Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Libìna,
zítra Saskie.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Cesta do Øíma a Neapole - 6


Koloseum a Forum Romanum


Nechce se vám pochopit pomíjivost ¾ivota? Navštivte Forum Romanum. Anebo Pompeje. Tak mohutná a neotøesitelná øíše, jakou starý Øím nepochybnì byl, se zde válí v rozvalinách. A lidstvo tuto pomíjivost zakonzervovalo, aby vás postrašilo pøed vaší chtìnou i nechtìnou pýchou. Bujarostí nad vlastními schopnostmi a dokonalostmi. Staèí jen pár let. Ba staèí jen pár hodin a nejste. Tak jako v pøípadì Pompejí. Ale o tom budu psát a¾ pøíštì. Teï vystupujeme z autobusu a nastupujeme do metra. To metro je fakt skvìlé. Trochu si zakrtèíme a jsme v m¾iku u Kolosea.

 

 

 

Koloseum je prostì kolosální. Vše se od dob jeho vystavìní pomìøuje právì s ním. Sám název Koloseum se odvozuje od obrovské bronzové pozlacené sochy císaøe, která stála kousek od amfiteátru. Ne od toho rhodského obra, co mìl stát s pochodní v jejich pøístavu a svítit. Ostatnì stejnì nikdo neví jak vlastnì ta socha vypadala. Nikdo u¾ si ji nepamatuje a její obraz není. Doba k postavení Kolosea byla tenkrát mimoøádnì pøíhodná. Pøed její stavbou vládnul Nero a to byl hrozný a hodnì rozjívenì úchylný hoch. Jen tak pro zábavu zapálil Øím a první jeho èin po po¾áru byl ten, ¾e si nechal postavit Zlatý dùm. Doopravdy zlatý. Tak praví povìst. Byl to prostì “zlatý” hoch. A po nìm se k vládnutí nìjak pøichomýtl profesionální voják Vespasiánus a jen tak mimochodem si zalo¾il dynastii Flaviù. No a aby nìjak spláchl ten lidský vztek nad tím shoøevším Øímem a šíleným Nerem, dal lidu øímskému chléb a hry. Mìsto bylo v té dobì jediným skuteèným velkomìstem Evropy. Mìlo pùl milionu obyvatel. Víte, proè byla Øímská øíše tak neobyèejnì úspìšná? Tedy taky kvùli tomu. Jako jediný váleèný vítìz zakládala na dobytém území své osady, k nim postavila cesty a vyvezla na dobytá území svou kulturu a organizovanost. Jednoduše chytré. Chléb a hry!

 

 

 

Koloseum dostavìl jeho syn. Tenkrát se zas tak rychle nestavìlo. Vejde se do nìj rùznì návštìvníkù. Rùznì podle toho, v které knize o Koloseu právì ètete. Nìkdy osmdesát a nìkdy jen padesát pìt tisíc návštìvníkù. No potìš pánbùh, to je lidí i tak. Jeden císaø, pár konzulù a padesát pìt tisíc lidí. Pár lvù, pár køes»anù, pár gladiátorù a nìco krve, která se obìtuje davu pro slávu a ukojení krve¾íznivosti. Cizí krev tolik nebolí. A my teï kráèíme po dla¾bì z velikých oblých kamenù do arény, kde u¾ nejsou lvi, ale turisté. I kdy¾ ka¾dý z nás toho lva v sobì taky kousek máme. Opìt se rozptylujeme v prostoru a èase a jen hodina setkání nás do budoucna spojuje. Koloseum je vysoce fotogenické. Máte ho všude kolem sebe. Ba i nad sebou. Ba dokonce i pod sebou. Kámen vidíte a bolest cítíte. Ani nemusíte zavírat oèi a ta krev je všude kolem vás. Vsáknutá do zemì, do kamene a po chvíli i do vás. A tak i proto jsem nadšený z rùzných kvìtin i nekvìtin, které se uchytily všude kolem nás v tom kousku hlíny mezi tím vším kamením. Díky rùznému klimatu v této obrovské stavbì je zde zaznamenáno ètyøi sta dvacet rùzných druhù rostlin. A toho jsem si prosím všiml døív, ne¾ jsem si to pøeèetl v prùvodci. Je pravda, ¾e jsem jich tolik nenapoèítal. Ten poèet mám z knihy. Ale u¾ dost o Koloseu, nebo se nám u¾ sem nic nevejde, a pojïte spoleènì se mnou na Forum Romanum.

