Spiknutí cechù Nebuïte, lidi, hluší
a nastavte uši
chceme vás na mou duši
upøímnì varovat
V+W
Starším snad nemusím vysvìtlovat, co byly kdysi u nás cechy (a nìkde mo¾ná ještì poøád jsou) a pro mladé vysvìtluji, ¾e to byla øemeslnická sdru¾ení, jejich¾ smyslem bylo hájit zájmy svých èlenù. Byly to napøíklad cechy øezníkù, mlynáøù a perníkáøù, zedníkù a kameníkù, atd. pozdìji jednoty nebo spoleèenství a dnes tøeba svazy nebo komory, jako lékaøská, advokátní atp.
Tak¾e k vìci. V evropských mediích prý rozkvetla nebývalá aféra: nìmecké cechy prosadily v Bundestagu schválení zákona o ochranì svých podnikù a ¾ivností. Struènì øeèeno, tento zákon nedovoluje, aby si obèané provádìli práce a opravy v jakémkoliv rozsahu sami a neodbornì. Pøíslušný odstavec týkající se jakéhokoliv porušení tohoto zákona byl vèlenìn i do pøíslušného trestního zákoníku a sazby postihù stanoveny v patøièné odstrašující výši.
Pøíprava tohoto zákona probíhala údajnì v takovém utajení, ¾e ani nejbystøejší investigativní novináøi nic netušili, o veøejnosti ani nemluvì. Kdy¾ pak zákon vyšel a první èlovìk zaplatil 300 € za to, ¾e si sám vymìnil tìsnìní u sprchové baterie a další tøi neš»astníci od 400 do 650 € (jeden za postavení kurníku slepicím, druhý za nátìr plotových vrat a tøetí za jarní proøez koruny jablonì) strhl se poprask.
Mezi veøejností, snìmovnou a ministerstvem spravedlnosti došlo k pøestøelkám nejt쾚ími kalibry, k interpelacím a ¾alobám a dokonce i jistým demonstracím se znaènými následnými škodami na veøejném i soukromém majetku.
Aè odpor byl prý opravdu nebývalý a akce trvaly nìkolik dnù, byl rázným zásahem soudù a rùznì zainteresovaných èinitelù zlomen a obèanstvo se podvolilo. Sice se skøípìním zubù, ale celkem disciplinovanì, jak u¾ to Nìmci doká¾ou.
Ptáte se, odkud ty zprávy mám? ®e je to nesmysl a v demokratické zemi nìco takového vylouèeno? Nu, svùj zdroj neprozradím, ale mo¾ná, ¾e se stejného do¾ijeme brzo i v Èesku. Vyletìla u¾ toti¾ první vlaštovka. Cech, èi vlastnì Komora právníkù všeho druhu za podpory svého ministerstva navrhuje, a pomocí oddaných lobbistù a jinak zainteresovaných èinitelù jistì prosadí, témìø identický zákon: jakoukoliv smlouvu u¾ nebude dovoleno uzavøít jinak, ne¾ pøes pøíslušnou právnickou firmu. Tak¾e u¾ nebudete smìt prodat kamarádovi svùj vrak motorky za dva pytle cementu pouhým plácnutím rukou (aè ústní smlouva je zatím také platná). A proè? Inu, ti pánové (a dámy jakbysmet) nemají dost z tìch nemravných èástek urvaných svým klientùm, kteøí nedoká¾í pøipravit nároènìjší dokument sami, a vidí další tuènou koøist v tìch, kdo to umí.
Tak co, jde to i v demokratickém a právním státì nebo ne? Já tvrdím, ¾e pokud se nìkdo odvá¾í s takovým zákonem vylézt zpod kamene na svìtlo, pak je s ním buï zahnán tam, odkud vylezl, nebo je návrh pøijat k radosti tìch známých upírù, a to se, jak víme, mù¾e stát i v zemi údajnì demokratické.
Ještì ne¾ pøiklepnu za tento èlánek poslední teèku, mìl bych snad v zájmu pravdy pøiznat, ¾e mým zdrojem té zprávy o BRD je palec mé levé ruky, z nìho¾ jsem si ji vysál.
