Všichni jsme zotročení závisláci

Nedávno si na monitoru kdosi postěžoval, že si už život bez internetu nedovede ani představit. Že už je závislý na přísunu informací, na jejich výměně s okruhem známých a přátel. Nejsou to však pouze jednotlivci, kdo závisí na elektronickém přenosu dat, je na něm v moderní době postavena celá naše civilizace.

Počítače ovládají administrativu a řízení podniků, bankovnictví, obchod, zásobování, dopravu, rozvody elektřiny, plynu, tepla, přenos zpráv a údajů – prostě prakticky vše, co ovlivňuje náš život. Skryté mocenské skupiny v USA dokáží pomocí informační techniky kontrolovat život každého jedince v civilizovaných zemích: s kým se stýká, kudy se pohybuje, kde a co nakupuje, o co se zajímá. Celému světu to pověděl hrdina naší doby, americký informatik Snowden, který se na těchto zrůdných aktivitách podílel, vyzradil je, a stal se proto psancem.

Nedovedu si představit, co by se stalo, kdyby světová počítačová síť přestala fungovat. Dílčí obrázek nám poskytly gigantické výpadky dodávek elektrického proudu, zvané black out, např. v USA. To však byly poruchy jen částečné a přechodné. Hrozím se představy, že by se působením nějakého doposud neznámého fyzikálního jevu, nebo prostřednictvím zásahu geniálního záškodníka, podařilo zničit čipy, základní jednotky počítačového systému.

Dovedete vy si představit, co by to znamenalo?
Především zhroucení finančního systému, konec výroby, přísunu a transportu zboží. Konec obchodu, protože bychom zakrátko neměli čím platit a prodejny by nemohly bez elektronických pokladen přijímat peníze. Ty bychom ovšem i těžko získávali, když by platební systém zkolaboval a nedostávali bychom mzdu.

Zastavily by se dodávky elektřiny a mnozí obyvatelé měst by byli ochromeni, protože by přestala téct voda, hromadil se odpad a výkaly, v domech bez kamen a komínů by se nedalo vařit ani topit. Přestala by řádně fungovat městská hromadná doprava, lidé by se nedostali na svá pracoviště. Telefonní a telegrafická síť po drátech už je téměř zlikvidována, mobilní telefonní spojení by nefungovalo, jako někde při nedávných povodních.

Nastala by neskutečná panika a hromadný útěk z měst na venkov, kde lze bez počítačové techniky přece jen existovat: voda je dostupná ve studnách, dá se pořídit dříví z lesa na otop i vaření a v delším horizontu vypěstovat i nezbytné potraviny potřebné k prostému životu. Lidé se zde znají, mohou si vzájemně vypomoci, vyměnit si práci a potřebné služby i bez peněz. To už se ostatně děje na mnoha místech ve světě i dnes, i když krach civilizačních vymožeností je zatím jen v zóně fantazie.

Všichni jsme závisláci
Jsme odkázáni na dodávky elektřiny, plynu, vody, tepla, informací. Všechny tyto oblasti jsou dnes v rukou soukromých společností, které nám tato dobrodiní zajišťují, avšak na rozdíl od doby nedávno minulé, pouze s vidinou maximálního zisku. A my pokorně platíme, protože nám nic jiného nezbývá. Když na to nemáme, roste dluh, jsme ze společnosti vyřazováni a klesáme ke dnu – až do bezdomovectví.

A paradoxně, bezdomovci, to jsou jediní skutečně nezávislí a svobodní lidé v naší společnosti…

Závidět jim však nelze.

Ivo Krieshofer