 

 

 

U¾ na zaèátku svého psaní o nìm vás chci upozornit, ¾e stojí za to vìnovat mu èas. I kdy¾ ho máte málo. Nemám osobnì zas tak vøelý vztah k mrtvému kamení, by» by bylo poskládáno tøeba pøed tøiceti tisíci lety. Je mi to líto, ¾e u¾ s nadšením nehltám Denikeny, Souèky, Cartiery a ostatní historiky fantasty. Odešlo to všechno s mým zralým mládím a mám u¾ prostì na všechno o koleèko ménì. Prostì to, “co kdyby” a “kdy¾“, u¾ se mi do hlavy nevejde. Není v ní kapacita. A je mi to doopravdy líto. U¾ se dr¾ím pøi zemi. Je to sice ten nejnebezpeènìjší a nejdra¾ší re¾im létání, ale ke všemu potøebujete kyslík a tam nahoøe v intelektuálních oblacích u¾ ho pro mì není dost…..A to nadechnutí u¾ mi moc dlouho nevydr¾í. Ale zpátky k Foru Romanu. Je to prostor výjimeènì nevšední. Pravda, nebyl jsem ještì v Øecku, ale myslím, ¾e ani tam není tak uzavøený, vyhranìný a pohodový okrsek z “minula“.
Jasnì, kamení a zase kamení. Všude kolem vás. Sice umnì poskládané, rùznì prolo¾ené, pøerùznì spojené, vyhranìnì prezentované, ale Forum Romanum není jen kamení. Taky fascinující pøíroda, krásné a pøekvapivé výhledy na absolutnì fotogenický Øím a posvátná úcta všech návštìvníkù k tomuto místu. Ne, to není bazilika Svatého Petra, která se vytahuje bohatstvím a významností. Toto je prostor, který to dìlat nemusí. Tady cítíte váhu historie pøi ka¾dém kroku. Ale nedrtí vás, nenièí. Trochu vás z ní sice mrazí, ale je to mrazení pøíjemné. Jako kdy¾ si dáte výteènou italskou zmrzlinu a v tom velkém parnu nemusíte nikam spìchat. Tady nikdo nehuláká, tady nikdo neutíká. Tady je vládcem èas a vy se ani nesna¾íte ho zbezvýznamnit, pøedbìhnout ho, utéci mu. Tiše ho respektujete, nepøíèíte se mu a nadšenì ho obdivujete. A s ním obdivujete ty statisíce lidí, kteøí to tu stvoøili, kteøí tu ¾ili a kteøí tu i umírali. Zde le¾í v troskách nejvýznamnìjší evropská øíše minulosti. Pýcha, ale i obyèejný ¾ivot této øíše. Kus pradávného dávna, kouzelnicky a pohádkovì prokvétajícího rù¾emi a protkaného piniemi. Po cestì poskakuje èernovlasý kluèina a támhle hladí nìjaký dorostenec zrzavé vlásky své veliké lásky. A vy a¾ sem slyšíte, ¾e dívka vrní pohodou a blahem jako ta divoká koèka. Na místì, kde kdysi dávno, pradávno zemøela a tøeba i le¾í kosti její prapraprapra…..babièky, èi pra.. no prostì párkrátpra tety. Opravdu pøekrásnì tu vládne èas.

 

 

Z Øíma vyjí¾díme u¾ po tøinácté hodinì z dùvodu promyšleného a nenápadného vedení naší prùvodkynì. U moøe bude urèitì krásnì. Ale o prùvodkyni budu psát a¾ nìkdy pøíštì. Spát máme ty dvì následují noci nìjakých “X” kilometrù od Neapole v hotelu na bøehu moøe. Alespoò ta ulice, kde hotel stojí, vede k moøi. Jsme varováni u¾ dnes s pøedstihem prùvodkyní Pavlou, ¾e Neapol je mìsto výrazné, drsné a ¾ivotu nebezpeèné kriminality. Ale taky je to mìsto, kde je údajnì nejvíc kostelù na poèet obyvatel. Zøejmì neexistuje pøímá souvislost mezi vírou a jejím naplnìním. Neapol je oblast, kde ¾ije tøi miliony obyvatel. Jako v oblasti Øíma. Ale v Øímì je vlastní mìsto dvoumilionové. V Neapoli milionové. Kolem Øíma i ve mìstì samém jsou dost èasto oblasti pøírody. V Neapoli nikoliv. Jen fabriky, fabrièky, sklady, lidská obydlí, skleníky, vinice. Vše jen výsostnì umìlé. A jen kolem nìkterých vil se nachází uzavøené a hlídané zahrady. Lidská obydlí jsou v Neapoli velice výstavní, ale také na úrovni sídlištì Chánov. I ve støedu Neapole jsou domy s fasádami, které nebyly opraveny od svého vzniku. A všude, i ve støedu mìsta, visí všechny mo¾né druhy vypraného a máte podivný pocit, ¾e i nevypraného prádla. Obyvatelé Itálie ze severu, ale také i z hrdého Øíma tvrdí, ¾e Itálie konèí Øímem a pak u¾ je Afrika……..

