Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Libìna,
zítra Saskie.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Dneska stromy, zítra zvíøata a lidé…
 
Austrálii jenom australské!
 
S nemalým potìšením mù¾eme našim ètenáøùm oznámit, ¾e se vèera podaøilo našim ochráncùm pøírody, a to i pøes všechny nesmyslné protesty na celém svìtì, porazit v našem Národním parku v Modrých horách poslední sosnový strom. Slavnostního obøadu porá¾ky posledního stromu se zúèastnili i nìkteøí známí prominenti a pøední èinitelé naší vlády. V závìreèném projevu se pøedsednictvo Ochrany australské pøírody zavázalo, ¾e u¾ nikdy nedopustí, aby na našem kontinentu vyrostl jediný sosnový strom.
 
Tímto chvályhodným èinem se naši bojovníci za australskou pøírodu nezmìrnì zaslou¾í o to, ¾e se Austrálie zase o krùèek vrátí nazpìt ke své pùvodní flóøe a nebude zahlušena cizími stromy, pocházejícími z rùzných koutù svìta. Bez povšimnutí nemohou v ¾ádném pøípadì zùstat jejich další smìlé plány, jako je likvidace vìtšiny rostlinné vegetace, pocházející ze zámoøí, napø. jablonì, hrušnì, hrozny, bavlník a další. Podaøi-li se jim to, zaslou¾í se nemalou mìrou o další oèistu našeho svìtadílu. Zcela urèitì budeme rádi dále informovat naše ètenáøe o jejich úspìších a nelehkém boji s úøední byrokracií a administrativou.
 
(Z èasopisu "Starý kontinent" - Canberra 18. 10. 2025)
 
 
Ve vèerejších pozdních noèních hodinách, jak všichni u¾ víme ze sdìlovacích prostøedkù, se pøehnal Tasmánií nièivý cyklon Cyprián. Jeho rychlost dosahovala rychlosti 240 km na hodinu a zanechal za sebou nepøedstavitelnou spouš», zatím s nevyèíslitelnými škodami i ztrátou na mnoha lidských ¾ivotech. V tom samém èase došlo na Novém Zélandì k silným otøesùm pùdy, které si naštìstí nevy¾ádaly lidských obìtí, jako pøed tøemi dny v Rakousku a nebo dvìma dny v Nìmecku. Epicentrum zemìtøesení o síle 7 stupòù se nacházelo v Tasmánském moøi, 500 km jihozápadnì od Nového Zélandu.
 
(Veèerník SYDNEY – 21. 10. 2025)
 
 
Mýlit se je lidské!
 
Na zaèátku tohoto století v roce 2010 se naši zastánci pøírody zmýlili pøi likvidaci kapradin, ale vèas pøišli na to, ¾e tato rostlina byla v naší zemi odjak¾iva. Svùj omyl napravili tím, ¾e se omluvili a pozdìji ka¾dou rostlinu odbornì a zodpovìdnì provìøili, ne¾ ji odstraòovali. V souèasné dobì se podaøilo náš kontinent, aspoò v nejhustìji osídlených oblastech, oèistit od poslední cizokrajné vegetace, jako napø. cukrová tøtina, oliva a bavlník, neblahý odkaz našich pøedkù, kteøí pøi pøesídlování tuto ne¾ádoucí rostlinnou kulturu k nám zavlékli.
 
Je víc ne¾ potìšující, ¾e k našim ochráncùm pøibyli i øadoví obèané a další organizace jako KSÈ (Koalova segregace èistoty), STB (Spoleènost toponomastických bojovníkù), HZDS  (Hnutí za domorodou spoleènost). Akce "Austrálii jenom australské" se setkala v posledních letech s velkým porozumìním nás všech a stala se i hlavní výukou na všech školách.

Pøed redakèní uzávìrkou se naše redakce dozvìdìla od tiskového mluvèího NSDAP (Národní sdru¾ení domoviny a pøírody), ¾e tato spásonosná organizace pøišla s novou iniciativou oèisty od cizokrajné zvìøe.

(Z èasopisu "Starý kontinent" - 22. 12. 2039)  
 
 

Za ještì èistìjší Austrálii!
 
