Je nová doba. Genetiètí in¾enýøi pitvají šroubovice a pøitom o podstatì ¾ivota zdaleka nevìdí tolik, kolik ty. Pou¾ij akorát osvìdèený recept: nalaï se na správné otázky, èistou mysl a dobro v srdci.
Mù¾e pozemský èlovìk vidìt ¾ivot, nebo snad ¾ivot uchopit? Nikdy. Vše, co kolem sebe vidíš, jsou ve skuteènosti projevy – zdùrazòuji projevy – ¾ivota, nikoli ¾ivot sám o sobì. Je v tom obrovský rozdíl a pro jeho lepší pochopení si uvedeme pøíklad.
Pøedstav si letadlo plující oblohou. Pùsobí na nìj ètyøi síly: nahoru vztlaková, proti ní gravitaèní, dopøedu pak síla motorù, proti ní odpor prostøedí. Doká¾e však èlovìk vidìt tyto jednotlivé síly? Ne. Vidí pouze projev zmínìných sil, tedy jejich hromadný úèinek na hmotu letadla. Je dokonce paradoxem, ¾e kdy¾ èlovìk vidí letadlo na obloze, ¾ádné síly, které ho tam dr¾í, si ani neuvìdomuje. Vnímá jen projev, èili plující letadlo.
Co platí pro neviditelné síly a jejich viditelný projev, to platí i pro neviditelný ¾ivot. On prostì je a pøesto¾e ho nevidíme, zpùsobuje projevy. Nerost se tøpytí, kvìtina roste, cvrèek cvrká, vìdec neví… Genetiètí in¾enýøi by mìli pochopit, ¾e se nikdy nepropitvají k podstatì, k samotné neviditelné síle ¾ivota, v¾dy jen k jejím viditelným projevùm (genùm, virùm, destièkám atd.). V jejich pozadí však stojí bezpoèet sil v nejrùznìjších kombinacích.
A jsme u druhé strany mince. ®ádná forma ¾ivota se nemù¾e projevit, pokud nemá právì formu, tvar.
V souladu s uvedeným pøíkladem to znamená: aby se ètyøi síly na obloze mohly projevit, potøebují k tomu letadlo. (Hoï kámen a síly se projeví jinak.)
Jak u¾ víš, ka¾dý tvar vychází z vlastností objektu, byl stvoøen proto, aby dal vlastnostem z nitra optimální mo¾nost uplatnit se a projevit. Odtud také vyplývá, ¾e ka¾dé poškození optimálního tvaru zvenèí má za následek zhoršené mo¾nosti projevu. Týká se to jak poškozené souèástky v automobilu, tak rozbitého hrnku, zranìného èlovìka… Prostì všeho.
Ale s urèitým omezením to funguje i naopak – zlepšením tvaru objektu lze vylepšit projev nìkterých jeho vlastností. Pozor, chápej dobøe: zlepšený tvar nemù¾e vlastnosti dodat, mù¾e pouze vylepšit jejich projev.
Tak tøeba bicepsy jsou potenciálem pro sílu u ka¾dého èlovìka. Tréninkem však bicepsy dostanou nový tvar a jejich potenciál se dá a¾ nìkolikanásobnì zvýšit. Nicménì i v tomto vylepšení existuje strop a u¾ vùbec nelze provést takovou zmìnu tvaru bicepsù, ¾e by se zmìnilo jejich poslání a vznikl tak orgán pro kvalitativnì vyšší sílu, napøíklad mozek.
Mimochodem, nepochopení vztahu mezi vnìjším tvarem a niternými vlastnostmi objektù je past, do které spadli všichni darwinisté.
Kdy¾ budou ptáci miliardy let trénovat svá køídla, získají lepší u¾itné vlastnosti køídel. Nezískají tlapu lva, nebo ruku èlovìka.
Dokonce sebebojovnìjší slepice se nikdy nestane orlem. Nemá k tomu potøebné vlastnosti ve svém nitru. Ostatnì, k èemu by tvaru orla byly dobré vlastnosti bojovné slepice?
Vidíš, ¾e ti neøíkám nic nelogického.
Jestli se v tobì, vlivem špatné výuky, ještì ozývají nìjaké pochybnosti, buï k nim poctivý a vy¾aduj od nich dùkazy ze ¾ivota. S opravdu èistou myslí v nich logiku nenajdeš. Zjistíš, ¾e jsou postaveny na domnìnkách a slepém uctívání kategorie, která si nechává øíkat vìda. Uvìdom si však, ¾e tato vìda nedoká¾e rozeznávat ani degeneraci od vývoje.
Je známo, ¾e anomálie v pøírodì nemají šanci pøe¾ít, nato¾ zplodit potomky. A ¾ivoèich v pøechodovém stupni vývoje by musel být anomálií. V¾dy» ve vztahu ke svému druhu by mìl neu¾iteènou vlastnost, která by mu vnutila nový tvar. Jen¾e takové odcizení od „svých“ ¾ádný ¾ivoèich nepøedá další generaci. Ve skuteènosti toti¾ ka¾dá anomálie v originálních vlastnostech znamená zparchantìní druhu, nikoli jeho vývoj.
Kdybys ty sám mìl potomka se zakrslým párem rukou navíc, rozvíjel bys u nìj ètyørukost?
Dobøe pochopit omyl darwinistù je natolik dùle¾ité, ¾e se k nìmu ještì vrátíme.
Jiøí Muladi