Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Saskie,
zítra Bohumír.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Mystická cesta Evropy
 
Víme, ¾e dnešním úkolem ka¾dého je v sobì probudit pravou spiritualitu. „Pracuj na sobì“ je jakýmsi pøíkazem dnešní doby. Ráda se zamyslím, jak byla tato energetická síla naplòována v dìjinách Evropy a z jakých impulzù mù¾eme vycházet. K tomuto tématu mì inspirovala kniha Christofera Baumforda: Nekonèící stezky Sofie, o vášnivém hledání moudrosti na západì. (Malvern 2012)
 
Dnes u¾ víme, ¾e neustálé obracení se do hmotného svìta nás zbavuje radosti ze ¾ivota. Hmotný svìt je jen polovina. Ta druhá, kterou hledáme, je duchovní. Teprve spojením hmoty a ducha je vytvoøen celek, ve kterém se èlovìk cítí š»astný. Rozum, také hmota, je prvek mu¾ský, tvrdý, pøísný, bezcitný. Vývojovì nyní pøichází návrat k ¾enské energii, návrat k citlivosti, intuici. Intuice se v nás rozvíjí zároveò s rozvojem mimosmyslového vnímání, které k nám nyní pøichází, ke ka¾dému jinak. Hledáme obnovu svìta.
 
Obnova svìta se nachází v nás. V naší povaze. Tu musíme zkoumat a promìòovat. Promìòováním naší povahy k lepšímu posilujeme vlastnosti lásky, pokory a skromnosti. Zároveò ale je dùle¾itá také naše nezávislost. Všimnìte si, jak jsme neustále ujiš»ováni, ¾e musíme být buï na východì, anebo západì. Volba buï anebo. Ale my chceme být nezávislí, my jsme pøece samostatní. Buïme proto sami k sobì upøímní, pøímoèaøí. Víme pøece, co chceme. Hravost a stálý úsmìv na tváøi pøináší osvícení. Cesta Sofie – intuice je cestou bdìlého, nì¾ného, citlivého, aktivnì vnímavého srdce, zbaveného tvrdosti, nezájmu, pøedsudkù a nenávisti.
 
Jaké mystické stavy mù¾eme na této cestì vnitøního hledání za¾ívat? Osvìtluje Karel Weinfurter.
„Jednak jsou to schopnosti rùzného mystického zøení. Tedy pøedtuchy, nahlí¾ení do astrálu, vidìní myšlenek, duchù a duše vìcí, nazírání do dálky, do minulosti a budoucnosti. Je to prorocká schopnost. Dále je to vnitøní Slovo, nejdùle¾itìjší obdarování ka¾dého mystika. Mystické vytr¾ení èili samádhi, Bo¾í oheò a mystická smrt. Jsou to stavy, kterým by mìl ka¾dý mystik na své cestì dobøe porozumìt.“ Krásné ¾e?
 
Tak jako existuje duchovní vývoj jednotlivce, tak samozøejmì se vyvíjí i celé spoleèenství.
 
Jaké mystické impulzy pøichází ve vývoji Evropy?
Je nutné vìdìt, ¾e dnešní doba je jedineèná v tom, ¾e jsou nám odhalovány tajné nauky, hermetismus. Ty, které døíve byly urèené pouze pro vládnoucí a vyvolené. Hermetismus pøichází do Evropy z Egypta a z dalších mystérií starovìku. Hermetismus je opaèný k vnìjšímu katolicismu a není urèen pro obyèejné lidi. Pøístup k tajným naukám mìli jen vyvolení. Rozvíjí se alchymie, hledání kamene mudrcù, hledání Krista. Nejdùle¾itìjší je nalezení cesty do jednoty, do svìtla. Na odvrácené stranì, opakem pak je pád do mnohosti, do hmoty. Tento pád známe jako vyhnání z ráje.
 
