Svìt se mìní
Svìt se mìní, jinak to nemù¾e byt u¾ jen pro nové a nové poznatky, objevy. Mìní se nejen svìt, ale pøedevším ¾ivot lidí.
Dnes je samozøejmostí pro mladou generaci mobil, internet a další technická zaøízení, která pøed nìkolika lety neexistovala a pøedstava o nìèem podobném byla pokládána za fantazii.
Objevy mohou ve svém dùsledku mít i zcela rozdílné dopady pro ¾ivot lidí. Klasickým pøíkladem je objev štìpení uranu, který pro lidstvo otevøel nepøedstavitelné mo¾nosti získávání energie, ale souèasnì i nebezpeèí znièení ¾ivota na zemi.
Já se však ve své úvaze pokusím ukázat na dopady zcela bì¾né, obyèejné.
Pøesto, ¾e minimálnì jezdím vlakem èi autobusem všiml jsem si, ¾e okna, samozøejmá souèást tìchto dopravních prostøedkù se stala zbyteèná. Nikdo se cestou nedívá ven, všichni hledí (jak rád bych u¾il výsti¾nìjší výraz) do mobilu.
Doma jsem si na to ji¾ zvykl, ale zjištìní, ¾e to øada lidí dìlá i pøi zájezdech v zahranièí
èasto i pøi prvé návštìvì cizí zemì mì opakovanì (zatím) šokuje. Pokraèování dovolené na lehátku u bazénu s mobilem jako hlavním spoleèníkem se pak ji¾ jeví jako normální.
Pro pøíjem stravy mobil zatím selhává, ale neselhává jeho vyu¾ití pøi jídle, naprostou samozøejmostí je pustit pøi obìdì dítìti na mobilu pohádku, aby nezlobilo a nerušilo rodièe s mobilem u ucha. Obávám se toho, ¾e a¾ si kuchaøi všimnou, ¾e lidé nekoukají do talíøe, tedy nekoukají co jedí, tak budou servírovat jen kaši nebo kroupy, v¾dy» pøi zobání krup se na mobilu lze dívat na kachnu nebo sushi…
Z naznaèeného se ukazuje, ¾e dopad pøekotného rozvoje techniky nemá jen pozitiva.
Vybavují se mnì vzpomínky na slu¾ební cesty bìhem kterých jsem sice vykonal práci, splnil úkol, ale to nekontrolovatelné volno kolem, naprosté vylouèení kontroly šéfem, kde ty pøedmobilní doby jsou?
Do jaké míry bìhem jednoho lidského ¾ivota je èlovìk schopen vstøebat ty zmìny, osvojit si je a aplikovat do svého ¾ivota, do jaké míry jeho ¾ivot obohatí, nebo jej naopak vlastnì nepoškodí je slo¾itá otázka.
Seriozní odpovìï není jednoduchá a nemù¾e být bez toho, ¾e není øešení spojené s øešením zmìn spoleèenských podmínek ¾ivota s tím spojených. Sem patøí zmìny kvalifikace lidí, pracovní doby, vìku nástupu do dùchodu, a další otázky.
Je všeobecnì známé, ¾e na poèátku prùmyslové výroby zavádìní strojù vedlo ke ztrátì zamìstnání, ¾e dìlníci stroje, proto¾e dle jejich mínìní jim braly práci rozbíjeli. Nyní by se tì¾ko ujala myšlenka rozbíjet poèítaèe, automatické výrobní linky èi kombajny na polích, i kdy¾ ve svých dùsledcích nahrazují lidskou práci.
Jedním z pøedpokladù pøínosu technického pokroku pro ¾ivot lidí je uzpùsobení ¾ivota spoleènosti tak, aby byl zajištìn pozitivní dopad na vìtšinu spoleènosti.
Pokraèuje úspìšnì zavádìní vlakù a» ji¾ na ¾eleznici, èi v metru bez strojvùdce a další a další náhrady lidské práce, ke kterým urèitì dojde, aè se to mù¾e zdát nepøedstavitelné.
Problém vidím v tom, ¾e se dopadem tìchto zmìn na ¾ivot lidí nikdo nezabývá. Nezabývá se tím vláda, univerzity, nevyhlašují se na to granty.
Spoléhá se, ¾e to vyøeší trh, ¾e to vyøeší prachy. Ty prachy zde hrají mimoøádnou roli, právì ty prachy, zisk, ¾enou ten technický pokrok, výrobní èi obchodní spoleènost, která neobstojí v aplikaci nové techniky odpadne, zkrachuje, a co ti lidé ?
Hypotéka se dá vyøídit i splácet mobilem a ka¾dý ví jak takový mobil vypadá.
Nikdo však neví, jak bude vypadat pøi poslední splátce, urèitì bude jiný nový, neopotøebovaný.
Ale jak bude vypadat ten èlovíèek po pìtadvaceti letech ¾ivota v zadlu¾ení si skoro pøedstavit lze.
Svìt se mìní