Nastává èas dovolených a tím zároveò i cestování po vlastní ose. V autoklubech se jako ka¾doroènì pøipravují, na zoufalé volání svých èlenù o pomoc, ozývající se ze všech koutù Evropy. Letos k nim pøibyl jeden docela nový problém. S nástupem navigaèních systémù do našeho ¾ivota, tedy do našich aut se toti¾ objevil nový fenomén. Vìtšina automobilistù zatratila mapy (pokud je kdy pou¾ívala) jako zastaralý pøe¾itek. V¾dy» staèí, kdy¾ si na tom aparátku na»ukám adresu, kam chci dojet a podle navigaèního plánku, co se mi objeví na monitoru – a za poslechu toho ustavièného povídání - tam klidnì dojedu bez mapy.
V posledních dvou letech zjistily pomocné kanceláøe ANWB rozmístìné po oblíbených prázdninových zemích, ¾e stále více automobilistù se spoléhá jen na onu zázraènou krabièku, která diriguje kam zaboèit, který výjezd a podobnì. „Prázdninové“ poboèky Holandského automobilového klubu v Lyonu, Barcelonì, Mnichovì, Athénách a ve Vídni, jsou v letních mìsících zaplavovány telefonáty od majitelù tìchto novodobých vynálezù. Technické zázraky najednou nefungují, nebo nemají patøièný program, nebo dokonce , ó hrùzo, nìjaký lapka celé zaøízení v nestøe¾eném okam¾iku ukradl. Z lidí na dovolené se stávají zoufalci, kteøí mnohdy nevìdí, kde pøesnì jsou, nebo» fascinováni kovovým hlasem neviditelného skøítka v kouzelné krabici, se soustøeïovali jenom na instrukce a popøípadì trochu na provoz pøed sebou, ale u¾ vùbec ne na smìrovky a ukazovatele podél cest. V tìchto pøípadech dostávají pracovníci zoufalá oznámení jako: „Nevím kde jsem, navigátor vypovìdìl slu¾bu. Pøijeïte sem pro mì.“ Nebo podobná šílená hlášení: „Podívejte se nìjak tam u vás, kde jsem, a jak se odtud dostanu!“. Záchranní andìlé se pak sna¾í cílenými dotazy zjistit, kudy vùbec dotyèní jeli a nebo jak se jmenovala poslední benzinová pumpa, kterou minuli, èi zkoušejí jiným zpùsobem urèit stanovištì tìch rozèilených neš»astníkù, aby jim mohli poradit, kterým smìrem mají pokraèovat v jízdì. Je neuvìøitelné, kolik lidí sebou nebere vùbec ¾ádné mapy. Èasto nezbývá nic jiného, ne¾ poradit tìm o pomoc volajícím, aby dojeli k nejbli¾ší benzinové pumpì a tam si koupili staromódní silnièní mapu a podle té pak jeli dál. Pokud se v ní tedy doká¾í orientovat. Mapa na nì nekváká, nic neøíká, prostì je. Neporadí, kde je sever, je potøeba to vìdìt. Všem, kteøí se chystají autem na dovolenou, doporuèuje lehce zneklidnìný autoklub ANWB u¾ pøedem, vzít si mimo navigaèního pøístroje také poøádnou silnièní mapu. Nedaleko nás, v pohranièním mìstì Roermond za¾ívají také zajímavé vìci. Proto¾e se pøestavuje celá silnièní sí» okolo i uvnitø mìsta, jsou nìkteré pøíjezdové silnice a mnohé ulice ve mìstì uzavøené a smìr objí¾dìk je vyznaèen èísly a cedulemi. Do tohoto mìsta, blízko za hranicemi, pøijí¾dí veliké mno¾ství nákladních aut z rùzných evropských zemí, zejména z Polska, Bulharska a také z Èeska. Jejich øidièi se vìtšinou spoléhají na své navigaèní systémy. Jen¾e ti malí skøítci sídlící v navigaèních krabièkách jsou ještì malí a hloupí, nevìdí, ¾e jsou ulice uzavøené a vedou øidièe nevìdomky do neprùchodných