Èlovìk z mìsta nebo z vesnice?
Lze lidi rozdìlit na ty, kteøí jsou z mìsta a ty, kteøí z vesnice?
Asi ano, je definice mìsta a vesnice vìtšinou podle poètu obyvatel, ka¾dý má jedno trvalé bydlištì a je to rozdìlené. Já ale mám na mysli nìco jiného. Myslím to, kým se èlovìk cítí, za co se pokládá. A to je ji¾ slo¾itìjší. Znám lidi bydlící ve mìstì, ale hrdì se prohlašující za vesnièany èi venkovany a znám obyvatele vesnice, kteøí nikdy neopomenou pøipomenout, ¾e pochází z mìsta. 
Pøiznám se, ¾e sám nedovedu spolehlivì na otázku zda jsem vesnièan èi èlovìk z mìsta odpovìdìt. Kdy¾ napíši, ¾e jsem se narodil na vesnici ve mìstì, bude to vypadat divnì, pokud to pøímo nevyvolá pochybnosti o mém duševním stavu. A pøi tom je to pravda, narodil jsem se v místì, kde všichni bydleli v pøízemí, vìtšinou ve svých domcích, ka¾dý mìl zahrádku, øada sousedù chovala domácí drùbe¾, všichni se znali, tedy typické znaky vesnice a pøi tom to bylo ètvrt hodiny autobusem do støedu Prahy.
Na stejném místì ¾ijeme i nyní a jako pamìtník v pøedchozím popsaných pomìrù nevycházím z údivu nad promìnou místa. Pochopitelnì ji¾ sousedé nechovají slepice, na zahradách je minimum ovocných stromù, mimo jiné i z dùvodu ¾e jediným zpùsobem jak se zbavit listí, plevele a veškerého odpadu ze zahrady je pouze popelnice. Metro je tak blízko, ¾e ho neslyšíme jen díky tomu, ¾e je pod zemí.
Atmosféra vesnice se naprosto vytratila a mo¾ná i to bylo jedním z dùvodù, proè jsme si pøed lety poøídili chalupu na venkovì a já si tím zkomplikoval odpovìï na otázku, zda se cítím lépe ve mìstì, nebo na venkovì. Obì místa støídáme a plnì nám to vyhovuje. Zatím jsem za ta léta tohoto koèování nenarazil na jediný problém, mimo toho, ¾e ty šroubky, kleštì, pilník,..které potøebuji doma, jsou na chalupì a ta rozbrušovaèka, kterou právì potøebuji doma je na chalupì.
Asi jsem ji¾ naznaèil, ¾e inklinuji k tomu venkovu, ale je to slo¾itìjší. Ono to cítìní, pocity, je tøeba sladit s realitou ¾ivota, mo¾nostmi zamìstnání a dalšími po¾adavky. Myslím si však, ¾e èlovìk, jako¾to produkt pøírody, nikoli prùmyslové výroby by nemìl za ¾ádných okolností pøetrhat své spojení s pøírodou. Nemám nic proti vymo¾enostem mìsta, ¾ivot ve mìstì má øadu výhod a mo¾ná i proto se neustále v celosvìtovém mìøítku zvyšuje poèet obyvatel mìst. Samostatnou kapitolou by však bylo popsat co si lze pøedstavit pod pojmem mìsto.
Mìstem je Šrámkùv Písek s parky a pøírodou na dohled a na dojití, ale mìstem je i Los Angeles, kde nìkteré ulice jsou dlouhé nìkolik kilometrù.
