Senior pranostiky - červenec

I když se počátkem tohoto prvního prázdninového měsíce nacházíme v období tak zvaného Pavlovského léta, pro které bývá charakteristické jisté utlumení medardovských přeháněk, k veliké nelibosti všech školáků, žáků a studentů se však ze začátku prázdnin zachovaly pranostiky dosti pesimistické. 2. července býval další mariánský svátek a jedno rčení tvrdí – Déšť na Navštívení Panny Marie trvá až do Zuzany. A protože ta má svátek až 8.srpna, tak by to byl vlastně druhý Medard!

Při tvoření červencových pranostik bohužel naši předkové dosti trestuhodně zapomněli jak na slovanské věrozvěsty, tak i na Mistra Jana Husa. Zajímavý svátek – Sedmi bratří - pak býval 10. 7. A zřejmě ta sedmička byla inspirací pro následující rčení – Prší-li na Sedm bratří, sedm neděl střecha neuschne, čímž by ovšem opět i tito bratři překonali i medardovskou čtyřicítku! K disposice ale máme i variantu optimistickou – Neprší-li na Sedm bratří, bývají žně suché.

Velmi známé pranostiky nacházíme uprostřed tohoto měsíce. Svatá Markéta, nebo také Markyta totiž dává už po staletí našim sedlákům důležitou agrotechnickou radu – Svatá Markyta hodila srp do žita. Samozřejmě, že dnes přiváží tato světice do polí jinou techniku. Faktem ale zůstává, že toto rčení u nás platí téměř přesně pro nížiny s nadmořskou výškou do 240 metrů, i když v posledních letech se nástup žňových prací poněkud urychluje.

Začátkem poslední červencové dekády přichází se svými pranostikami další velmi známá světice – Na Máří Magdalenu očekávej jistý déšť. Musíme ale uznat, že naši předkové to uměli perfektně odůvodnit – V den svaté Máří Magdalény ráno poprchává, neboť svého Pána oplakává.

Další důležitý, tzv. kritický den byl 25. červenec. Svatý Jakub by totiž měl rozhodovat nejen o dalším počasí v létě, ale dokonce i o Vánocích - Jak teplý Jakub, tak studené Vánoce, - Kolik mračen na Jakuba, tolik v zimě sněha!

A hned po Jakubovi nám svatá Anna přináší první náznaky podzimu - Svatá Anna – chladna z rána. Z meteorologického hlediska je třeba dodat vysvětlení, že ten pocit chladu je způsoben spíše zvýšenou vlhkostí vzduchu, než poklesem teplot v noci.

1. 7.
Červenec a srpen jsou nejteplejšími měsíci v roce.
Takovéto banality naše předky nezdobí,
přesto se však Jaroslava na ně vůbec nezlobí.

2. 7.
Navštívení Panny Marie čisté - přináší ovoce jisté.
Čistému vše čisté, to se Patricii libí,
a protože není škrob, jablka vám klidně slíbí.

3. 7.
Lidé se radují létu a včely květu.
Radomír je optimista, raduje se prostě všemu,
smutek u něj nemá místa, stále má k světu.

4. 7.
Déšť na svatého Prokopa – zmokne každá kopa.
Tento problém se však velmi snadno vyřeší,
až se prostě všechny louky zastřeší.

5. 7.
Je-li v červenci brzy déšť a pak slunce,
bude v příštím roce bohatá žeň.
Naši staří věrozvěsti přišli na to brzy,
přijde-li déšť až po slunci, to nás někdy mrzí.

6. 7.
Slunce peče – déšť poteče.
O tom rčení Mistr Jan Hus marně smutně přemítal,
když se pekl na hranici, hustý déšť by uvítal.

7. 7.
V červenci křepelka volá: Pojďte žít! Pojďte žít!
Za pět peněz! Za pět peněz!
Bohuslava přesně neví jak si to má vyložit?
Má jít sekat za pět peněz, nebo za pět peněz žít?

8. 7.
Jaký červenec – takový leden.
Téměř přesně platí to – na ostrově Bora - Bora,
u nás platí extrémy, vysvětluje moudrá Nora.

9. 7.
Co červenec neupeče – to už srpnu neuteče.
Co se vleče, neuteče – Drahomíra vysvětluje,
v červenci-li není léto, do srpna se přestěhuje.

Jaká povětrnost na Sedm bratří,
taková po sedm týdnů patří.
Libuše a Amálie skromnější jsou slečny,
vědí dobře, že prognóza bývá problém věčný.

