Kdy¾ jsem se onehdy procházel ulicí „Ve Smeèkách“ a støídavì se vyhýbal psím výkalùm a autùm na chodníku, zaèal jsem pøemýšlet, co s tìmi nedbalými páníèky a panièkami, kteøí nechávají své miláèky kálet kdekoliv, ani¾ by je napadlo to po nich uklidit.
Za viníky však pova¾uji nejen nesvìdomité psí majitele, ale i všechny, kteøí je beze slova míjejí. Jak ale na to, kdy¾ draze postavené psí záchodky zejí prázdnotou a ani obèasné pokuty nepomáhají?
Na mysl mi vytanula historie pojmenování pra¾ských ulic. Dodnes se traduje, ¾e Nekázanku „Otec vlasti“ nekázal postavit a jmenuje se tak navìky. „V Jircháøích“ sídlili ko¾ešníci, „Dlá¾dìná“ se zøejmì èímsi od ostatních lišila. A nápad byl tady.
Co kdyby pra¾ští radní udìlili dotyèným ulicím a námìstím nové jméno, které by je charakterizovalo? Tak bychom mohli namísto ulice „Ve Smeèkách“ mít ulic „Ve Sraèkách“, jinde by mohla být ulice „Hovnová“ èi „Hovnivá“, „Výkalù“, námìstí „U Psích Hoven“, „Na Èubèí Sraèce“ èi „Posraná Louka“. Tìch libozvuèných názvù by se našlo dostatek, bujný oø je mluva naše…
Asi by se místním obèanùm pøíliš nelíbilo, kdyby museli vystát frontu a platit za výmìnu obèanského prùkazu èi pasu a dalších dokladù, nechat tisknout nové vizitky a ka¾dý by hned vìdìl, èím se proslavilo jejich bydlištì. Inu, ka¾dá „sranda“ nìco stojí!
A pøedstavte si, jak by lákal zákazníky takový módní salon v ulici „U Rozšlápnutého Lejna“ anebo lahùdky na námìstí „Smradlavých Sraèek“.
Kdyby obèané dotyèných ulic dostali vá¾né varování o úmyslu své radnice jejich bydlištì pøejmenovat, jak by asi reagovali?