Létající mu¾i
Malá vesnièka Papantla ve státì Veracruz, je známá ze tøí dùvodù: roste tam nejlepší vanilka na svìtì, nachází se tam archeologická zóna s nádhernýma pyramida zvaná El Tajín a mù¾ete tam vidìt unikátní podívanou. Tzv. Voladores de Papantla neboli Los hombres pájaro.
Pùvodnì rituální ceremoniál Totonakù, kteøí podle legendy , prosili bohy o déš». V legendì se vypráví o tom, jak dlouhou dobu zemi trápilo sucho a tak se obyvatelé rozhodli najít nejvyšší a nejrovnìjší strom v okolí, porazit a “zasadit” ho, aby a¾ na nìj vylezou, byli blí¾e k bohùm a ti je lépe slyšeli. A tak celý ceremoniál zaèínal hledáním stromu. Kdy¾ byl strom vybrán, lidé se lesu omluvili za to, ¾e berou ¾ivot jednomu z nich a pøedali lesu rùzné dary.
Poté se strom pokácel velmi opatrnì aby se nepoškodil ostatní porost. Strom musel být asi 30 m vysoký .
Samotný ceremoniál spoèívá v tom, ¾e na jeho vrcholek vyleze pìt mu¾ù kde je malá plocha (asi 20x20 cm) a kde jeden z nich stojí a hraje zároveò na píš»alu a na bubínek. Ale pøed tím se všichni ukloní na ètyøi svìtové strany a pozdraví bohy.
Píš»ala symbolizuje zpìv ptákù a bubínek hlas Boha. Ètyøi z nich si uvá¾í k pasu lano, spustí se hlavou dolù a s rozta¾enýma rukama se pomalu zaènou spouštìt k zemi. Ne¾ znova stanou na pevné pùdì, ka¾dý se otoèí okolo sloupu tøináctkrát. Tìch tøináct otoèení násobeno 4x (tolik je mu¾ù co se spouští) dá èíslo 52. Podle mayského a aztéckého kalendáøe, ka¾dé solární století trvá 52 let .
Jejich obleèení je také velmi zajímavé a má svou symboliku. Nejdøíve si uvá¾í na hlavu vìtší šátek, tzv. paliacate a na nìj si posadí malou èepièku ozdobenou kvìtinami a malou chocholkou, podobnou té, kterou mají rùzní ptáci. Dlouhé barevné stuhy symbolizují duhu která je vidìt po dešti. Pøes pravé rameno mají upevnìnou malou èervenou a bohatì zdobenou pelerínku, která má pøipomínat køídla a která je ukonèená ¾lutými tøásnìmi, které symbolizují sluneèní paprsky. Stejné tøásnì jsou i na èervených kalhotách, které jsou ještì ozdobené barevnýma stuhami.
Ještì pøed nìkolika lety bylo mo¾né vidìt tuto podívanou jen v Papantle, dneska u¾ je mù¾ete vidìt v rùzných mexických mìstech jako na pø. pøed archeologickém muzeem v Mexiku D.F.
Fotografie najdete tady
Další èlánky autorky:
®iji v Ji¾ní Americe
Cartagena de Indias
Los Mariachis
Porá¾ka admirála Verona
El dorado
Teotihuacan - mìsto bohù
Sedm nových divù svìta
Za svítání 12. øíjna...
Mexický svátek Dušièek
Vánoce v Kolumbii
Sopka El Totumo