Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Sáva,
zítra Leopold.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Vzpomínky na prázdninové putování


Letošní prázdniny byly na cestování docela bohaté a slíbila jsem, ¾e se o nìkteré zá¾itky podìlím. Zaènu cestou nejdelší, ale také nezajímavìjší. Rozhodly jsme se s kamarádkou, ¾e koneènì vyu¾ijeme slu¾eb cestovní kanceláøe MLK - TOURS z Frýdku Místku a pojedeme na léèebný zájezd do Bardìjova. Proè koneènì? No to proto¾e tuto cestovku vyu¾ívá ji¾ dlouho hodnì našich známých, kteøí nikdy nešetøí chválou na poskytované slu¾by. Majitel cestovky pan Klabník také hodnì dbá na propagaci a mo¾ná si vzpomenete, ¾e dlouhou dobu také zde na stránkách bì¾ela reklama na zájezdy MLK a také v èasopise Seniortip informuje o svých nabídkách.

 

Musím potvrdit, ¾e chvála byla oprávnìná, proto¾e všechno klaplo na jednièku a urèitì všichni úèastníci zájezdu byli nadmíru spokojeni. Øidiè Pé»a s novým klimatizovaným autobusem jel bezpeènì a v¾dy byl pøipraven poskytnout jakékoliv obèerstvení. Prùvodkynì Milena nás zahrnovala bìhem cesty i pobytu zajímavými informacemi a s lehkostí øešila jakékoliv i malinké pøipomínky. Proto¾e cestovka svá¾í i rozvá¾í úèastníky z celého kraje, usmála jsem se, kdy¾ jsem si na nástìnce pøeèetla èasový rozpis zastávek na konci zájezdu pro výstup klientù, rozepsaný na minuty (tøeba Ostrava 15:05 hod.). Jaké bylo mé pøekvapení (a klobouk dolù), ¾e i ty minuty byly dodr¾eny!

 

Jak u¾ to bývá z ka¾dého setkávání vznikají také pøátelství. Také my máme nové kamarády. V restauraci pøi stolování jsme se seznámily s pøíjemnými dámami Martou a Kvìtou, ostøílenými cestovatelkami, které se zmínìnou cestovkou jezdí i víckrát do roka. Jejich vitalita byla obdivuhodná. Právì na nich bylo vidìt, ¾e dùchodem ¾ivot nekonèí, ale právì naopak nastává zajímavé období.


***

O paní Kvìtì Rázové – klavíristce a pedago¾ce ti z vás, kteøí v regionu ètete Sedmièku jste se u¾ ledacos dozvìdìli. Pøíspìvek redaktorky Sedmièky Marie Stypkové mìl název Na vìk ne¾ehrají… Pro ty, kteøí jej neèetli ze Sedmièky reprodukuji:


®ivot u klavíru
Do dùchodu odešla Kvìta Rázlová v roce 1991. Bylo jí dvaašedesát. Jedna z nejuznávanìjších frýdecko-místeckých uèitelek hry na klavír po sobì zanechala øadu úspìšných klavíristù. Patøí mezi nì tøeba klavírní virtuos Ivo Kahánek – absolutní vítìz Pra¾ského jara a dr¾itel mnoha mezinárodních cen.


®ena, které pøibývající léta neubírají na kráse, ale naopak jí pøidávají na oduševnìlosti, uèí stále. „Prostì nemù¾u pøestat. To, ¾e se dostanu mezi dìti a mladé lidi, mì neskuteènì nabíjí. Urèitì je to lepší ne¾ nìkde klábosit se starými drbnami,“ smìje se Kvìta Rázlová, která ¾ije v rodinném domì se psem Aronem. „Man¾el mi zemøel pøed osmi lety, tak jsme tady zùstali sami dva,“ øíká smìrem k pudlovi, který se od ní nehne (pozn. redakce ST pudlík Aron Kvìtu doprovází i na cestách a byl samozøejmì i s námi).


Psychicky se cítí stále silná, ale stì¾uje si na úbytek sil fyzických. „Nestaèím u¾ sama na to, abych udr¾ovala barák v poøádku. Díky pomoci lidí z charity, kteøí mi jezdí pravidelnì uklízet, to ale zvládám, a mohu se tak stále vìnovat tìm, kteøí o mé slu¾by stojí,“ øíká subtilní ¾ena, která má sedmaètyøicetiletou dceru Zoru – hereèku. Ta však ¾ije se svým mu¾em v Nìmecku.


