Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Tibor,
zítra Sáva.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Stopy Èechù v Austrálii
 
Police plné knih, procházíte kolem nìkolikrát ka¾dý den a øíkáte si, to jsem ji¾ všechno pøeèetla a najednou se vám oèi otevøou  - ach, copak je tohle za kní¾ku ? Vypadá, ¾e je tady ji¾ delší dobu, no tak se na ni podívám zblízka. „Dìjiny Austrálie“ autor  Geoffry Blainey profesor historie na Univerzitì v Melbourne. Ovšem, to co dr¾ím v ruce je èeský pøeklad Zory Wolfové z roku 1999, vydaný nakladatelstvím Lidové Noviny. Pùvodní  kniha byla vydána v roce 1994.

Koupili jsme ji pøi cestì do Prahy, nebo ji za námi tak jako mnoho dalších knih poslala moje sestra? V ka¾dém pøípadì mì nìco nutí se pustit do ètení.

Autorova pøedmluva zaèíná tìmito slovy:
„Tato kniha shrnuje celkem jednoduše moje pojetí australských dìjin. U¾ léta soustavnì pracuji na obsáhlém mnohostranném díle o australských dìjinách, ale je dost mo¾né, ¾e je nikdy nedokonèím. Kniha je jen jeho zestruènìnou verzí….“
 
Èetla jsem stránku za stránkou a byla velmi mile pøekvapená autorovým objektivním vidìním a chápáním celého toho slo¾itého dìní na tomto kontinentu.
Nejvìtším pøekvapením potom byl „dodatek k èeskému vydání“ od samotného  autora. Tento dodatek konèí poslední vìtou k pøedmluvì knihy vydané roku 1983 „Èeši v Austrálii“, jejím¾ autorem je dr. Michael Cigler.

"Je to cenný doklad o lidech, jejich¾ rùznorodé role v australském ¾ivotì dosud nebyly plnì docenìny."
 
Svùj dodatek k èeskému pøekladu knihy zaèíná autor touto informací:
„Mezi britskými trestanci deportovanými do Austrálie byl pøinejmenším jeden Èech. Mark Blucher, narozený v Èechách, ¾il v anglickém mìstì Nottingham, kde byl odsouzen za kráde¾ krajky. Do Sydney se dostal na trestanecké lodi roku 1830, odpykal si svùj trest a zemøel v roce 1847.“
 

Ale autorùv dodatek nekonèí jenom tímto trestancem:
„První mu¾ èeského pùvodu, který vešel v Austrálii ve známost, byl dr. John Lhotský. Narodil se ve Lvovì èeským rodièùm, dva roky studoval lékaøství na pra¾ské univerzitì a v roce 1832 emigroval do Sydney, kde se stal pøírodovìdcem a cestovatelem. Dva roky nato byla z jeho iniciativy vùbec poprvé zapsána a posléze upravena pro zpìv a klavír hudba pùvodních obyvatel.Text a melodie byly vydány pod názvem „Píseò ¾en z kmene Menero, poblí¾e Australských Alp“. Kmen Ménì-ro èi Monero ¾il tehdy nedaleko míst, kde bylo pozdìji postaveno hlavní mìsto Canberra“.
 
Potom následují jména nám ji¾ známìjších Èechù, jako Egona Ervína Kische, Eduarda Borovanského, rodáka z Pøerova, vlastním jménem Skøeèek, zakladatele australského baletu. Dnes v Austrálii ¾ijí jeho potomci, hudebník Jiøí Neradílek a jeho rodina.
 
"Jen málokdo tak ovlivnil kulturní ¾ivot v Austrálii jako èeský taneèník Eduard Borovanský….
Poprvé vystupoval v Austrálii se slavnou ruskou primabalerinou Annou Pavlovou, znovu sem pøijel v roce 1938 a kdy¾ se dozvìdìl o Hitlerovì puèi v Rakousku, rozhodl se, ¾e bude ¾ít v Melbourne. Borovanského australská baletní spoleènost slavila pøíštích dvacet let (Borovanský zemøel v roce 1959) velké úspìchy a stala se základem pozdìjšího státního baletního souboru."

 
Dále autor píše:
"Jedno z hlavních australských støedisek ly¾aøského sportu, Thredbo, bylo zalo¾eno v roce 1957 pøevá¾nì èeskými pøistìhovalci.“
 

Zde ovšem chybí jméno Antonína Šponara. V roce 1957 otevøeli s man¾elkou v Thredbu „The Lodge“, první ly¾aøské støedisko. Antonín Šponar napsal knihu „ Snow in Australia ? –that’s news to me“. Chcete-li vìdìt o Antonínu Šponarovi více, najdete všechny zajímavé informace v této knize.

 
 
"První tasmánskou továrnu na sýry Laktos zalo¾il rovnì¾ Èech…"
 
Ano, to docela jistì, byl to Milan Vyhnálek. A dodnes Australanùm chutnají tasmánské sýry, ale bohu¾el Milan Vyhnálek zemøel v Èeské republice pøed osmi lety. Vìtšina èeských emigrantù jistì zná jeho knihu „Kde je tráva zelenìjší“, tam je opìt napsáno témìø vše, ale ne všechno. Milan Vyhnálek obdr¾el za svùj pøínos Austrálii „Order of Australia“, Order of British Empire“  a „Award of Excellence“.
 
Jistì mnozí Èeši v doslovu autora  chybí a je jich ještì dost, tøeba Rudolf Pekárek, zakladatel pra¾ského FOK , který se po emigraci do Austrálie stal hlavním dirigentem symfonického orchestru v Queenslandu, a øídil jej a¾ do roku 1967.

Mezi dalšími Èechy, kteøí Austrálii pøinesli nìco nového je i akademický sochaø Vladimír Tichý. Jeho výtvarná díla jsou na mnohých místech Austrálie.

Nemohu nepøidat ba»ovce a vynálezce Františka Popovského, který zemøel 18. dubna  roku 2014.

Hlavní pøekvapení pro mne je ale v tom, ¾e autor knihy, tento Australan, prof Blainey, pøece jenom o Èeších v Austrálii nìco ví. Je nás v porovnání s jinými národnostními menšinami opravdu málo, ale pøinesli jsme zemi, která nám ochotnì otevøela své dveøe, kdy¾ jsme to nejvíce potøebovali, v tom porovnání dosti pozitivního.

Nicménì alespoò nìkterá jména jsem mohla dodat a doufám, ¾e mì ještì nìkdo doplní.
 
Po dodatku autora je ještì pøidán dodatek Dr. Josefa Brinkeho.
 
Jsem moc ráda, ¾e tuto knihu v naší domácí knihovnì máme.
 
Jana Reichová
* * *
Zobrazit všechny èlánky autorky


Komentáøe
Poslední komentáø: 27.07.2021  17:55
 Datum
Jméno
Téma
 27.07.  17:55 Blanka K,
 27.07.  06:12 Václav
 27.07.  04:44 Ivan