Izrael - cesta za koøeny rodu
Na poèátku bylo moøe. Pak se srazily zemské kry a z vodstva se vynoøila zemì. Vztyèená a polámaná zemská kra zanechala prohlubeò plnou slané moøské vody. Deštì zvrásnily pevnou pùdu, moøe v prohlubni se postupnì vypaøovalo, a¾ zmrtvìlo. Na pevné pùdì se však rozvíjel ¾ivot, stala se místem, jím¾ se prohnala vojska èetných vládcù a váleèníkù, prùseèíkem mnoha kultur. Právì tam jsme se jeli podívat, abychom si pøipomenuli minulost našich pøedkù i pøítomnost jejich potomkù.
Zemì v trvalém ohro¾ení
Izrael je zemí ¾ijící v trvalém ohro¾ení. Bezpeènost obyvatel je prioritou, s ní¾ se setkáváme ještì døíve, ne¾ vkroèíme do letadla. Zvìdavé otázky, napø. kdo nám balil zavazadlo, a peèlivá prohlídka pøed vstupem do letadla, nás tedy nepøekvapily. Se stejnì peèlivou kontrolou jsme se pozdìji setkávali nejen pøed vstupem do Knessetu, ale i do galerií, muzeí, nákupních center, ale i pøed vstupem do restaurace. Nepøekvapovaly nás ozbrojené hlídky na frekventovaných místech, ani ozbrojený doprovod školních výprav. Vìdìli jsme, ¾e ta opatøení mají smysl a vzbuzovala v nás pocit naprostého bezpeèí. Mo¾nost, ¾e bychom se stali úèastníky nìjakého sebevra¾edného útoku arabských teroristù, jsme si vùbec nepøipouštìli. (Tolik pro ty, kteøí nás 
varovali a prohlašovali, ¾e by se do Izraele báli vycestovat.)
Zprvu se zdálo, ¾e se krajina od té naší pøíliš neliší. Jak jsme se však vzdalovali od letištì, holých kopcù v okolí bylo víc a víc. Jako z pohádky se na mnohých objevovaly zelené lesy. K jejich rozšíøení jsme posléze zasazením zakoupeného stromku pøispìli i my. A právì zde se objevuje cosi jako zázrak. Vìtšinu Izraele tvoøí pouš» a spalující ¾ár a sucho zahubí ka¾dou zeleò, která se vyklube po zimních deštích. Toho si jsou Izraelci vìdomi, a tak je celá zemì protkána hustou sítí trubek vedoucích od zdrojù vody doslova a¾ ke ka¾dému stromu, keøi, èi trsu trávníku. A obyvatelé, ale i ®idé v diaspoøe, se èiní. ®idovský národní fond Keren Kayemeth LeIsrael stihl zasadit pøes 220 milionù sazenic a pøispívá ke zmìnì pouštì v kvetoucí krajinu. To byl první hluboký a nesmazatelný dojem, o to výraznìjší, ¾e Palestinci prý podobnou snahu nemají.
Nejen rozvody vody je zemì protkaná, ale je a¾ rozkrájená hustou sítí silnic. Na rozdíl od tìch našich na nich nejsou koleje od tirákù, ani se nelepí asfalt na boty. Jak to Izraelci dìlají, nevím, asi by se u nich naši silnièáøi mìli pouèit. Pøed mìsty je asfalt 
místy v pásech odfrézován a za ním je bariéra s kontrolním stanovištìm. V dobì naší návštìvy byl izraelsko-palestinský konflikt v latentním stadiu, tak¾e prùjezdy byly plynulé.
Náklady na zajištìní vody, bezpeènosti a na výstavbu musí být ohromné, a tak se výraznì uplatòuje pomoc souvìrcù v diaspoøe. Univerzitní areál v Tel Avivu, muzea, synagogy, areál Weismanova institutu a èetné další budovy, skvosty moderní architektury, nesou jména dárcù z USA, Kanady i dalších zemí, kteøí se nemalými èástkami pøièinili o jejich výstavbu.
Svatým mìstem ¾idovství, køes»anství i islámu je Jeruzalém.Tady je místo, které pøed 3000 lety král David zvolil za hlavní mìsto svého království, tady Šalamoun vystavìl majestátní chrám pro archu úmluvy, pozdìji opakovanì znièený. Zde je Západní zeï, zvaná Zdí náøkù, se základními kameny Herodova chrámového pahorku, kam se chodí modlit ®idé z celého svìta. Tady je místo, kde se pravovìrný ®id Je¾íš Kristus nechal ukøi¾ovat, údajnì vstal z mrtvých a svou obìtí dal vznik køes»anství.