Prvotní materií je voda, ¾enský element Ducha Svatého – tvoøení v lásce.
K mystickému rozvoji Evropy pøispívají také Øekové. Pythagoras, Ptolemaios, Platon a další. Hledají smysl ¾ivota. „Kdo jsme, odkud pøicházíme, kam jdeme“? Abychom získali odpovìï, musíme jít hluboko do minulosti. Potí¾ je v tom, ¾e minulost je pøed námi hluboko ukryta. Pythagoras nalezl cestu. Je jí „zlaté vlákno moudrosti“. Je v nás, je v našem støedu, je v srdci. V srdci nacházíme moudrost, lásku, pøátelství, harmonii a soulad. Dùle¾itá je pøátelská spolupráce a dùvìrné city mezi rovnými.
Køes»anské mysterium pak pøichází s uèením, ¾e lidé le¾í a ¾ijí na nejhlubším dnì. Jsou pokoušeni silami hmoty, jsou opuštìni bohy, a tou¾í po zahøátí a útìše. Proto pøichází Je¾íš Kristus. Probouzí se Nové stvoøení. Vysvitne slunce spravedlnosti. „On“ vzal na sebe smrtelné tìlo – jak mù¾eme my zùstat v neèinnosti? Nadpøirozené se stalo pøirozeným. Køes»an je osoba, ke které mluví Kristus.
 
Mysterium Keltù. Poetickým ostrovem Keltù je Irsko. Zde nacházíme nepøerušenou kontinuitu s kosmem a pøírodou. Kontinuitu s prvotními, dávnými dobami. Keltská církev symbolizuje èistotu, sílu a nevinnost. My jsme zvyklí na rozpory mezi Východem a Západem, vnitøním a vnìjším, køes»anským a pohanským, moderností a tradicí. Irsko toto vše uvádí v celistvost.
 
V Irsku je nìco zvláštního. Je zde silné napojení lidí na pøírodu, je zde silné sou¾ití. Spojují se zde pøedkøes»anská mystéria s køes»anstvím. Osídlení Irska probíhalo v pìti vlnách a pøinášelo moudrost. Moudrost rozlišuje dva typy lidí. Jedni mají za úkol stát se èirými, vyprázdnìnými, pøijímajícími bo¾í moudrost a poznání. Jsou to dìti Ábela. Ti druzí se rozhodli poznávat a tvoøit podle vlastní povahy a stát se moudrými na základì vlastního úsilí. Jsou to dìti Káina. Mezi obìma typy je veliké napìtí.
 
Osídlení Irska probíhalo v pìti vlnách. Zemìdìlci - Skytové, civilizovaní, Galové, pak indoevropské kmeny, které pøinesly znalost Véd a Keltové, bardi, vizionáøi, druidi. Staroindické Védy kladly velký dùraz na svobodu, nezávislost a sjednocení spoleèenství. Netvoøili ¾ádný národ, ale svobodný svaz kmenù. Vedli je váleèníci a lidé osvícení – druidové. Poslední slovo v¾dy patøilo jim.
 
Keltové mají svá mystéria, svoji bohatou mytologii. Jsou obdaøeni sedmi dary
 

1. Hluboký smysl pro celistvost, to je tìlo, duše, duch.
Na západì s duchem mohli komunikovat pouze knì¾í, obyèejní lidé nesmìli. Lidé, kteøí s tímto nesouhlasili, kteøí usilovali o celistvost, byli inkvizicí zabíjeni nebo upalováni. Známá jsou vyhlazovací ta¾ení proti Katarùm, upalování èarodìjnic, muèení lidí jinak smýšlejících.
 
2. Hluboká láska k zemi, pøíroda je posvátná.
 
3. Vzývání celistvosti, svobody, jedineènosti. Princip mu¾ a ¾ena. Symboly známé jako ¾enské jsou kalich, pohár, kotlík. Mu¾i pak posilovali svoji mu¾skou sílu. Symbolem je meè.
 
4. Velká imaginace – komunikace se svìtem zemøelých, posvátné pøíbìhy, setkání se svatými.
 
5. Hluboký kosmopolitismus. Být Keltem znamená být doma kdekoliv.
 
6. Láska ke studiu jako vzdìlávání duše. Také u nás se døíve vyuèovala gramatika, rétorika, logika, aritmetika, geometrie, astronomie, hudba. Dnes je výuka spíš technická, je prostým shroma¾ïováním vìdomostí. Pìstuje se ztuhlý intelektualismus.
 
7. Nevídaná schopnost tolerovat protiklady, paradoxy, chaos a smíøení. Nic nemá být oddìlováno. Vše má být promýšleno a s úsmìvem. Je to plné pøijetí ¾ivota. Lyrika a smysl pro humor. Také vás baví Asterix a Obelix?
 