míst. Mìstská rada nechala vyhotovit cedule v nìkolika jazycích, které radí vypnout navigaèní systém a pokraèovat podle instrukcí a podle plánu mìsta. Jen¾e : to mù¾ete pou¾ít i ten starodávný, nahoøe pøipojený, proto¾e na plánu mìsta nejsou objí¾ïky vyznaèeny. Zrovna minulý týden za¾il nepøíjemné pøekvapení jeden èeský øidiè nákladního auta, který nebral na vìdomí objí¾ïky, vyznaèené na tabulích a jel, jak mu navrhoval jeho skøítek, navigátor „alternativnì“, dokonce po cyklistické cestì, sjel z ní - a zapadl do písèitého staveništì na konci nikam nevedoucí cesty. Vytahovali ho pracovníci silnièní stavby buldozerem. Pøitom je ji¾ daleko pøed hranicí mìsta spousta tabulí s nápisy „Ètìte ukazatele“ a „Pozor stavba“ také v nìkolika øeèech. Ale nic to nepomáhá, proto¾e øidièi vìøí svým nápovìdùm v tìch roztomilých škatulkách. Staromódní cedule ignorují. Také jejich znalost cizích jazykù nebývá valná. Vìtšina polských šoférù umí plynnì jen jedno nìmecké slovo „ Scheisse“. Radní tohoto mìsta Roermondu u¾ prý pøipravují nìjakou akci, chtìjí aby byla oficiálnì schválena silnièní znaèka, upozoròující na nutnost vypnutí navigace a pokraèování v cestì podle ukazatelù. Ale je tu jeden problém. Jak má ta cedule vypadat? Nejjednodušší by asi bylo dát na ceduli pøeškrtnuté slovo TOM - TOM a bylo by to. Jen¾e, to by zase byla reklama pro tuto velmi rozšíøenou znaèku navigace, a to zákon nedovoluje. A tak se uva¾uje, a uva¾uje o nìjaké jiné grafické znaèce. Zatím se na nic nepøišlo. Øidièi dále bloudí.
Proto¾e mne to zajímá, a nemám tam daleko, byl jsem se tam podívat, se svým „strýèkem Tomem“, jak mu doma øíkáme. Cestu znám dobøe a i ty cedule pøeètu. Ale chtìl jsem si zahrát na cizince s navigaèním skøítkem. A vida : hned pøi vjezdu do mìsta radil strýèek jet rovnì, cedule ale nabádaly jet doprava. To se nìkolikrát v rùzných variacích opakovalo.
Po chvilce mi zcela zpitomìlý aparátek zoufale ohlásil: „Hledejte hlavní ulici a nebo se vra»te“. No teda. Pøedstavil jsem si, ¾e jsem øidiè, který tu v ¾ivotì nebyl a jedu s „fùrou“, tedy s obvyklou kombinací nákladního auta s vlekem. Zpotil jsem se, aèkoliv je momentálnì dost chladno. „Zde zatoète doleva“, pravil strýèek Tom na místì, kde se podle velkých tabulí mìlo jet jasnì doprava. Konec zábavy, vypnul jsem ho. Zjistil jsem, ¾e je mi v této situaci platný tolik, jak praví ponìkud neslušná poznávací znaèka auta, které tuhle jelo pøede mnou. Jen se podívejte na obrázek. Man¾elka to staèila na mùj povel vyfotit.
Nastává èas dovolených a tím zároveò i cestování po vlastní ose. V autoklubech se jako ka¾doroènì pøipravují, na zoufalé volání svých èlenù o pomoc, ozývající se ze všech koutù Evropy. Letos k nim pøibyl jeden docela nový problém. S nástupem navigaèních systémù do našeho ¾ivota, tedy do našich aut se toti¾ objevil nový fenomén. Vìtšina automobilistù zatratila mapy (pokud je kdy pou¾ívala) jako zastaralý pøe¾itek. V¾dy» staèí, kdy¾ si na tom aparátku na»ukám adresu, kam chci dojet a podle navigaèního plánku, co se mi objeví na monitoru – a za poslechu toho ustavièného povídání - tam klidnì dojedu bez mapy.
