SeniorTip

Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory

Navigace

Svátek

Dnes slaví svátek Sáva,
zítra Leopold.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub

Uživatel: nepřihlášen

Anketa

Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!

Statistika

Podporují nás

Nadace OKD

SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006

Webhosting SvetHostingu.cz

Mezi nebem a zemí (3) – Život po životě

Snad každému z nás se v životě stalo něco neuvěřitelného, kdy nebyl a není do dnešních dnů schopen si vyjasnit příčiny té záhady, která ho potkala. Zpravidla si záhadu různých nepochopitelných zázraků zdůvodníme jednoduchým konstatováním, že tady na zemi jsou bohužel věci, které jsou mezi nebem a zemí na které svým rozumem nestačíme a snad nebudeme nikdy stačit. Rozhodně tyto příběhy jsou víc než zajímavé a zcela jistě zaujmou mnoho čtenářů. Proto jsme se rozhodli vás, čtenáře magazínu SeniorTip, požádat o jejich písemné zpracování a zaslání naší redakci. Jak často budou vaše příspěvky vycházet bude záležet jen na vás jak pilně budete vzpomínat a psát.

Těšíme se na vaše příspěvky, které posílejte na info@seniortip.cz. Nemáte-li autorské vlohy nevadí, vaše texty redakčně upravíme tak, aby byly čtivé případně je doplníme obrázky. Jinak nás a samozřejmě i autory potěší, když napíšete za článek komentář jak se vám příspěvek líbil či inspiroval.
Jako další ze série článků vám představujeme vzpomínku autorky a kolážistky paní Marie Zieglerové.

Za redakci Václav Židek

* * *

ŽIVOT PO ŽIVOTĚ

Je to už mnoho let, kdy jsem tuto knihu Dr. Mudy jedním dechem přečetla, abych pak další roky o čteném přemýšlela a nevěřila. Ale před osmnácti lety, kdy reálný život pro mne nejdražšího člověka ukončily letité těžké nemoci, ocitla jsem se v situaci, která mne přesvědčila o skutečnosti, že „život po životě“ existuje, že po smrti fyzického těla duše zůstává ještě čtyřicet devět dní u nás. Je to „bordo“ - doba, kdy bychom měli potlačit svůj žal, aby se duše mohla připravit k odchodu do nového života.

Není jednoduché potlačit žal, neplakat, nevolat zpět, nepodlehnout bolesti vlastní duše, když cítíte v celém bytě, že je tam, že když vejdete do pokoje, přímo cítíte jeho přítomnost.

Urnu v kr

abici, jak jsem ji dostala, jsem měla postavenou v ložnici na topení pod okny – byl srpen, netopilo se. V noci posledního 49. dne mne probudily tři silné rány do topení. První, co mne napadlo, bylo, že se něco stalo dole v bytě syna, ale v okamžiku, kdy rány umlkly, jsem bez přemýšlení věděla, co mám udělat.

Bylo časné letní ráno s vycházejícím sluncem a z bytu se vytratilo vědomí jeho přítomnosti. Je ale s námi stále, urna je uložena na dvorku pod posvěceným sloupem – hlavním nosným sloupem starého mlýna, na jehož základech jsme si vlastnoručně s pomocí dospělých dětí postavili domek pro obě rodiny.

Na závěr – polovina dvorečku je určena zeleni – kdysi jsme tam zasadili krásnou asi metr vysokou borovičku. Několik let pokud manžel žil, nepovyrostla ani o centimetr. Po jeho smrti a blízkosti se pustila do rychlého růstu – dnes je už víc jak čtyřmetrová.

Marie Zieglerová

* * *
Anotační ilustrace Zdeněk Hajný galerie Cesty ke světlu
http://www.zdenekhajny.com/cz/fs14-uvod.html
Foto a koláže s básněmi Marie Zieglerová
Zobrazit všechny články autorky