Po nepøíznivì tragických zprávách o rozsáhlých povodních ve støední Evropì, kde  vystoupily všechny vìtší øeky ze svých koryt a polovina pevniny byla zatopena, mù¾eme na druhou stranu potìšit naše ètenáøe, ¾e se organizaci NSDAP v úzké spolupráci s REP (Retrospektiva entomologické pøírody) podaøilo vyhubit poslední králíky, jejich¾ pùvod je, jak jsme døíve informovali, z Evropy. Obì organizace s pomocí dalších dosáhly prosazení zákona ve vládì o likvidaci psù dingo, døíve neoprávnìnì nazývaných psy australskými. Pes dingo se toti¾ dostal na naši pevninu s prvními trestaneckými osídlenci, vyvezenými za trest koncem 18. století z Anglie.
 
U jiných chovných zvíøat domácích, jako kráva (pùvod Asie a severní Afrika), konì (tundra, støední a ji¾ní Evropa), ovce (Asie a Korsika) a mnoho dalších, byl ji¾ stanoven èasový termín vyhubení a budou postupnì nahrazena našimi zvíøaty – do roku 2068 by se na území Austrálie nemìla ¾ádná vyskytovat.
 
(Mìsíèník Nadìjná perspektiva Melbourne – únor 2048)
 
     
Jak u¾ jsme veøejnost informovali, došlo na vìtšinì místech v Modrých horách k sesuvùm hornin a pùdy. Pøíèinou jedné z nejvìtších katastrof v Austrálii byly dlouhodobì trvající tropické deštì. Ráz krajiny se zmìnil k nepoznání! Na místo katastrofy se dostavili èelní ministøi vlády. Celou zemi tak zèistajasna zasáhla vlna neèekaného šoku – Modré hory patøily k nejhezèím pøírodním scenériím státu New South Wales.
 
(Ocamùra denník èesko-ruské tiskové federace -  21. srpna 2068)

 
V roce  2068 zùstává kontinent Austrálie sám se svou divokou flórou, s koalou a s ještì více rozmno¾enými klokany, symbolem této nevšední zemì.

 

V pøísnì støe¾ených koncentraèních rezervacích je mo¾no uvidìt i jiná zvíøata, jako pštrosa pùvodem z Afriky, psa dingo, krávu domácí, konì a ještì pár jiných zvíøat a zvíøátek. Rezervace jsou opatøeny ostnatodrátìným plotem, pod vysokým napìtím, aby se náhodou nestalo, ¾e se nìkterá dostanou na svobodu a opìt zamoøí tento u¾ oèištìný kontinent. Skvìlí ochránci pøírody dokonèili svùj osmdesátiletý proces „normalizace“ a není o nich ji¾ slyšet. Odmlèeli se snad proto, ¾e by tøeba nepøišli pùvodní obyvatelé – domorodci a nedo¾adovali se úplného oèištìní jejich zpustošené zemì a to i od tìch, co dovedli jejich kdysi krásnou pevninu k úplné zkáze? Ale to nehrozí. Vìtšina z nich byla toti¾ zlikvidována v akci „Negramotní, homosexuálové a tìlesnì posti¾ení jsou pøítì¾í našeho státu!“ Zbytek š»astnì pracuje v koncentraèních rezervacích s evropskými zvíøaty jako ošetøovatelé zvìøe.
 
Nakonec se obávám ještì jednoho, aby v další budoucnosti nedošlo i na ty ubohé klokany, ponìvad¾ pøelo¾ením jejich pùvodního jména Kangaroo do èeštiny, znamená „my-ti-nerozumíme“.

 

 
* * *
    
„Dopis z Modrých hor“, od paní Hany Messnerové, který jsem dostal pøed 20 léty, mì v tom samém èase inspiroval k napsání této úmyslnì pøehnané fantazie blízké budoucnosti, která nemusí mít, podle mého, daleko k pravdì a je stále aktuální. Nejedna fantazie se naplnila skuteèností a je jenom na nás všech, abychom nebyli k podobným akcím lhostejní – ona toti¾ lidská blbost zvláštì v posledním èase je bez hranic!  
Václav ®idek
* * *
Foto: The Margaret River Discovery Co - Wine & Adventure Tours
Foto povodnì server Povodí Moravy http://www.pmo.cz/

Zobrazit všechny èlánky autora


Komentáøe
Poslední komentáø: 11.05.2019  11:30
 Datum
Jméno
Téma
 11.05.  11:30 Václav
 10.05.  00:11 Ivan
 09.05.  10:28 Renata ©indeláøová Víc ne¾ blahopøeji!
 09.05.  09:16 Von
 09.05.  00:14 olga janíèková