Symbióza vývoje èlovìka a náøadí
Z výkladu ve škole si pamatuji, ¾e vývoj èlovìka provázel vývoj nástrojù a do znaèné míry právì zdokonalování nástrojù obohacovalo schopnosti èlovìka.
Abych nezdr¾oval, pøeskoèím od pazourku ke kladívku, kleštím, majzlíku a ve výjimeèných pøípadech i vrtaèce, t,j. nástrojùm, které pod názvem náøadí bylo ve vìtšinì rodin v dobì mého dìtství. Pomocí nich mu¾i dokázali vyrobit potøebné vìci do domácnosti, opravit ¾ehlièku, praèku pozdìji i auto nebo postavit domek svépomocí. Zále¾elo pouze na šikovnosti mu¾ù, nebo ¾en, které pomocí jehly, nitì, pletacích drátù zhotovovaly svetry, rukavice , šaty a další.
Nyní je situace jiná a to i v pøípadì, ¾e k tomu náøadí pøidám hoblík, dokonce elektrický a k tìm pletacím drátùm šicí stroj šlapací.
Kdo dnes doká¾e opravit praèku, vyzdít zídku na zahradì, uplést kulicha? Mnozí u¾ si neporadí ani s tím kladívkem k zatluèení høebíku pro obrázek, a pro mnohé sdìlení, ¾e nádobí lze umýt bez myèky pokládají za fake-new.
Vrátím k té symbióze vývoje èlovìka a náøadí.
Náøadí pokroèilo, a co èlovìk?....... Tìmi teèkami se sna¾ím popsat, ¾e jsem se polekal, ¾e mì napadlo ne zrovna pøíznivé hodnocení pro èlovìka.
Poté jsem se uchlácholil myšlenkou, ¾e pøece to byl èlovìk, lidé, kteøí to dokonalé náøadí a stroje vymysleli, objevili vyrobili. Dokonce èasto známe i jejich jména, od Newtona, pøes Einsteina, Edisona, Sklodovskou, Wata, a další, vèetnì našeho Heyrovského a Wichterleho.
Ale znáte tu mysl, z vá¾ného uva¾ování se mì vynoøil vtip o alkoholu, ¾e nièí lidstvo a národy, ale jednotlivcùm nevadí, abych si uvìdomil ten rozdíl mezi lidstvem a skupinou, by» poèetnou, která ty stroje pøivedla na svìt za pasivního pøihlí¾ení toho lidstva.
Nezbývá mi proto i po popsaných pokusech si to nepøiznat, ¾e mì v té symbióze vývoje to lidstvo pokulhává. Aby to bylo ještì horší, vybavují se mì skuteènosti ze ¾ivota vyvolávající obavy, jak to s tím lidstvem dopadne. Ono to toti¾ vypadá tak, ¾e èím jsou stroje dokonalejší, tím, jak to øíci ohleduplnì, ménì dokonalý, ménì zruèný, ménì znalý, prostì jednodušší èlovìk doká¾e to, co pøed nìkolika roky dìlal èlovìk kvalifikovaný bez strojù a je jen otázka èasu, kdy tu lidskou obsluhu stroje nahradí další stroj.
To není sci-fi, to jsem dneska vidìl v Globusu, kdy¾ jsem doprovázel man¾elku na nákupu.
Vedle zaplacení nákupu pomocí pípajících paní pokladních u¾ tam lze projít jen pípáním nìjakých strojù. Kdy¾ jsem se man¾elky ptal, proè chodí „skrz“ tu paní pokladní, tak øekla, co pak by dìlaly ty paní, kdyby ka¾dý chodil vedle?
To nevím, jen vím, ¾e to nebudou jenom pokladní, které nahradí stroje a o to více mì zará¾í, ¾e to zatím asi neví nikdo a co je horší, ¾e to nikdo neøeší. A pøi tom se øeší tolik nepotøebných pitomin, staèí pustit TV, nebo internet.
Vláda to neøeší, nevyøeší to ani nyní tak populární zpùsob, mám na mysli pobíhání lidí po ulicích s vyvoláváním hesel. Nakonec to není nic nového, u¾ jsem to vidìl pøed léty ve filmu. Lidé tam oslavovali nový most pøes øeku, který tam však nebyl a oni za pokøiku hesel se brodili vodou na druhý bøeh, vìøili tomu, co se jim øeklo. Byla to dìsná sranda.
Ve filmu to skonèilo tou srandou, jednak to byl film a jednak nepøišla velká voda.
Budou stroje a pøístroje chytøejší ne¾ èlovìk? U¾ jsem o takových pøípadech slyšel a jeden zde uvedu:
Blondýna rozebere chytrý telefon a praví: Ta Helena zase kecá, volala mì, ¾e je v tom, celý jsem to rozebrala a není tady.
Zlatá doba, kdy Bo¾enka psala na vojnu Frantovi: nedostala jsem to. A on odepsal: nic jsem ti neposlal.