jsem, navigátor vypovìdìl slu¾bu. Pøijeïte sem pro mì.“ Nebo 
podobná šílená hlášení: „Podívejte se nìjak tam u vás, kde jsem, a jak se odtud dostanu!“. Záchranní andìlé se pak sna¾í cílenými dotazy zjistit, kudy vùbec dotyèní jeli a nebo jak se jmenovala poslední benzinová pumpa, kterou minuli, èi zkoušejí jiným zpùsobem urèit stanovištì tìch rozèilených neš»astníkù, aby jim mohli poradit, kterým smìrem mají pokraèovat v jízdì. Je neuvìøitelné, kolik lidí sebou nebere vùbec ¾ádné mapy. Èasto nezbývá nic jiného, ne¾ poradit tìm o pomoc volajícím, aby dojeli k nejbli¾ší benzinové pumpì a tam si koupili staromódní silnièní mapu a podle té pak jeli dál. Pokud se v ní tedy doká¾í orientovat. Mapa na nì nekváká, nic neøíká, prostì je. Neporadí, kde je sever, je potøeba to vìdìt. Všem, kteøí se chystají autem na dovolenou, doporuèuje lehce zneklidnìný autoklub ANWB u¾ pøedem, vzít si mimo navigaèního pøístroje také poøádnou silnièní mapu. Nedaleko 
nás, v pohranièním mìstì Roermond za¾ívají také zajímavé vìci. Proto¾e se pøestavuje celá silnièní sí» okolo i uvnitø mìsta, jsou nìkteré pøíjezdové silnice a mnohé ulice ve mìstì uzavøené a smìr objí¾dìk je vyznaèen èísly a cedulemi. Do tohoto mìsta, blízko za hranicemi, pøijí¾dí veliké mno¾ství nákladních aut z rùzných evropských zemí, zejména z Polska, Bulharska a také z Èeska. Jejich øidièi se vìtšinou spoléhají na své navigaèní systémy. Jen¾e ti malí skøítci sídlící v navigaèních krabièkách jsou ještì malí a hloupí, nevìdí, ¾e jsou ulice uzavøené a vedou øidièe nevìdomky do neprùchodných míst. Mìstská rada nechala vyhotovit cedule v nìkolika jazycích, které radí vypnout navigaèní systém a pokraèovat podle instrukcí a podle plánu mìsta. Jen¾e : to mù¾ete pou¾ít i ten starodávný, nahoøe pøipojený, proto¾e na plánu mìsta nejsou objí¾ïky 
vyznaèeny. Zrovna minulý týden za¾il nepøíjemné pøekvapení jeden èeský øidiè nákladního auta, který nebral na vìdomí objí¾ïky, vyznaèené na tabulích a jel, jak mu navrhoval jeho skøítek, navigátor „alternativnì“, dokonce po cyklistické cestì, sjel z ní - a zapadl do písèitého staveništì na konci nikam nevedoucí cesty. Vytahovali ho pracovníci silnièní stavby buldozerem. Pøitom je ji¾ daleko pøed hranicí mìsta spousta tabulí s nápisy „Ètìte ukazatele“ a „Pozor stavba“ také v nìkolika øeèech. Ale nic to nepomáhá, proto¾e øidièi vìøí svým nápovìdùm v tìch roztomilých škatulkách. Staromódní cedule ignorují. Také jejich znalost cizích jazykù nebývá valná. Vìtšina polských šoférù umí plynnì jen jedno nìmecké slovo „ Scheisse“. Radní tohoto mìsta Roermondu u¾ prý pøipravují nìjakou akci, chtìjí aby byla oficiálnì schválena silnièní znaèka, upozoròující na nutnost vypnutí navigace a pokraèování v cestì podle ukazatelù. Ale je tu jeden problém. Jak má ta cedule vypadat? Nejjednodušší by asi bylo dát na ceduli pøeškrtnuté slovo TOM - TOM a bylo by to. Jen¾e, to by zase byla reklama pro tuto velmi rozšíøenou znaèku navigace, a to zákon nedovoluje. A tak se uva¾uje, a uva¾uje o nìjaké jiné grafické znaèce. Zatím se na nic nepøišlo. Øidièi dále bloudí. 