Víte co je UNICEF?

Včera jsem zase našel ve schránce obálku od českého výboru UNICEF, tedy United Nations Children’s Fund, neboli Dětského fondu spojených národů.

Je to Bohu, a hlavně vládám afrických států, velmi milá organizace. Stará se o jejich děti místo nich a navíc značná část té pomoci zůstane ze špinavými nehty jejich ministrů. Dostávám tyhle prosby léta a vždy jsem pár stovkami přispěl. Jenže až do chvíle, kdy jsem nabyl na tento jev nový názor. Když jsem v Nigérii poznal přístup úřadů k člověku. Kdy se po městě pohybovali strašně zmrzačení žebráci, kde mrtvý člověk ležel v louži na ulici dva dny, než ho někdo odstranil.
Kde muslimové pořádají hon a jatky na křesťany a unášejí školní děti v celých stovkách, kde se lidé množí jako králíci, aniž jejich zploditelé uvažují, zda je uživí. Kde vláda jedné z nejbohatších naftových zemí si drží milionovou armádu, ministři tonou v přepychu a lidi v bídě.

Kdy tisíce utečenců z přemnožených afrických národů pořádají nájezdy na Itálii a Španělsko a z jihoamerických na USA, aniž mají představu, jak tam budou žít, když drtivá většina z nich nemá ani nejzákladnější vzdělání, či dovednosti.

A ono se jim to daří, i když jich stovky tu cestu nepřežijí. Jsou na břehu, dostanou střechu nad hlavou a dobře najíst. Když se jim zdá, že je to málo, vynutí si u svých milosrdných zachránců zlepšení hlasitým protestem. Tak proč by to nezkusili i další a další?
A uspějí, protože humanitární organizace to u svých vlád prosadí. Ale brzy se přesvědčí, že jen k vlastním kriminálním živlům a vlastním uživatelům podpor přibyli další. Že to jen zvýšilo náklady na policii a soudy a zatížilo účet sociálních výdajů o další miliardy, aniž na to imigranti jakkoliv přispěli.

Splňuje se dávná předpověď sociologů a futurologů o útoku třetího světa na Evropu a Ameriku. Důvodem k tomu nebude jen přemnožení lidí, ale i voda, jejíž nedostatek je už nyní alarmující. A my to ještě svými humanitárními dary podporujeme. A přitom ti, jimž jde o život, ani jejich vlády nedělají nic.

Proč je k tomu OSN a její humanitární komise nepřimějí? Trpět to a ještě jim to naopak ulehčovat je nezodpovědné jak k těm ubohým lidem, tak vůči našemu světu. Jen se dočkáme začátku dalšího velkého „stěhování národů“. Vpádu za účelem lepšího života do světa, kde všeho bylo tvrdě dosaženo inteligencí, vzdělaností a pílí a přiživování se na tom bez vlastního přičinění. Ostatně to, jak je vidět, už začalo.

Navíc hrozí velice reálný, ba nevyhnutelný zánik naší současné kultury. Údaje světového statistického centra průběžně dokazují, že Evropané mají jen jedno a někdy, statisticky vyjádřeno, i jen půl dítěte na manželský pár. Zatímco v muslimských rodinách není pět šest dětí žádnou výjimkou. V Německu tak má dojít již kolem rohu 2050 k převaze počtu muslimů nad ostatními. Což přinese radikální politické a společenské změny dosažitelné jednoduše pouhým hlasováním ve volbách, tedy nenásilnou, legální cestou. A protože většina Afričanů jsou muslimové, dojde k tomu snadno a půjde to snadno a historicky brzy.

Co se ale pak stane s naší kulturou, je jasné. Předobraz vidíme v Afghánistánu, Pákistánu, Íránu a v současné době i v nešťastném Iráku. A to si máme ještě tyto budoucí dobyvatele pěstovat, aby jich bylo víc a byli silnější? Ne, už nebudu, i když vím, že já sám to neovlivním. Budu ale mít klidné svědomí, že jsem se na tom nepodílel. Proto přispívám jen organizacím podporujícím naše děti.

Ty, kdo se mnou nesouhlasí, chápu. I u mne ty vyhublé a usoplené černé děti s nafouklými bříšky a očima plnýma trachomu a much vzbuzují hrůzný pocit. A jejich vyhublé matky na hůlkovitých nohou, s prsy bez mléka a s dlaněmi nastavenými k almužně jsou důkazem nespravedlnosti osudu, ale také absence jakéhokoliv smyslu pro realitu a odpovědnost.
Ano, je mi jich líto, opakuji znovu, ale s dětmi v této zemi cítím víc, protože jsou naše a patrně je nic dobrého nečeká.

Kdyby takový cit ke svým dětem chovali i tuční papaláši některých afrických vlád, UNICEF by byl zbytečný. Proto nedám nic, i když tuším, že mnozí z čtenářů pošlou na mou hlavu nehezká slova a na účet UNICEF tučný příspěvek.

Luděk Ťopka

* * *

Zobrazit všechny články autora