní jedinec ztrácí a stále èastìji nará¾í na druhy zbo¾í, jeho¾ u¾ití je pro nìj záhadou.
®ijeme stále lépe, ale zda také radostnìji – to je otázka.
v Èesku. Prý je jich máme nejvíc mezi novými èleny Unie. Asi je to pravda, i naše rodina si tyto velkoprodejny oblíbila. Zprvu to bylo Tesco, které jsme navštìvovali pøi výjezdech z Prahy na chalupu, pak pøišel na øadu o nìco levnìjší Interspar. Kdy¾ však za kopcem otevøeli Kaufland, zvítìzil nade všemi, i nad ohromným smíchovským Carrefourem. Pøièinil se o to malý incident, který se odehrál po první vstupní prohlídce. Koupil jsem si tam pár malièkostí k veèeøi, ale v patøe mì upoutaly levné zahradnické nù¾ky – pouhých 75 Kè – no, nekupte to! Hned jsem je o víkendu odvezl na chalupu a vyzkoušel na keøíèku rù¾í. Pøi druhém støihu se rameno rukojeti zlomilo, v kovu byl kaz. To se mù¾e stát, a nepochyboval jsem, ¾e mi je v Cafouru bez øeèí vymìní. Zmýlil jsem se. Do¾adovali se nekompromisnì pokladního bloku, který jsem u¾ samozøejmì nemìl, kdy¾ hlavním cílem nákupu byla veèeøe. Nepomohl ani pøivolaný vedoucí. Naštval jsem se a Cafour ztratil mou pøízeò.