 

Ale zanechme pomluv a jeïme na ubytování. Øidièi jsou opravdu perfektní. V tomto hotelu jsou turisté z nejmenované cestovní spoleènosti ubytováni poprvé a pøesto ho v pohodì nachází. Slo¾itì vjí¾díme na dvùr, abychom následnì slo¾itì vyjí¾dìli. A pak jedeme pøímo k moøí, tak¾e to vypadá, ¾e budeme spát v nìm. Nebudeme! Uf, to se nám ulevilo. A pak následuje typická ukázka davové psychózy. Všichni jsou z moøe nadšeni, a¾…..Snad pro mì nejsympatiètìjší dvojice naší skupiny, dìdeèek a babièka mého osmnáctiletého sedadlového souseda, se ostøe ozve, ¾e mají zaplacený hotel a ne kemp! Mají pravdu. Èlovìk by mìl dostat to, co si zaplatil. Mám taky prùvodcovské zkoušky a jsem pouèen z doby tìchto zkoušek. Pravda, u¾ je to dávno, pradávno, ale to si ještì pamatuji. A najednou není nikdo spokojený. Prùvodkynì okam¾itì telefonuje a jedná a vyjednává a kdy¾ vyjedná hotel v samotné Neapoli, je drsnì zara¾ena pùvodními stì¾ovateli, ¾e tak to tedy ne! My se pøece nebudeme trmácet nìkam do hluèné, nebezpeèné a smradlavé Neapole. Jak jsem š»astný, ¾e mì ještì stále a dobøe ¾iví technika a ne¾iví mì klienti cestovní spoleènosti. Pro dobrotu do blázince. A tím dneska moje vyprávìní konèí. Spali jsme nakonec v kempu a já byl tomu rád. Ale o tom zase a¾ moje pøíští vyprávìní……

 

Jiøí Suchánek

Další èlánky autora:
V kopcích
V Ráji
Kdy¾ v Ráji pršelo
Nenapravitelná arogance èasu
Na Babì
Proè píšu
Na Príglu
Podobenství o vìtru
Svìtlo v oèích
Tenkrát o vánocích
Slabost a síla hradù
Vr¾ou mi boty
Povodeò
Jen tak si le¾ím v poli
Za poledního ¾áru
Na Strahovì
Osamìlost pøespolního bì¾ce
 
 
Toskánsko
Toskánsko - 1
Toskánsko - 2
Toskánsko - 3
Toskánsko - 4
Toskánsko - 5
Toskánsko - 6
Toskánsko - 7
Toskánsko - 8
 
Cesta do Øíma a Neapole
Cesta do Øíma - 1
Cesta do Øíma - 2
Cesta do Øíma - 3
Cesta do Øíma - 4
Cesta do Øíma - 5
 
Stvoøitelé èasu - 1
Stvoøitelé èasu - 2
Stvoøitelé èasu - 3



Komentáøe
Poslední komentáø: 13.07.2009  17:12
 Datum
Jméno
Téma
 13.07.  17:12 LIA
 12.07.  22:04 Vesuvanka Míle a jisuch53
 12.07.  10:08 jisuch53
 12.07.  09:35 jisuch53
 11.07.  15:21 Mila Jirkovi, ale také Janièce Vesuvance
 11.07.  10:01 Vesuvanka cesta do Neapole...
 11.07.  06:37 Bobo :-)))
 11.07.  00:53 Vesuvanka díky :-)))