11. 7.
Červenec žne žita a též višně k sobě přivítá.
Proč se Olga raduje? – Je to velmi prosté -
vždyť griotka na višních jenom pro ni roste!

V červenci déšť a sluneční pohoda –
hojná bude v příštím roce úroda.
Pro Bořka budoucí úroda značí velký chleba krajíc,
slunečná v červenci pohoda, to je pro něj bonus navíc.

13. 7.
Svatá Markyta hodila srp do žita.
Dávno už to neplatí, přiznat si to musíme,
do žita se hází flinta, a pak také za kombajny
v přírodě se dusíme.

14. 7.
Na mokrý červenec následují bouře a krupobití.
Karolína není líná, nikdy netrpívá nudou,
i když kroupy nemiluje, do polévky dobré budou.

Věje-li na den Rozesílání apoštolů jižní vítr,
bude velká drahota a tam, odkud věje, velká láce.
Ten kdo šetří mívá za tři, to k Jindrovu krédu patří.
Slinit prsty proti větru, není pro něj žádná práce.

16. 7.
Když dne ubývá – horka přibývá.
Luboš má rád paradoxy, dokonce je obdivuje,
a tak opět po roce vrchol léta oznamuje.

17. 7.
Ženci na pole – včely z pole.
Martině na lány zlátnoucí zůstala vzpomínka hezká,
namísto ženců a včeliček, kombajny rojí se dneska!

O svatém Kamilu slunce má největší sílu.
Drahomíra dnes jen zírá, svou pleť správným krémem mastí,
pilně mastí, kýho výra, jako kdysi Otta vlasti.

V červenci do košile rozdělej se a v prosinci po uši oděj se!
V červenci se Čeněk potí dokonce i v košili,
v zimě prosí kožešníky, by mu kožich ušili.

20. 6.
O svatém Eliáši i pod keřem schne, po něm ani na křoví.
Dneska Ilja s Eliášem schnouti ovšem nehodlají,
tak v hospůdce pod lipami svých pár pěnících si dají.

21. 7.
Na Proroka Daniele nalije též do mandele – nebo do kopy.
Tohle ovšem Vítězslav jen velmi těžko pochopí,
a tak jako obyčejně nalije si korbele.

Na svatou Magdalenu pohoda – pro včely výhoda,
a když slota – to lichota.
Svatá Máří je dnes pro nás prostě I.A třída,
i v počasí stále klady se zápory střídá.

23. 7.
Když prší o Apolináři, dlouho se z lesů paří.
Libor taky „trochu pařil“ - na posledním potlachu.
Houby našel, pak je vařil, a teď váhá, zda navštívit
Skálu nebo Smotlachu.

Co červenec neuvaří – srpen nedopeče.
Kristýna je kulinářka, přitom navíc dáma,
na červenec nespoléhá, uvaří si sama.

25. 7.
Pakli na Jakuba slunce svítí, má pak krutá zima býti.
Že by toto mělo platit? – Kroutí hlavou Jakoubek,
téhle dlouhé předpovědi podívá se na zoubek.


26. 7.
Svatá Anna – chladna zrána.
Pravda je to prostičká jak ranní rosy,
musí ale v potaz býti brána,
proto dávno nechodíme bosi.

27. 7.
Když červenec pěkně hřeje, o Vánocích se zima zaskvěje.
Věroslav je „Létoslav“, přesto správně vnímá klima,
v létě má být prostě teplo, no a v zimě zase zima.

28. 7.
Staví-li v červenci hromadu mravenci
po kraji všude – tuhá zima bude.
A tak Viktor už od mládí, vždycky koncem července
v mraveništích opatrně hledá Ferdu Mravence.

Roztrhne-li v červenci pavouk svou síť ve dvě, brzy déšť se ozve.
Marta v létě málokdy o předpověď deště stojí,
těžko se to ale dozví, pavouků se totiž bojí.

30. 7.
Červenec, srpen, září muka, ale potom bude mouka.
Bořivoj už ale kouká, jak to dále půjde všecko,
na říjnové vinobraní už se těší jako děcko.

31. 7.
Od svatého Ignaca – leto se obraca.
Ignác v slezském nářečí, přináší problémek jediný -
půlí totiž nejen léto, ale také prázdniny.

Text: Vladimír Vondráček
Ilustrace: FrK Kratochvíl

***

Zobrazit všechny články autora