Aèkoliv Velehrad není daleko od nás, jako dítì jsem tam nikdy nebyla. Pozdìji, kdy¾ jsem odešla z rodné dìdiny, vracejíc se tam, projí¾dìli jsme Starým Mìstem u Uherského Hradištì, smìrovka na Velehrad mnì utkvìla v pamìti.
Jednou, asi pøed deseti lety jsme jeli k nám (poøád jsem øíkala domù) sami dva, já a man¾el, ku podivu jsme nespìchali, u té smìrovky jsme zastavili a pak pokraèovali smìrem, který ukazuje, cesta byla delší jen o pár kilometrù.
Kdy¾ mne letošní jarní sluníèko lákalo na výlet, vzpomnìla jsem si na Velehrad, a proto¾e Vlasta, kterou znám ze stránek SeniorTipu ¾ije v Uherském Hradišti, zavolala jsem jí. Dohodly jsme se, druhý den jsem sedla na vlak, Vlasta mne èekala na nádra¾í ve Starém Mìstì, a spoleènì jsme autobusem odjely na Velehrad. Obdivovaly jsme umìlecká díla v bazilice, prošly jsme i parkem, který obklopuje Svojanùv dùm, vidìly jsme hodnì, napøíklad i trpìlivost s jakou se jeptišky vìnují potøebným, zjistily jsme, ¾e nedaleko Velehradu je postaven archeoskanzen Modrá. Mimochodem, také velmi zajímavý.
Pozdìji odpoledne jsme zajely do Uherského Hradištì, a prošly jsme se i jím. Vlasta byla dobrý prùvodce, sna¾ila se mnì ukázat ty nejzajímavìjší místa ze svého mìsta.
Veèer jsem zase odjela domù, plná dojmù. Byl to pøíjemnì strávený den. Hodnì jsem fotila, a podle svého zvyku, doma z fotek vytvoøila dvì prezentace, které mnì výlet budou v¾dy pøipomínat. Rada se o dojmy s vámi podìlím.
Velehrad
Komplex kláštera s bazilikou Nanebevzetí P. Marie a sv. Cyrila a Metodìje, mne naprosto ohromil. Dýchnul na mne støedovìk. Zahájení výstavby kláštera lze datovat do druhého desetiletí 13. století. První cisterciácký klášter na Moravì. zalo¾il moravský markrabì Vladislav Jindøich. Klášter byl zrušen v roce 1784 císaøem Josefem II.. V roce 1890 došlo k obnovení kláštera øádem Tovaryšstva Je¾íšova. Jezuité zde pùsobili do roku 1950, znovu se vrátili poèátkem 90. let minulého století. V roce 1913 na návrh Dr. Antonína Cyrila Stojana si Cyrilometodìjské Dru¾stvo Velehrad dalo za úkol postavit poutní a exercièní dùm. V roce 1922 zakoupilo budovu pivovaru a v roce 1924 byl Stojanov hotov. Kapacita domu je 120 míst v jedno a dvou lù¾kových pokojích. Po roce 1948 zmìnìn na ústav sociální péèe pro mláde¾. Klášter byl v roce 1952 pøemìnìn na charitní ústav Vincentinum…
V samotném Èeskoslovensku v meziváleèném období pro¾ívá Velehrad své slavné údobí. Dobu velkých nadìjí pøerušila druhá svìtová válka a záhy po ní doba, která zlikvidovala nejen jezuitskou kolej, ale všemo¾nì potlaèovala všechny formy nábo¾enského ¾ivota. Velehrad pøestal být centrem nábo¾enského ¾ivota.
V roce 1990 po návratu jezuitù, zde celebroval mši svatou pape¾ Jan Pavel II. Dnes patøí Velehrad k nejvýznaènìjším poutním místùm v Èeské republice. Je úzce spojen s tradicí cyrilometodìjskou. Kult slovanských apoštolù, kteøí jsou spolu se sv. Benediktem spolupatrony Evropy, èiní z Velehradu místo pøesahující významem hranice našeho státu.
Podle archeologických nálezù a historického bádání lze politicko-správní støedisko Velkomoravské øíše a metropoli jejího prvního arcibiskupa sv. Metodìje spojovat se širší oblastí Uherského Hradištì, Starého Mìsta s okolím a Velehradu.
Areál nìkdejšího kláštera s jedním z nejvìtších kostelù u nás patøí k významným kulturním památkám, dokládajícím vývoj architektury a výtvarného umìní od pozdní doby románské a¾ do souèasnosti. Tolik k historii, sna¾ila jsem se být struèná...
Marta Heraltová
K èlánku je rovnì¾ zpracována prezentace v programu Poower Point. Napsat si o ni mù¾ete zde