Americké pondìlí
U¾ nìkolik let navštìvuji Univerzitu tøetího vìku (U3V) pøi Vysoké škole ekonomické v Praze. Pøedmìtem mého zájmu je mezinárodní politika a diplomacie. Na druhou pøednášku tohoto semestru byl pozván Amerièan Erik Best a tématem byla zahranièní politika USA po prezidentských volbách. Erik Best se narodil v Severní Karolínì. Vystudoval politologii na Georgetown University, ruštinu na Middlebury College a v roce 1987 získal titul MBA na University of North Carolina at Chapel Hill. Profesí je novináø, ¾ijící v Èeské republice od roku 1991, a také vydavatel zpravodajského bulletinu Fleet Sheet. To vìštilo, ¾e pùjde o pøednášku velmi zajímavou, a proto jsem se rozhodl znovu si pøeèíst sta» Johna Michaela Greera Jak se USA stanou zemí Tøetího svìta, která vyšla v Britských listech 15.2.2010
USA zemí Tøetího svìta?
Spojené státy mají nejdra¾ší armádu na svìtì, proto¾e jsou právì teï nejvìtším impériem, píše se v Britských listech a dále.
Není samozøejmì slušné mluvit o tom pøesnì v této terminologii, ale buïme upøímní - USA neudr¾ují vojáky na základnách ve více jak stovce zemí kvùli péèi o jejich zdraví. Toto impérium funguje, stejnì jako všechna ostatní tak, ¾e deformuje ekonomické vztahy mezi státy, aby bohatství ze zbytku svìta bylo pumpováno do pokladnic imperiálního státu. Mo¾ná vám nikdy nepøišlo divné, proè 5 % svìtové populace ¾ijících v USA spotøebovává zhruba tøetinu svìtové produkce pøírodních zdrojù a prùmyslových produktù - zdá se, ¾e vìtšina Amerièanù se nad tím nejspíše nikdy nepozastavila.
A¾ teï, kdy dny multinárodních korporací jsou seèteny. Boj o ruské energetické zdroje byl bitvou rozhodující, a kdy¾ Putin porazil oligarchy placené Západem a obnovil kontrolu nad energetickým sektorem své zemì, bitva byla rozhodnuta s typicky ruským smyslem pro drama. Elegance, s ní¾ Èína obrátila zákon o mezinárodním obchodu proti tìm, jejich¾ výhody mìl zajistit, je zase typická svým vlastním zpùsobem; proud korporací vlastnìných èínskou vládou rozšiøuje sféru svých operací po celém svìtì a vyu¾ívá mechanismy globálního obchodu k polo¾ení základù pro budoucí èínské globální impérium, zatímco vláda úèinnì zazdila všechna další obchodní jednání, která by domácím èínským obchodním zájmùm pøinášela starosti. Pøed nedávnem zaèala Èína skupovat znaèné podíly v multinárodních korporacích, o nich¾ si kdysi tolik dobromyslných lidí na Západì myslelo, ¾e zmìní svìt v otroctví; den, kdy ExxonMobil bude plnì vlastnìnou divizí CNOOC (tøetí nejvìtší èínská ropná spoleènost China National Offshore Oil Company – pozn. I. A.) mù¾e být blí¾e, ne¾ se zdá.
Za souèasné situace si u¾ všechny ostatní státy planety všimly, ¾e zhruba ètvrtina klesající svìtové produkce zdrojù by mohla být zpøístupnìna jiným, kdyby Spojené státy ztratily schopnost nakupovat energii a další zdroje za vlastními hranicemi. Není tak tì¾ké pøedstavit si státy, které by mohly na takové zmìnì silnì profitovat, a nebylo by ani tøeba nìèeho tak nepìkného jako globální války; abych zmínil alespoò jednu mo¾nost, je docela dobøe pøedstavitelné, ¾e Spojené státy, které si jiné zemì podøizovaly organizováním "barevných revolucí", by se samy mohly stát terèem stejné dobøe zorganizované davové akce.
Tolik výòatky z èlánku Johna Michaela Greera.
Pøednáška pra¾ského Amerièana
Greerovy myšlenky mì zaujaly, a byl jsem zvìdav, jak se s námìtem Erich Best vypoøádá. Ten si získal skoro stovku seniorù tím, ¾e prohlásil výteènou èeštinou, ¾e aè je a zùstane Amerièanem, je v Praze doma, ¾e tu zalo¾il nejen rodinu, ale ¾e tu má i daleko lepší mo¾nosti realizace, ne¾ by mìl v USA. A také, ¾e trend pøistìhovalectví do USA se obrací, ¾e mnoho Amerièanù odchází do ciziny.
