Tragedie sopky Nevado del Ruiz
V¾dycky, kdy¾ se nìkdo zeptá kde ¾iji a já øeknu, ¾e v Kolumbii, setkám se s rùznými reakcemi. Nìkdo se ptá jak se mi tam v Kanadì ¾ije, zamìòujíce “naši” Kolumbii s Britskou Kolumbií. Jiní sice ví, ¾e Kolumbie le¾í v Ji¾ní Americe, ale tím jejich znalosti konèí. Nu, a ti poslední, kteøí toho o Kolumbii vìdí trošku víc, vìtšinou ze zpráv z medií, které bohu¾el vìtšinou informují jen o tìch špatných událostech se øíkají: “Jak mù¾eš v tak nebezpeèné zemi ¾ít ? “
A proto¾e zde u¾ ¾iji opravdu hodnì, hodnì dlouho a Kolumbie se stala mou druhou vlastí, kde mne všichni (nejen rodina mého man¾ela, ale i ostatní lidé krásnì pøijali), trochu vám o této nádherné zemi vyprávím. Tím nechci øíct, ¾e zde nejsou problémy. Samozøejmì, ¾e jsou a veliké, ale je pravda, ¾e se proti nim bojuje, a ¾e se Kolumbie sna¾í z nich dostat. A stejnì, kde dneska problémy nejsou? A tak se vám sna¾ím ukázat to nejhezèí co tu máme. Povídám vám o zdejší historii, o pøírodì, o rùzných zajímavostech a samozøejmì i o lidech…
Dnešní povídání bude smutné, moc smutné. 13. listopadu to bylo pøesnì 24 let, kdy Kolumbii postihla nejvìtší tragedie v její historii. 13.listopadu 1985 se probudil vulkán Nevado de Ruiz v kolumbijských Andách a ohromné teploty rozpustily vìèné snìhy na jeho vrcholcích.
Bìhem nìkolika málo minut se vytvoøil tzv. lahar, neboli sopeèný bahnotok a pøes 350 000 kubických metrù vody smíšené s popelem, kameny a kusy ztuhlé lávy zaplavilo mìsto Armero, vzdálené asi 200 km od Bogoty, které zmizelo pod osmimetrovým nánosem tohoto fenoménu. Lahary jsou toti¾ mnohem rychlejší a snad ještì nebezpeènìjší ne¾ samotná láva. Pohybují se rychlostí nìkolika desítek metrù za sekundu. A proto¾e se tragedie stala v noci, pøesnì ve 21.20. kdy vìtšina obyvatel Armera byla doma a kvùli strašné rychlosti celé tragedie, nestaèili mìsto evakuovat. A tak bìhem nìkolika minut celé mìsto a vìtšina jeho obyvatel zmizelo z mapy svìta. Zahynulo pøes 26 000 lidí, tisíce lidí bylo zranìno a další tisíce pøišly o své domovy.
Armero
Symbolem celé tragedie se stala tøináctiletá dívenka, Omaira Sánchez, která i kdy¾ momentálnì katastrofu pøe¾ila, nakonec po obrovském utrpení zemøela pøed zraky celé Kolumbie a vlastnì i celého svìta. Zùstala toti¾ zavalená od pasu dolu sutinami jejich domu a pøes všechno úsilí záchranných èet, jak kolumbijských, tak mezinárodních, se ji nepodaøilo ze sutin vyprostit. Ale i bìhem té strašné, šedesáti hodinové agonie, Omaira celou dobu komunikovala se záchranáøi a posílala pozdravy mamince, která zrovna ten den odjela do Bogoty zaøídit si nìjaké zále¾itosti. Nakonec zemøela na celkovou gangrénu.
Hned jak to bylo mo¾né, byla tìla mrtvých, které se podaøilo vyprostit z bahna, pohøbena ve spoleèných hrobech, aby se zabránilo epidemii a na místì byl postaven obrovský køí¾ . Rok po této strašné tragedii navštívil místo kde stávalo Armero pape¾ Jan Pavel II. Po posvìcení celého okolí prohlásil celé místo jako “ Svaté pole “.
Mo¾ná, ¾e se tragedii mohlo pøedejít, proto¾e u¾ rok pøedtím se objevovaly tzv. fumaroly (sloupy dýmu nad sopkou), ale myslím, ¾e jak experti, tak místní lidé nevìøili, ¾e by se taková tragedie mohla stát. Jedna dívka, která se zachránila ve videu vypráví (ta v té bílé blùzce), ¾e u¾ od tøí hodin odpoledne z radnice podávali hlášení o nebezpeèí a nutnosti evakuace, ale její otec nikam nechtìl jít a stále tvrdil ¾e se nic nestane. Nakonec ona utekla s maminkou na blízký pahorek a tak se zachránily. Její otec tam nakonec zahynul. Bohu¾el, lidé jsou nepouèitelní. Pøesto¾e v posledních mìsících u¾ nìkolikrát byli lidé, ¾ijící v blízkosti sopky Galeras na jihu Kolumbie vyzváni k evakuaci kvùli mo¾nému výbuchu, stále vìøí, ¾e se nic nestane a ¾e tragedie Armera se nebude opakovat.
Zde je odkaz na video, ale upozoròuji, ¾e je to opravdu moc smutné. Dívám se na to a zase mi teèou slzy jako hrachy.
Povídání o Kolumbii Teotihuacan - mìsto bohù
®iji v Ji¾ní Americe
Cartagena de Indias
El dorado
Porá¾ka admirála Verona
Vánoce v Kolumbii
Sopka El Totumo
Další èlánky autorky:
Sedm nových divù svìta
Za svítání 12. øíjna...
Mexický svátek Dušièek
Los Mariachis