Ka¾dý den slyšíme a èteme o øidièích, co nepøizpùsobí rychlost stávajícím podmínkám na silnici, co pøekraèují nejvyšší dovolenou rychlost, co svým zaparkovaným vozem brání v chùzi chodcùm èi plynulému provozu, o takových, co nerespektují dopravní znaèky, èi jezdí na èervenou. Je s podivem, ¾e aktivity tìchto lidí nechávají ostatní obyvatele èeské kotliny v klidu, a nìkteøí se k nim dokonce tu a tam pøidají. Tyto pøestupky páchají obèané, kteøí jsou schopni rozumovì pochopit a fyzicky zvládat bì¾né právní normy, ale nejsou z èistì prozaického osobního dùvodu ochotni se jim pøizpùsobit. Náš spoleèenský systém je zalo¾en na jisté obecné dohodì, na relativnì demokraticky odsouhlasených pravidlech a zákonech. Pokud nepøizpùsobivost kohokoliv soustavnì pøesahuje hranice norem a zákonù, je vysoce pravdìpodobné, ¾e je to souèást jeho ¾ivotního stylu, a ¾e se tak chová i v jiných oblastech ¾ivota, nejen na silnici.
Pravdìpodobnost, ¾e bude pøi nezákonném chování na silnici pøisti¾en je zatím velmi malá, a tak se tito lidé klidnì chovají, jak se jim zlíbí, a své osobní zájmy nejsou ochotni limitovat nìjakými pøedpisy vyjadøujícími dosavadní zkušenost a spoleèenský zájem. Dosud jim to prochází a vyvolává to nevra¾ivost tìch odpovìdných, kteøí zákony dodr¾ují. Kdy¾ u¾ je nìkdy takový pøestupce posti¾en, vymlouvá se, hledá chybu v zákonech a nìkdy pokutu zaplatí, proto¾e to pokládá za pøijatelné riziko svého poèínání. Pokud ovšem nespolehne na neschopnost úøadù pokutu vymoci.
Chtìl bych zdùraznit tu myšlenku, ¾e nedodr¾ování dopravního zákona bývá souèást ¾ivotního stylu èlovìka, který je ochoten respektovat jen taková opatøení, která pova¾uje za osobnì výhodná. Osobnì nevýhodné je však také napø. zamìstnávat pracovníky na øádný pracovní pomìr, pøiznávat všechny pøíjmy, øádnì platit danì, vèas hradit faktury atp. Lze se tedy oprávnìnì domnívat, ¾e se neukáznìný øidiè chová stejným zpùsobem i v této oblasti ¾ivota. Naskýtá se tedy otázka, zda by se lidé, kteøí soustavnì porušují dopravní pøedpisy, nemìli stát pøedmìtem zájmu i jiných státních institucí, nejen policie, ale i napø. finanèního úøadu, a zda by se o jejich chování nemìla mít mo¾nost dovìdìt pojiš»ovna, banka a ostatní instituce, popø. i potenciální obchodní partneøi. Kdyby k tomu došlo, asi by se rizikové chování v silnièní provozu znaènì omezilo. Ztrátu nìkolika tisícovek bohatší øidièi o¾elí, i nìjaký ten trestný bod. Kdyby se však na internetu objevilo jméno øidièe s deseti trestnými body jako èlovìka neodpovìdného a neochotného dodr¾ovat zákony, byl by to signál pro pojiš»ovnu, finanèní úøad apod. a byla by to vá¾ná pøeká¾ka pro rozvoj podnikání, pro získání pùjèky, atp.
Pak by si ka¾dý rozmyslel, zda se vyplatí dopravní pøedpisy dodr¾ovat, èi nikoliv.