Ostrovy Kolumbie

Kolumbii náleží několik ostrovů jak v Atlantickém, tak v Tichém oceáně. O nich vám chci dneska něco povědět.
Jeden z nejkrásnějších ostrovů je souostroví San Andrés, Providencia a Santa Catalina v Atlantickém oceánu. I když se to bude zdát divné, je mnohem blíž u Nikaraguy (jen 180 km) než u Kolumbie, od které je vzdálená přes 700 km.

Vysvětlení je lehké, ale to se musíme podívat trošku do historie:
Ostrov byl objeven už v roce 1527, ale až v roce 1629 se tam usadili první obyvatelé, kteří se tam vylodili z anglické lodi Sea flower. Ostrov býval cílem pirátů, mimo jinými ho používal anglický korzár Henry Morgan. V rukou Angličanů byl ostrov až do roku 1786, kdy přešel do rukou Španělům, kteří dovolili původním obyvatelům zůstat na ostrově, pokud odpřísáhnou věrnost španělskému králi, poslušnost guvernérovi, postaví katolickou kapli na pobřeží a budou tam udržovat kněze. V roce 1802, samotní obyvatelé žádají španělskou korunu o právo náležet k místokrálovství Nové Granady (nynější Kolumbie) a 20. listopadu 1803 je návrh schválen . 26 května 1805 je oficiálně, celá kauza potvrzena v Aranjuezu. Po osamocení Kolumbie od španělské nadvlády v roce 1819 se celé souostroví přiklání ke Kolumbii a v roce 1822 poprvé vlaje na ostrovech kolumbijská vlajka, poté co ostrovní kapitula podepíše přistoupení ke konstituci z Cúcuty.

Dnes je San Andrés nejnavštěvovanějším ostrovem Kolumbie, kvůli jeho nádherným bílým plážím a průsvitnému moři. Před mnoha lety, kdy se do Kolumbie nedováželo spousta věcí, lidé z kontinentu spojovali turismus s nákupy, protože San Andrés byl od roku 1953 tzv. puerto libre (volný přístav), kde se neplatili daně za dovážené zboží a tak bylo moc výhodné tam nakupovat. Dneska už se tam jezdí opravdu jen na dovolenou.
I když všichni obyvatelé ostrovů mluví perfektně španělsky, mezi sebou mluví t.zv. kreolskou angličtinou, což je také druhý oficielní jazyk. Největší z ostrovů je právě San Andrés, který má 26 km čtv. Následuje Providencia se 17 km čtv. a který je spojený mostem s poetickým jménem “Most zamilovaných” s maličkým ostůvkem Santa Catalina, který má jen 1 čtvereční kilometr.

Více fotografií zde

Kolumbijské ostrovy - Gorgona

Další z kolumbijských ostrovů tentokrát v Pacifickém oceánu a jen 35 km od pobřeží je GorgonaJe to malý ostrov, měří jen 9 x2.5 km, ale má docela zajímavou historii. Objevil ho v roce 1524 španělský dobyvatel Diego de Almagro a pojmenoval ho San Felipe. Ale o tři roky později, se na ostrově usadil na 7 měsíců Francisco Pizarro a přejmenoval ho na Gorgonu, protože tam zemřelo na uštknutí, mnoho z jeho mužů. Na ostrově se totiž mimo jiných živočichů nachází 12 druhů hadů, jako jsou korálovci, chřestýši a anakondy. Ale mimo těchto nebezpečných živočichů, můžeme na ostrově vidět i nádherné ještěrky jako je modrá ještěrka gorgonská (anolis gorgonae), která se nachází jen na tomto ostrově. Ale nenajdete tam jen hady a ještěrky. Můžete tam vidět 155 druhů ptáků, 17 druhů savců, jako jsou lenochodi, opice a 13 druhů netopýrů. Ale snad nejzajímavější je pohled na t.zv. hrbaté velryby (yubarta nebo keporkak), které je možno vidět blízko pobřeží poté, co uplavou přes 8 000 km z Antarktického pobřeží do vlažných vod Pacifiku kde je dokonce krásně slyšet jejich velrybí zpěv, který někdy trvá i 30 minut. Jsou to obrovští savci, kteří váží 20 – 40 tun a kteří i přes tak obrovskou váhu jsou schopní se vynořit skoro kompletně z vody.A právě v Pacifiku se rodí jejich mláďata, která váží kolem jedné tuny. Hned po narození ho musí matka dostat nad hladinu moře a naučit ho plavat, jinak by se mládě utopilo.Během 11 měsíců, během kojení, vypije denně kolem 200 l mléka a jeho denní váhový přírůstek je 50 kg.

Ale vrátíme se na ostrov. Od dob Pizarra až do dob osamocení Kolumbie od Španělska, ostrov sloužil k zásobování lodí které pluly z Panamy do Peru. Po roce 1820, jí dostal jako odměnu za zásluhy o osvobození, seržant Federico d` Croz, který si tam zřídil haciendu. Jeho potomci tam žili až do roku 1899, kdy vypukla t.zv. tisícidenní válka a všechno obyvatelstvo ostrova bylo vyvražděno. Od té doby až do roku 1959 byl ostrov prakticky neobydlený. V tom roce bylo na ostrově vybudováno vězení pro nejtěžší zločince. Říkávalo se mu „kolumbijský Alcatraz”, protože za celou dobu, to je až do roku 1985, kdy byla věznice zrušena, jen jednomu člověku se podařilo z ostrova uprchnout. I když si svobody moc neužil, protože ho za tři roky znova chytili a poslali zpátky na ostrov. Ještě dnes, kdy už se ostrov používá jen pro ekologickou turistiku, je možno vidět několik cel, které tam z vězení zůstaly.

Na jihozápadě se nachází několik malých ostrůvků, mimo jiné i jeden který se jmenuje Gorgonilla (španělská zdrobnělina Gorgony) který býval spojen s velkým ostrovem malou soutěskou zvanou Paso de Tasca, kudy se dalo přejít pěšky. Po zemětřesení v roce 1980 se však soutěska propadla do moře a nyní se tam musí jen lodí.

Více fotografií zde 

Jana de Galindo, Kolumbie

Povídání o Kolumbii
Žiji v Jižní Americe
Cartagena de Indias
El dorado
Porážka admirála Verona
Vánoce v Kolumbii
Sopka El Totumo

Kolumbijské sopky

Tragedie sopky Nevado del Ruiz

Departamento de Santander

Řeka Magdalena

Další články autorky:

Teotihuacan - město bohů
Sedm nových divů světa
Za svítání 12. října...
Mexický svátek Dušiček

Jak jsem našla auto