Ale vra»me se z L.A. domù podívejme se tøeba do Prahy. Zkuste se zeptat èlovìka, který bydlí v desátém poschodí domu tìsnì u stanice metra, do zamìstnání jezdí vozem zaparkovaným v podzemní gará¾i pochopitelnì jak v bydlišti, tak kanceláøském objektu kde pracuje, jaké bylo minulý ètvrtek poèasí. Asi to vìdìt nebude a nevìdìl by to i kdyby jezdil metrem, on to toti¾ k nièemu nepotøebuje. Zatím co èlovìk ¾ijící na vesnici vìtšinou ví, ¾e napadl sníh, musel ho odklízet, byl mráz, musel více topit, èi bylo sucho, musel veèer zalít rajèata, byla bouøka, poškodilo to meruòku…
Z uvedeného jakoby vyplývá, ¾e ten èlovìk z vesnice má nìjak více práce, ¾e pracuje i mimo zamìstnání.
Ale pokud to nebereme tak, ¾e práce je trest bo¾í, tak on má ten ¾ivot v dùsledku toho bohatší, pestøejší, barevnìjší. Avšak pouze v urèitých hranicích, nesmí tìch povinností a práce být moc. A jsme u mìøítek, jinými slovy, ¾e se nic nemá pøehánìt. A stejné platí pro toho obyvatele mìsta, pokud se jeho ¾ivot neomezí na jízdu autem, na vysedávání u TV, DVD, zapnutým PC a pohledem bloudícím po podlaze z PVC, ale vyjde z té izolace do pøírody alespoò o weekendu místo popojí¾dìní s vozíkem v supermarketu vypadne z mìsta, oddálí a oslabí to své izolování od pøírody, ke kterému ¾ivot ve mìstì a pøi pracovním zatí¾ení svádí.
Pøes svùj vyslovenì pozitivní vztah k vesnici, jsem daleko od toho, abych tvrdil, ¾e ¾ivot na vesnici je idyla, ¾e je lepší, ne¾ ¾ivot ve mìstì. Spíše bych se pøiklánìl k názoru, ¾e ideální je ¾ivot ve mìstì, které má, pøesto, ¾e je mìstem øadu znakù a parametrù vesnice.
Pøed mnoha lety jsem narazil na studii, která se sna¾ila popsat, jak velké mìsto je ideální, èi vhodné pro ¾ivot. Byl tam pokud si pamatuji výèet vìcí, slu¾eb, zaøízení, které by takové ideální mìsto mìlo mít, školy, nemocnici, divadlo, kino, objekty pracovní pøíle¾itosti , obchody, ale ne tak, ¾e v pøedchozím uvedené objekty se násobí, mìsto roste do nerozumných rozmìrù, obyvatelùm se vzdaluje okolní pøíroda a její dostupnost, násobí se problémy dopravy.
Problém tudí¾ nebude v tom, ¾e by lidé nevìdìli co by bylo, kdy¾ ne ideální, tak alespoò velmi vhodné pro ¾ivot, ale problém je, ¾e vývoj se neøídí pøáním lidí, ale ekonomickými faktory. No a v období globalizace, kdy je tøeba co nejvíce, co nejrychleji, pokud mo¾no brzy s automaty i v pokladnách nákupních center valit to zbo¾í a ještì do toho operativnì promítnout výsledky vèerejšího vysílání TV- myslím hlavního programu, pro ménì zkušené diváky èi notorické optimisty napíši pøímo - reklamy, je pøi nejmenším pomatené vést úvahy penzisty o tom, zda venkov èi mìsto je to pravé, oøechové.
V¾dy» já jsem se vlastnì propracoval k tomu, ¾e to lepší u¾ bylo, ta vesnice ve mìstì, kde ¾ili venkovani v souladu a tìsným kontaktem s pøírodou a nelámali si hlavu tím, ¾e jsou souèasnì i obyvateli mìsta.
Tak¾e mìsto nebo vesnice?
Asi nejlepší je od ka¾dého nìco a hlavnì to nepøehánìt, ani tu moji nostalgii, zmìna je pøece ¾ivot, ale nesmí té zmìny být moc, aby ta zmìna neøídila ¾ivot, ¾ivot nestrádal, ale mo¾ná, ¾e je to úplnì jinak a já to jen nechápu.
Jaroslav Petøík
