Zámek Lysice najdete na západním okraji Moravského krasu. Le¾í v mìsteèku Lysice mezi mírnými kopci a lesy. Pùvodnì zde stála tvrz, která podle záznamù z roku 1308 patøila Heraltovi z Kunìtátu. Lysická vìtev rodu vymøela Janem z Kunštátu a z Lysic v roce 1451 a tvrz pøešla do dr¾ení jiné vìtve rodu, do lestnické, ale ne na dlouho. I tato vìtev vymøela, tak¾e dalším majitelem se stal Ludvík Zajímaè z Kunštátu a ten tvrz prodal. Panství získal rod Èernèických z Kácova. Diviš Èernèický tvrz pøebudoval do podoby renesanèního zámku, z toho se zachovalo pouze západní køídlo dnešního zámku. Výstavba pokraèovala dále. Nápisu na zámeckém portálu a letopoèet 1589 ukazuje na výstavbu ji¾ního a východního køídla zámku. Tato stavba byla provádìna za majitele Hrona Bøeznického z Náchodu. Jemu patøil zámek do roku 1593.
Upravovala se i zahrada. Ta se v hrubých rysech zachovala do dnešního dne. Byla to pùvodnì renesanèní zahrada na italský zpùsob s oborou. Potom se na panství majitelé dost støídali. Jiøí Bøeznický z Náchodu s man¾elkou Helenou ®erotínovou, Ferdinand Bøeznický, jejich syn. Potom panství pøešlo do majetku hrabìcího rodu Serényù, na poèátku 18. století. Také rod Piatiù zde krátce pobyl. Za jejich panství byla krvavì potlaèena selská rebelie v roce 1783. Nakonec panství získal rod Dubských z Tøebomyslic, na zaèátku 19.století. Ti byli posledními majiteli zámku do roku 1945. Za nich se vedl na zámku bohatý spoleèenský a kulturní ¾ivot. Proslulé bylo divadlo a hudební pøedstavení. Ve tøicátých letech 18.století získal zámek dnešní podobu. Zahrada byla také upravena do dnešní podoby. Vznikla oran¾érie s terasami, západnì od zámku. Dost se pøestavovalo, tøeba vznikla sloupová kolonáda, kterou vzniklo pøímé spojení se zahradou.
Postavily se hospodáøské budovy, dùm pro panského správce, ovèín a byly upraveny skleníky. V 60tých letech 19.století zaèala úprava kaple, na ní¾ se pracovalo ještì na zaèátku století dvacátého. V zahradì se udìlaly úpravy také. Z nìkdejší mena¾érie se stal anglický park. Parkem je mo¾no procházet samostatnou prohlídkovou trasou. Dnes jsou na zámku zajímavé dobové interiéry a umìlecké sbírky. Je zde velice bohatá a vzácná knihovna, do které pøišla velká èást knihovny z boskovického zámku. Je zde také nádherná zbrojnice se sbírkami zbraní z Evropy a Orientu z tehdejší doby. Na zámku také obèas pobývala rakouská spisovatelka Marie Ebner-Eschenbachová, rozená Dubská. Je pøirovnávána k naší Bo¾enì Nìmcové. O ní by se dal napsat samostatný èlánek. Na zámku je po ní pojmenována jedna knihovna.Poslední úpravy byla provedeny v šedesátých letech minulého století. Byla opravena kolonáda a upraven park.
K zámku Lysice jsem ¾ádnou povìst nenašla. Ale poblí¾ zámku je jeskynì Blanických rytíøù, která je souèástí pøírodního parku. Je vzdálena asi 7 kilometrù od Lysic. Jeskyni vytvoøil na zakázku od kunštátského starosty Františka Buriana sochaø – samouk Stanislav Rolínek v letech 1902 a¾ 1931. Ke své práci prý nepotøeboval nákladné nástroje, jenom nù¾ky na ovce a hasièskou sekyrku. U vchodu do jeskynì je lev, v jeskyni pak najdete spící svatováclavské vojsko se svatým Václavem. Venku byla obøí socha T.G.Masaryka 14 metrù vysoká. Ta byla, pøes obezdìní sochy, fašisty znièena v roce 1942. Zùstaly jen obrovské boty. Rolínek vytvoøil i další díla, ty mù¾eme najít v lese na západní stranì kopce Velký Chlum.
mezi mírnými kopci a lesy. Pùvodnì zde stála tvrz, která podle záznamù z roku 1308 patøila Heraltovi z Kunìtátu. Lysická vìtev rodu vymøela Janem z Kunštátu a z Lysic v roce 1451 a tvrz pøešla do dr¾ení jiné vìtve rodu, do lestnické, ale ne na dlouho. I tato vìtev vymøela, tak¾e dalším majitelem se stal Ludvík Zajímaè z Kunštátu a ten tvrz prodal. Panství získal rod Èernèických z Kácova. Diviš Èernèický tvrz pøebudoval do podoby renesanèního zámku, z toho se zachovalo pouze západní køídlo dnešního zámku. Výstavba pokraèovala dále. Nápisu na zámeckém portálu a letopoèet 1589 ukazuje na výstavbu ji¾ního a východního køídla zámku. Tato stavba byla provádìna za majitele Hrona Bøeznického z Náchodu. Jemu patøil zámek do roku 1593. 
Bøeznický, jejich syn. Potom panství pøešlo do majetku hrabìcího rodu Serényù, na poèátku 18. století. Také rod Piatiù zde krátce pobyl. Za jejich panství byla krvavì potlaèena selská rebelie v roce 1783. Nakonec panství získal rod Dubských z Tøebomyslic, na zaèátku 19.století. Ti byli posledními majiteli zámku do roku 1945. Za nich se vedl na zámku bohatý spoleèenský a kulturní ¾ivot. Proslulé bylo divadlo a hudební pøedstavení. Ve tøicátých letech 18.století získal zámek dnešní podobu. Zahrada byla také upravena do dnešní podoby. Vznikla oran¾érie s terasami, západnì od zámku. Dost se pøestavovalo, tøeba vznikla sloupová kolonáda, kterou vzniklo pøímé spojení se zahradou. 
vzácná knihovna, do které pøišla velká èást knihovny z boskovického zámku. Je zde také nádherná zbrojnice se sbírkami zbraní z Evropy a Orientu z tehdejší doby. Na zámku také obèas pobývala rakouská spisovatelka Marie Ebner-Eschenbachová, rozená Dubská. Je pøirovnávána k naší Bo¾enì Nìmcové. O ní by se dal napsat samostatný èlánek. Na zámku je po ní pojmenována jedna knihovna.Poslední úpravy byla provedeny v šedesátých letech minulého století. Byla opravena kolonáda a upraven park.