Deklaroval obrovské zmìny, k nim¾ dochází v souèasnosti. USA mohou otázky mezinárodní agendy nastolit, ale u¾ ne rozhodnout. Pokud jde o krizi, vidí mnozí její pùvod u¾ v roce 1913, kdy vznikla soukromá Centrální americká banka FED, jiní za její poèátek pokládají rok 1972, kdy Nixon navštívil Èínu a otevøel ji svìtu, nebo rok 1971, kdy skonèil zlatý standard dolaru, a zlato jej pøestalo jistit. Pozdìji USA zaèaly prodávat vyspìlé technologie asijským státùm, co¾ mìlo za následek sní¾ení konkurenceschopnosti vlastní výroby a její pøesun do státù s ni¾šími výrobními náklady. Samozøejmì nevynechal ani povìstné hedge fondy, které nakonec pøivodily pád èetných bank. USA se dostávaly do narùstajících dluhù, které u¾ jsou dnes prakticky nesplatitelné a èiní pøes 800 miliard dolarù, pøièem¾ hlavním vìøitelem je Èína. Zaèíná se hovoøit o novém svìtovém poøádku, proto¾e stále vìtší poèet lidí ztrácí víru kapitalismus. Situace je taková, ¾e Spojené státy ztratily dominantní úlohu ve svìtì a Obamovi nezbylo ne¾ dobrovolnì odevzdat první svìtovou pozici. To se podle Besta stalo právì pøi jeho projevu v Praze a vyslovil podiv nad tím, ¾e tomu nebyla u nás vìnována nále¾itá pozornost. Pøiznal, ¾e vývoj mù¾e vyústit jak v sociální bouøe, pøevrat a rozvrat v USA, tak i v další válku.
Ve svém expozé, které trvalo pøes hodinu, vyslovil mnoho dalších zajímavých postøehù, které nelze všechny interpretovat. Nakonec však ponechal asi 20 minut na diskusi, je¾ mnozí úèastníci, a zejména úèastnice, bohatì vyu¾ili.
O kapitalismu s láskou
Sta» jsem nazval Americké pondìlí proto, ¾e jsem po sobotním neúspìchu, kdy bylo vyprodáno, navštívil opìtnì minikino MAT na Karlovì námìstí v Praze, kde promítali Moorùv film O kapitalismu s láskou. (Michael Moore je americký filmový a televizní re¾isér, scenárista, producent a spisovatel. Jeho tvorba je zamìøená proti souèasné podobì amerického zdravotního systému, ozbrojenému násilí, destruktivním zásahùm èlovìka a prùmyslových korporací do pøírody a proti bývalému americkému prezidentovi Georgi W. Bushovi a jeho administrativì (Wikipedie)). Ze 46 køesel byla obsazena asi polovina.
Film zaèíná srovnáním souèasné americké spoleènosti s øímským impériem v dobì jeho úpadku. Rùzné reality show a zápasy ve wrestlingu, stejnì jako kdysi øímské „chléb a hry", mají odvést pozornost a umlèet davy, jejich¾ jediným úkolem je pracovat a mlèet. Moore, obleèený spíš jako vandrák, ne¾ zámo¾ný Amerièan, jím¾ bezpochyby je, prochází mnoha výjevy filmu a za souèasný stav viní všechny, Reaganem poèínaje a Bushem konèe. Pøi tom diváka provádí od pojiš»ovacích podvodù pøes Wall Street a¾ na trh s finanèními deriváty, který je „tak zlovolnì nesrozumitelný, ¾e ani experti nedoká¾í vysvìtlit, jakým zpùsobem funguje.“
Ve filmu také hovoøí pøedstavitelé církve, prostými knì¾ími poèínaje a biskupy konèe. Všichni prohlašují, ¾e kapitalismus je nesluèitelný s opravdovým køes»anstvím. Jak jinak hodnotit napø. velké podniky, které pojiš»ují své zamìstnance, aby v pøípadì úmrtí pobíraly vysoká plnìní, zatímco rodiny zesnulých zùstanou bez prostøedkù?
Zajímavé je ve filmu vystoupení kongresmanky Marcy Kapturové z Ohia, která události posledních dvanácti mìsícù, kdy byly bankám poskytnuty miliardy ze státní pokladny, bez váhání potvrdila jako „finanèní státní pøevrat".
Oficiální propaganda lidem vtloukla do hlav, ¾e kapitalismus je dobré zøízení poskytující tak velkou svobodu, ¾e nakonec všichni mají šanci zbohatnout. Moore poukazuje na to, ¾e nejvìtším zloèinem je právì samotný kapitalismus, který umo¾òuje plnit kapsy nìkolika málo vyvoleným na úkor všech ostatních.
*
Ten film je prvým opakem pravicové propagandy v našich sdìlovacích prostøedcích, kde pozdìji narozeným vtloukají do hlavy nenávist ke všemu, co zavání sociálním cítìním a solidaritou, a staví na piedestal zisk a osobní obohacení jako posvátný cíl veškerého lidského sna¾ení.
Je politováníhodné, ¾e návštìvnost filmu je malá. I kdy¾ nemusíme souhlasit s Moorovým pojetím tématu, ani s obsahem, je dobré vyslechnout i druhou stranu a popøemýšlet, kdo se tu mýlí. Pokud jde o mne, pøeèetl jsem jako kluk hned po válce knihu Uptona Sinclaira D¾ungle, román z chicagských velkojatek z poèátku minulého století. Ta nadosmrti poznamenala mùj postoj ke kapitalismu, a i kdy¾ pokus reformovat kremelský „socialismus“ nevyšel, neztrácím nadìji, ¾e lepší svìt je mo¾ný.
Ivo Antušek