Tady je místo, kam mìl bájný kùò v noci pøenést proroka Mohameda, aby vyslechl Alláha a zahájil svou cestu. Na jeho poèest zde vyrostl Skalní dóm a mešita El Aksá, tøetí nejsvìtìjší místo islámu.
Tady je místo, kde odedávna bojují stoupenci jednoho Boha o vládu nad mìstem, pod jeho¾
povrchem odpoèívá historie.
Pocity a dojmy
Naše pocity a dojmy byly rozdílné tak, jak to odpovídá naší výchovì a rodinné tradici. Na jednom místì jsme však pocítili naprostou shodu: v památníku Yad Vashem, který jsme navštívili pouhé dva dny po znovuotevøení. V betonovém stanu, áèku s neuzavøenou klenbou, se v postranních kójích pøehrávají dìjiny od Hitlerova pøevzetí moci a¾ do konce války. Pogromy, pálení knih ¾idovských autorù, váleèné vra¾dìní, koneèné øešení ¾idovské otázky v hrùzné praxi, to vše se odvíjí v obrazech filmových, fotografiích, výòatcích z deníkù i v dokumentech a v osobních pøedmìtech z hromadných hrobù lidí zmizelých ve vichru války. Slova pamìtníkù doslova zmrazí ka¾dého, jako napø. vyprávìní staré dámy, jak jako sedmiletá vylezla z jámy plné mrtvol. Nepochopitelné zùstává, ¾e autentický projev polského ministra zahranièí v BBC v r. 1943, popisující hrùzy Osvìtimi podle svìdectví uteèencù, nenalezl ohlas u tehdejších vládcù svobodného svìta.
Herodovo poslední útoèištì
Cestou pod hladinu Støedozemního moøe jsme navštívili Masadu, Herodovo poslední útoèištì, 
které on sám nikdy nevyu¾il. Poznali jsme místo, které díky øímskému ®idu, historiku Josefu Flaviovi, vstoupilo do dìjin jako symbol hrdosti a odporu ¾idovských obráncù, kteøí dokázali v 70. letech n.l. tøi roky vzdorovat øímským vojskùm, aby nakonec volili radìji dobrovolnou smrt ne¾ øímské podruèí. Rychlá lanovka na vrchol nás fascinovala, i kdy¾ pro cestu dolù nìkteøí volili strmé serpentiny.
Uspokojilo zvìdavost, ale nenadchlo
Mrtvé moøe uspokojilo naši zvìdavost, ale nenadchlo. Vzbuzovalo trochu deprese, a tak vìtšina po vyzkoušení dávala pøednost bazénovým radovánkám v hotelu, kde také bylo mo¾no tuto slizkou a nadnášející tekutinu vychutnat. A propos – ten hotel, patøící Novotelu jako pra¾ský Don Giovanni,- byl skuteènì luxusní. Pøekvapil i šabatovým výtahem, který staví v ka¾dém patøe, aby pravovìrní nemuseli pøekraèovat zákaz práce a nemuseli maèkat knoflíky. ®e stravování bylo na 
úrovni bájného komunismu není od vìci pøipomenout.
Od dob, kdy se král Šalamoun a královna ze Sáby setkali na legendární schùzce, se stal Eilat místem jedineèného úniku pro všechny, píše se v propagaèním letáku. A je to pravda. Prùzraènì èisté trvale teplé moøe, pøes 50 moderních hotelù, všemo¾né atrakce a vodní radovánky a hlavnì – Podmoøská laboratoø korálového svìta, v ní¾ v suchu a pohodlí mù¾ete skrz sklo pozorovat autentický ¾ivot na korálovém útesu. Všichni horlivì fotografovali, ale výsledek nenadchl. Barvy pod vysokou vrstvou vody zanikaly, naštìstí bylo mo¾né hezké fotky poøídit v bazénech se sklenìnými stìnami na souši. To, na co jsem se tolik tìšil, mì sice zaujalo, ale skuteèným pocitùm pøi potápìní se to pøece jen nevyrovnalo.
Další a další zá¾itky a dojmy se vybavují pøi prohlí¾ení fotografií, které zùstávají trvalou památkou. Všechno nelze popsat, ostatnì na ka¾dého pùsobí rùzné vìci a události jinak. Nezbývá, ne¾ to vyzkoušet osobnì.
Ivo Krieshofer
Popisky k fotografiím:
1- Judejská pouš»
2- moderní hotel v Tel Avivu
3- hadièka s vodou vede ke ka¾dé zeleni
4- køi¾ovatka v centru Jeruzaléma
5- lanovka na Masadu
6- luxusní hotel u Mrtvého moøe
Další poutavé fotografie si prohlédnìte v galerii
