Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Sáva,
zítra Leopold.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Z nouze ctnost
 
I kdybychom opomenuli pøírodu je kolem nás stále hodnì krásy. Na mnohé se podílí èlovìk. Je to dar o kterém nìkdy ani neví, ale krásu to pøidává. Na tom všem co mù¾eme vidìt, èemu nasloucháme a také to èeho se mù¾eme i dotknout. Nìkterý èlovìk umí kreslit a malovat, jiný vytváøí hudbu a další nám jí nechává naslouchat. Jsou to všechno dary, které nikdy nesplatíme.
 
Asi jsem si to nezaslou¾ila, takové velké dary jsem nedostala, ale byla jsem spokojená s tím, ¾e jsem trochu kreslila, na klavír a housle jsem se nauèila jen velmi málo, ráda jsem recitovala poesii, ale zpìv mi také moc nešel. Maminka zpívala velmi dobøe a tak se smutkem mnì øíkala – prodej slova a kup si noty.
 
Jak jde ¾ivot dál, nedìláme jenom to co bychom chtìli, ale také to co je potøeba a nauèíme se vìcem, které nám pøiblí¾í další krásy.
 
Jednoho dne ale zjistíme, ¾e i to u¾iteèné najednou nemù¾eme dìlat. Tedy, ¾e já to nemohu dìlat. Proè ?
Inu, kdy¾ se zaènou tøást ruce a poslouchají stále ménì, musíme se s nimi domluvit. Ono to nìkdy jde.
 
Kdy¾ se ruce pøidaly k nohám, které se netøesou, ale v noci mì nenechají v klidu le¾et, chodím po domì a hraji si na „bílou paní“. Po èase je to nudné a tak jsem jednou zkusila, vzít pro mì  do té správné levé ruky tu¾ku, pravou rukou tu levaèku pìknì pøidr¾ovat a nakreslit kytièku. Byla to skuteènì kytièka. Kdy¾ jsem ji vybarvila, vypadala to o nìco lépe.
  
 
Asi po mìsíci jsem mìla návštìvu u pana neurologa. Man¾ela napadlo, abych mu ty kytièky vzala ukázat.
Pan neurolog si je prohlí¾el a najednou mnì podal bílý papír a tu¾ku a øekl – tak mi uka¾ jak to dìláš.
Já tou levaèkou kdy¾ pravaèka pomáhala jsem to udìlala.
Pan neurolog øekl jenom – malý moment prosím – a odešel.
Vrátil se s dalšími dvìma doktory, všechno jim øekl a ukázal. Kreslila jsem znovu a oni se podivovali a hned také pou¾ili svoje „chytré“ mobily.
Co si to na nì ta roztøesená prababièka vymyslela, ale pochválili mì.
Najednou po tøech týdnech chvílemi ta levaèka tu pravaèku nepotøebuje.
 
Chce to trpìlivost a tak poèkám co tomu øekne pan neurolog.
 
Jana Reichová
* * *
Zobrazit všechny èlánky autorky


Komentáøe
Poslední komentáø: 13.11.2019  13:09
 Datum
Jméno
Téma
 13.11.  13:09 Jana
 10.11.  20:16 Alena
 10.11.  10:55 Jarmila
 10.11.  09:38 Jana
 09.11.  13:50 OLGA JANÍÈKOVÁ
 09.11.  09:38 Vesuvjana díky
 09.11.  09:14 Von
 09.11.  09:12 Kvìta
 09.11.  07:22 Karla I.