Dalším evropským mystériem je pøíbìh svatého grálu. Je pøíbìhem o bo¾ím umírání pro záchranu lidstva. Utrpení jednoho je utrpením všech.
Hledání moudrosti, intuice je ¾enské bo¾ství. Sofie je stvoøitelova pravá ruka. Má tøi podoby. Je padlá Sofie, dìvka, kterou je tøeba zachránit. Je nevìstou Krista, je symbolem lidské duše. Dále je nebeská Sofie, také Urana, která nepodstoupila pád. Existuje v jednotì s bo¾stvím. A Sofie prostøednice, duše svìta, matka, která pomáhá pozdvihnout Kristu padlou Sofii.
 
Rané køes»anství zrodilo pojetí Marie, Je¾íšovy matky. Mariánský kult je vidìt všude. Posiluje mu¾ský kult. Odvá¾ný hrdina, umìøený, loajální, uchovává si èest a víru. Projevuje štìdrost a velkodušnost. Je poctivý, dvorný, ovládá se, je zdr¾enlivý a øádný. Rytíøskými ctnostmi mu¾ù jsou rovnost, kmenové spoleèenství, bratrství. Mu¾i velebí odvahu, humor, smìlost, velkorysost, oddanost, man¾elství. Zdánlivì krásné, chvályhodné vlastnosti.
 
Uva¾ujme ale i opaènì a dostáváme se k negacím. V základu najdeme poslušnost a vìrnost jen svému pánu. Tedy máme nepøítele. Bratrství jen se sobì rovnými, loajálnost ke stejnì smýšlejícím atd. V pozadí nalézáme krev a násilí.
 
Trubadúøi jsou vyznavaèi lásky. Velebili ale spíš odlišnosti ne¾li univerzitu. Velebili spíš samotu ne¾ bratrství. Podøízenost ne¾ nadøazenost, pokoru radìji ne¾ pýchu. Submisivitu pøed dominancí. Dr¾eli si odstup pøed dùvìrností, ctili diskrétnost víc ne¾ otevøenost, tajemství a skrytý ¾ivot víc ne¾ vnìjškovost. Z dnešního pohledu vytvoøili spíš obrácené hodnoty. Aè mu¾i, vytvoøili ¾enskou kulturu. A Svatí v køes»anských mystériích? Ti to nejlepší z lidských ctností odvrátili od svìtského svìta a pøesmìrovali k hledání boha sami v sobì. ®ili v klášteøích, poustevnách, kde budovali vertikální duchovní osu. Obyèejným lidem nic nepøinášeli.
 
K rytíøské kultuøe také patøí tajemství ¾alu. Su¾uje všechny ¾enské hrdinky, zamilované a tou¾ící po naplnìní ¾ivota. Milenec se s vyvolenou zasnoubí a pak odchází za dobrodru¾stvím, do válek, na turnaje. Ty ho lákají více. Opuštìné ¾eny jsou zapuzeny. Zcela se odevzdávají svým touhám, pøedstavám, jsou oddané a vìrné svému vyvolenému. Patøilo k duchu doby, ¾e byly svírány pásem cudnosti, aby byla zajištìna jejich sexuální neposkvrnìnost.
 
Láska mu¾ská se rozvíjí v kultuøe agresivity a soutì¾ivosti. Hrdina odcházející do války a který svoji vyvolenou nechává doma, si ji vykresluje jako fyzicky krásnou, ideální a oddává se zármutku ze ztráty. Tìlesné smysly se uzavøou a zármutek je vta¾en do duše.
Toto je významný duchovní posun. Duše odchází ze svìta násilí a duality, síla nenaplnìné sexuální touhy otevírá imaginaci, zahrnuje pøírodu a promlouvá novým zpùsobem.
 
