Nevím, odkud se vzalo slovo „nick“, oznaèující zkratku v diskuzích na rozlièných internetových stránkách. Asi bych na to pøišel, kdybych si na poèítaèi vyjel on-line slovník cizích slov nebo synonym a vìdìl bych, ¾e nick znamená v angliètinì udìlat si záøez, nìkoho škrábnout, poznamenat...
Je to ale zbyteèné. Já mám svùj pøeklad; jde o parafrázi na slovo „nicka“, tedy zbyteèná a bezcharakterní dìvka, zcela zka¾ená a nemorální osoba. Zkrátka od slova nic, kdy¾ nula od nuly pojde. Mám k této nelichotivé charakteristice své dùvody...
Zatímco já své texty zveøejòuji pod svým celým jménem a pøíjmením, tito „nickové“ které mám ve vìtšinì pøípadù za nicky, jsou jen anonymními hulváty, je¾ skryti v davu zamidrákovaných slabochù dìlají ramena a neberou si servítky.
Jde vìtšinou o „hlavy rodin pod pantoflem“, které musejí doma dr¾et ústa a krok. Proto se chtìjí vydovádìt alespoò na webových stránkách, kde mohou pod vymyšlenými nicky vulgárnì glosovat to, co napsali jiní pod svým pravým plným jménem.
Jsou pøevá¾nì navlas stejní jako banda fotbalových chuligánù - houf primitivních opièákù, jejich¾ fandovství konèí kilometry pøed branami stadionù a na kopací akce se jdou jen ve své zbabìlé anonymitì vyøádit, vyøvat a porvat, vlastnì pokopat. Kdo dá èi nedá gól, to je jim ukradené. Pokud to ovšem není dùvod k poøádné mele.
Škoda, ¾e teï nejsem virtuálním nickem v diskuzi, skrytým ve své kukle neznámého zakomplexovaného blba, jinak bych zde vysekl bezpoèet sprostých, urá¾livých a dehonestujících výrazù. A ¾e jich z èetných komentáøù znám nepoèítanì...
Naštìstí takovou diskuzi nepotøebuji. Nejsem hulvát a nebyl bych jím, ani kdyby mi byla anonymita vnucena. Nikdy bych se nesní¾il ke zvráceným projevùm tìchto „nickù“, tedy pøesnìji tak bezduchých nicek...