Ex libris
Výraz ex libris chce øíct v latinì: z knih, doslova z knih nìkoho.
Bývá to malá nálepka, vìtšinou s obrázkem èi monogramem, nebo vìtšinou s obìma, která se lepí na vnitøní stranu desek. Ex libris mohou mít ve svých knihách jak soukromí majitelé, tak knihovny nebo rùzné spolky. Jedná se vìtšinou a malé rytiny, xylografie, serigrafie, litografie èi dokonce barvotisky a razítka. Aby šlo opravdu o ex libris, v¾dycky musí být na nálepce tyto dvì slova a jméno majitele knihy. Skoro v¾dycky je tam podepsán i jeho tvùrce. Historie tìchto malých umìleckých dílek je velmi stará.
Jako o jejich pøedchùdci se mluví o malé, modré a smaltované destièce, která se nachází v Britském muzeu a která nále¾ela egyptskému faraónovi Amenothepovi III. Byla pou¾ívána na pouzdrech, ve kterých se uchovávaly papyrusy.
Ve støedovìku se pou¾ívaly vìtšinou jen ruènì psaná jména majitelù, pozdìji, zvláštì po objevení tisku Gutenbergem se zaèaly pou¾ívat heraldické èi erbovní námìty. A také od té doby mù¾eme mluvit o ex libris jako takových. Dnes se nápaditosti na ex libris meze nekladou. Mohou to být námìty jak z povolání èi „koníèka“ majitele, tak témata z oblasti knihoven nebo cokoliv spojené s knihami a knihaøským svìtem.
Existují dokonce erotické ex libris, které se vìtšinou pou¾ívají v tématických sbírkách toho druhu literatury. Koncem XIX. a zaèátkem XX. století byly ex libris velmi oblíbené díky modernismu, kdy se také zaèali objevovat první sbìratelé a první spolky. V té dobì se také zaèínají vycházet první studie a první publikace o tìchto tématech, které existují do dneška, tzv. ex librismus. Dnes existují sbìratelé a spolky exlibristù, kde se mohou najít opravdové skvosty, proto¾e se odhaduje ¾e existuje asi 500 000 originálù.
®iji v Ji¾ní Americe
Cartagena de Indias
El dorado
Porá¾ka admirála Verona
Vánoce v Kolumbii
Sopka El Totumo