Ve 12.a 13. stol. se rodí nová niternost. Rodí se nové chápání duše, nové chápání lásky. Jsou tøi cesty víry: a/ zármutek a utrpení, rozervání. Plnì pro¾itý zármutek probudí naše kosmické srdce, uèí milosrdenství a soucitu. b/ vìdomí lásky èlovìka oèiš»uje, nastává jitøení a otevøení smyslù. Poèíná se hovoøit jinou øeèí. Rozšíøené vnímání umo¾ní rozšíøit lásku na celou zemi, vzniká moudrost. c/ úcta, odpuštìní, oslava, chvála a vdìènost, dìkování. Rozšiøuje duši dále, a¾ obsáhne nebesa – pláš» Marie. Dílem potlaèeného erótu je promìna. Platí zákon, jestli¾e nic nepostrádáme, nemù¾e nic nového vzniknout.
 
Zamilovanost do jednoho tìla je vášeò. Teprve pozdìji vzniká zkušenost, ¾e láska a krása je nadsmyslová. Vzdálenost je pro touhu nezbytná. Po¾ár lásky se rodí v srdci, oèiš»uje, zamilovanost je alchymií imaginace. Je magickým zacházením s obrazy a s oèištìnými smysly. Cílem je radost. To co milujeme, je sama láska a ta je radostí, improvizací, tvoøením z nièeho. Z radosti tryská dvornost, potìšení, pouèení, otevøenost a umírnìnost. Srdce je otevøené, máme touhu slou¾it, jsme milosrdní. Pøichází k nám poznání, schopnost dobøe pohovoøit a odpovídat. Cílem trubadúrù bylo dospìt k èisté lásce. Velebení, niterné sjednocení, dvornost a vnitøní kultivovanost. Nezbytné je mlèení. Zkouška lásky a výmìny srdce se mìní v osvícení. Výmìna srdce vy¾aduje naprostou jednotu. Nastává soulad s Je¾íšem. Nadpozemská láska inspiruje renesanèní básníky, Shakespeara, Goetheho, Novalise, samozøejmì romantiky. Pøichází Freud, Gustav Jung a další, kteøí vstupují ji¾ do naší doby.

O duchovní vzestup Evropy se zaslou¾ili vyznavaèi rù¾ového køí¾e. Odmítali hlavu a mnoho slov, dùle¾ité bylo srdce. „Nejvyšším poznáním je nevìdìt nic.“ Christian Rosenkreutz uèil, aby vyznavaèi rù¾ového køí¾e nevykonávali ¾ádné jiné povolání ne¾ uzdravování, a to zadarmo. Soucit je pravým uèitelem lékaøe. Rosenkruciáni hodnì cestovali a na cestách mají usilovat o obnovu celého svìta, nikoliv pouze jednotlivcù. ®ivot má být veden v anonymitì a prostotì. Jednou za rok o vánocích se všichni setkávají ve svých srdcích. Ka¾dý bratr je povinen si najít svého nástupce, kterého si vyškolí. Jejich uèením je návrat ke køí¾i. „Z boha se rodíme, v Kristu umíráme a z ducha opìt vstáváme“ „Je¾íš je pro mne vším“. Zkušenost køí¾e musí být zvnitønìna. ®ijí v oèekávání Nového Jeruzaléma.
 
K lásce a duchovnímu probuzení patøí také pøátelství. Pøátelství je motorem zmìny. Lidé myslí odlišnì a v pøátelské diskusi jsou ochotni pøijímat nové myšlenky a tím se mìnit. Nacisté SS tento zákon znali, a proto mìnili ka¾dé tøi týdny slo¾ení vojenských jednotek, aby zabránili hlubokým pøátelstvím. Pøátelství je vnitøní náklonnost k osobì, která vznikla z duševní spøíznìnosti a blízkosti. Je to vnitøní sdílení, je to pøitahování k moudrosti. Stáøím se pøátelství stává silnìjším. Nejèastìji se utu¾uje pøi chùzi, procházkách, zastaveních.
 
A co pøináší duchovnímu vzestupu dnešní doba?
Je toho mnoho. Je toho také mnoho napsáno, mnoho øeèeno, ka¾dý cítí zmìny sám v sobì. U¾ívejme si v míru, lásce, svobodì a volnosti této nádherné promìny sebe sama, promìny celé spoleènosti.
 
Vìøíte, ¾e dokonalost je u¾ na dosah ruky?
 
Jana Muroòová, astrolo¾ka Ostrava


Komentáøe
Poslední komentáø: 10.09.2018  19:50
 Datum
Jméno
Téma
 10.09.  19:50 PEPEK VYSKOC
 10.09.  02:51 olga janíèková