Rozhledna vysoká 13,6 m vznikla na Mìstské hoøe v Berounì v podstatì náhodou. V roce 1934 získala berounská firma Jelínek a synové zakázku na výstavbu vodojemu. Sama pøišla s iniciativou, ¾e stavbu rozšíøí o další úèelový objekt - betonovou vyhlídkovou vì¾, otevøenou o velikonoèních svátcích roku 1936 a provozovanou mìstem. Èásteènì zchátralá rozhledna byla v devadesátých letech 20. stol. uzavøena. Po rekonstrukci mobilním operátorem je od roku 1999 opìt pøístupná veøejnosti a stala se vyhledávaným místem rodinných i školních výletù.
Berounská keramika
Mìsto Beroun proslulo svými hrnèíøskými trhy, na které se u¾ osm let sjí¾dìjí v¾dy druhý záøijový víkend desítky nejlepších hrnèíøù a keramikù z celé republiky. Právì hrnèíøi patøili ve støedovìku k vá¾eným a uznávaným øemeslùm a v širší povìdomí vešli zejména tzv. berounským zbo¾ím, èervenì zbarvenou keramikou, zdobenou bílými pøírodními motivy, z ní¾ se pilo pøi korunovaci krále Matyáše v roce 1611 a oblíbil si ji i císaø Rudolf II èi Vilém z Ro¾mberka.
Sklárny Ni¾bor
Podle dochovaných historických zpráv je známo, ¾e významný skláøský rod Rücklù pøišel ji¾ v 18. století do Èech ze Švýcarska. Dùle¾itým mezníkem pro firmu byl rok 1846, kdy Jan Rückl pøevzal skláøskou hu» v Cyranovì Ostrovì do nájmu a zalo¾il vlastní firmu. Úspìchy spojené se skláøskou výrobou umo¾nily brzo rozšíøit výrobní kapacity sklárny o další provozy. Zejména Antonín Rückl se pak následnì zapsal do historie èeského skla jako zakladatel a šéf nìkolika dalších úspìšných skláren.. Výrobní provozy mù¾e navštívit veøejnost.
Solvayovy lomy u Bubovic
Dùlnì-prùmyslový skanzen mezi obcemi Svatý Jan pod Skalou a Bubovice. Malé muzeum s expozicí "Historie tì¾by a dopravy vápence v Èeském krasu". Od muzea ke štole je zrekonstruovaná èást polní lomové dráhy, po které na ukázku projí¾dìjí pùvodní vozíky ta¾ené dùlními lokomotivami.
Chrustenický dùl
Nejvìtší dùlní skanzen v republice v blízkosti dálnice D5 u obce Lodìnice. Dùl má 84 podzemních pater. Zhlédnout lze dùlní lokomotivy a vozíky, dobové fotografie, jako¾ i raritu - dùlní konírnu. Prohlídka dolu zahrnuje pùl cesty dùlním vláèkem.
Keltské oppidum Stradonice Západnì nad obcí Stradonice a ústím Habrového potoka do øeky Berounky se na vrchu Hradištì nalézá jedno z nejznámìjších bývalých keltských oppid v Evropì. Nedaleko odtud, na zámku v obci Ni¾bor, bylo v èervnu 2004 otevøeno Informaèní centrum keltské kultury, pøedstavující veøejnosti unikátní kulturu tohoto tajemného národa. Podle jednoho z jeho kmenù - Bójù byly nazvány i Èechy – Bohaemium.
Muzeum betlémù Karlštejn
Expozici dominuje Karlštejnský královský betlém - nejvìtší èeský loutkový betlém, který doplòují další staré èeské betlémy rùzného provedení.
Rozhledna vysoká 13,6 m vznikla na Mìstské hoøe v Berounì v podstatì náhodou. V roce 1934 získala berounská firma Jelínek a synové zakázku na výstavbu vodojemu. Sama pøišla s iniciativou, ¾e stavbu rozšíøí o další úèelový objekt - betonovou vyhlídkovou vì¾, otevøenou o velikonoèních svátcích roku 1936 a provozovanou mìstem. Èásteènì zchátralá rozhledna byla v devadesátých letech 20. stol. uzavøena. Po rekonstrukci mobilním operátorem je od roku 1999 opìt pøístupná veøejnosti a stala se vyhledávaným místem rodinných i školních výletù.
druhý záøijový víkend desítky nejlepších hrnèíøù a keramikù z celé republiky. Právì hrnèíøi patøili ve støedovìku k vá¾eným a uznávaným øemeslùm a v širší povìdomí vešli zejména tzv. berounským zbo¾ím, èervenì zbarvenou keramikou, zdobenou bílými pøírodními motivy, z ní¾ se pilo pøi korunovaci krále Matyáše v roce 1611 a oblíbil si ji i císaø Rudolf II èi Vilém z Ro¾mberka.
Podle dochovaných historických zpráv je známo, ¾e významný skláøský rod Rücklù pøišel ji¾ v 18. století do Èech ze Švýcarska. Dùle¾itým mezníkem pro firmu byl rok 1846, kdy Jan Rückl pøevzal skláøskou hu» v Cyranovì Ostrovì do nájmu a zalo¾il vlastní firmu. Úspìchy spojené se skláøskou výrobou umo¾nily brzo rozšíøit výrobní kapacity sklárny o další provozy. Zejména Antonín Rückl se pak následnì zapsal do historie èeského skla jako zakladatel a šéf nìkolika dalších úspìšných skláren.. Výrobní provozy mù¾e navštívit veøejnost. 
Malé muzeum s expozicí "Historie tì¾by a dopravy vápence v Èeském krasu". Od muzea ke štole je zrekonstruovaná èást polní lomové dráhy, po které na ukázku projí¾dìjí pùvodní vozíky ta¾ené dùlními lokomotivami. 
Západnì nad obcí Stradonice a ústím Habrového potoka do øeky Berounky se na vrchu Hradištì nalézá jedno z nejznámìjších bývalých keltských oppid v Evropì. Nedaleko odtud, na zámku v obci
Ni¾bor, bylo v èervnu 2004 otevøeno Informaèní centrum keltské kultury, pøedstavující veøejnosti unikátní kulturu tohoto tajemného národa. Podle jednoho z jeho kmenù - Bójù byly nazvány i Èechy – Bohaemium.