Všimla jsem si, ¾e spousta lidí, kterých se zeptají, jakou lidskou vlastnost nesnáší, s chutí odpovídá, ¾e „hloupost.“
Ale ka¾dý z nás je svým originálním zpùsobem hloupý. Hloupý, kdo se bezmeznì pøizpùsobuje, hloupý, kdo se chová jako uzurpátor, hloupý, kdo se pro vidinu štìstí o¾enil z rozumu, i kdo se provdal ve víøe v nekoneènost lásky, hloupý, kdo se dobrovolnì vzdal svých dìtí, i kdo je vychovává s pøesvìdèením, ¾e jim ušlapáváním cestièky zajistí bezkonfliktní ¾ivot. A svým zpùsobem hloupý také ten, kdo tvrdí, ¾e hloupost nesnáší, nebo» svým tvrzením jen dokazuje, jak se povyšuje nad ostatní, jak hloupì vìøí ve svou jedineènou inteligenci.
Ka¾dopádnì, kdyby mne zastavil na ulici reportér a zeptal se, jakou lidskou vlastnost pova¾uji za nejhorší, odpovìdìla bych mu, ¾e hloupost je sice neu¾iteènì zbyteèná, ale existuje spousta jiných špatných lidských vlastností. Øekla bych, ¾e osobnì nesnáším vlastnosti, které pøinášejí ostatním zlo, které trápí a poni¾ují. Jsou to intrikáøství, vypoèítavost, lstivost, faleš, závist - takových lidských povah a pocitù se bojím a nenávidím je. Ne hloupost. Hloupost je ve skuteènosti pouze nevinnì roztomilý neduh.
Øeknìte sami, copak vám ublí¾il nìkdy nìkdo tím, ¾e si koupil místo toaletního papíru utìrky do kuchynì? ®e musel mermomocí embéèkem trumfnout vašeho favorita? ®e vám vyprávìl jednu zašlou historku dvìstìtøiaosmdesátkrát? ®e se v dojmu své vlastní vtipnosti jen uboze ztrapnil?
Hloupost nemá v moci ubli¾ovat. Doká¾e nudit, rozladit, snad i popudit - ale také rozesmát. Èasto k hlouposti vede naivita, zpùsobená nezkušeností, jen¾e i my bychom urèitì ve svých znalostech nalezli mezírku, díky které si nevíme rady s nìjakým problémem, všichni jsme obèas „bezradní“. Proto si myslím, ¾e bychom nemìli být tak pøízemní a mìli hloupost tolerovat. Je to jen drobný nedostatek a podle mne odpustitelná „vada na kráse“.