Šarmantní uèitelka se zamìøuje na dìti pøedškolního vìku. Uèí také dospìlé.
„Ka¾dý rok máme v sále zdejší základní umìlecké školy veèírek, na kterém si navzájem pøedvedeme, kolik jsme toho v uplynulém roce zvládli,“ vypráví Kvìta Rázlová. Dodává, ¾e si spolu také pìknì popovídají. „Bývají to ú¾asná setkání,“ øíká uèitelka. Poslední pøedehrávku ¾ákù mìla letos v dubnu. „Kdy¾ program skonèil, vytrhla jedna moje pìtiletá ¾ákynì mamince z ruky kytici, skoèila mi kolem krku a dala mi velikou pusu. To jsou momenty, které pro mì hodnì znamenají a jsou tím nejvìtším podìkováním, jaké si mù¾u pøát,“ uzavírá Kvìta Rázová.


***


Ale vra»me se k našemu pobytu. Velmi milý byl také Šarišský veèer na kterém hrála bezvadná kapela, nabízeny byly speciality místní kuchynì a vínka bylo také dosti. No prostì rozšouply jsme se a moc dobøe bavily. Marta s Kvìtou nám líèily jak spolu vyrábìjí ovocné víno. Jsme na nìj pozvané, tak to se moc tìšíme.

 

 

Zá¾itky z cest
Cíl zájezdu - Láznì Bardìjov


Pøiznám se, ¾e v tìchto konèinách - na severovýchodì Slovenska - jsem nikdy nebyla. Bardìjov v mém povìdomí znamenal „nìjaké“ slovenské láznì.


Jak moc jsem se mýlila. Mìsto Bardìjov je ú¾asné mìsto s bohatou historií. Vùbec se nedivím, ¾e v minulém roce se stal Bardìjov vítìzem soutì¾e o nejkrásnìjší slovenské mìsto. Nachází se v regionu Šariš. Oblast byla osídlena ji¾ v dobì kamenné. První písemná zmínka pochází z roku 1241. Ve 14. století se mìsto stalo støediskem obchodu s Polskem. V roce 1376 se Bardìjov stal svobodným královským mìstem.


V roce 1986 byl ocenìn presti¾ní evropskou cenou nadace ICOMOS pøi UNESCU a v roce 2000 byl jako druhé slovenské mìsto zaøazen do Seznamu svìtového pøírodního a kulturního dìdictví UNESCO. Ji¾ z výše uvedeného je jasné, ¾e v tomto mìstì na vás na ka¾dém kroku dýchá historie.


V centru mìsta jsou krásné historické stavby, brány i portály, obehnané dvojitými hradbami a Bardìjov bývá èasto oznaèován za nejgotiètìjší mìsto na Slovensku. Na hlavním Radnièním námìstí se nachází jedineèná gotická Bazilika minor svatého Egídia. V jejím interiéru se nachází soubor jedenácti pozdnìgotických oltáøù z 15. a 16. století, ze kterých jsou nìkteré pova¾ovány za vrcholné evropské øezbáøské práce. Bazilika je propojena spoleènou zdí s renesanèní budovou mìstské humanitní školy. Chrám postihly v prùbìhu staletí mnohé pohromy, po¾áry a v roce 1725 i zemìtøesení pøi kterém se zøítila vì¾. Postupem èasu probìhly mnohé rekonstrukce a opravy.


Ve zvonici vì¾e se dnes nacházejí tøi zvony. Zvon Signum - umíráèek z roku 1625 a nové zvony Ján a Urban, umístìné v roce 1995 namísto stejnojmenných pùvodních, které oba najednou v jednom roce (1990) praskly. Pùvodní zvony se nacházejí pøed bazilikou. Nevím (?) øíká se, ¾e kdy¾ praskne zvon, ¾e to je nedobrá zpráva – ale Bardìjov ¾ije a vzkvétá tak vìøme, ¾e to jsou jen povìry. Na vrchol vì¾e jsem neváhala i pøes pøíšerné vedro vystoupat (189 schodù) úzkým toèitým schodištìm na šíøku jednoho èlovìka. Ale stálo to zato, pohled do širokého okolí byl nádherný. Výstup nahoru a dolù nebyl regulován a tak jsme se museli nìkolikrát míjet. Bylo to dobrodru¾né protáhnout se doslova tìlo na tìlo :-)


Uprostøed námìstí je nádherná goticko-renesanèní radnice s expozicí Šarišského muzea. Na arkýøi nad vchodem je jedna postava, která vystrkuje holý zadek. Holý zadek je nasmìrován na protìjší budovu, kde kdysi bydlel rychtáø. Øíká se historka, ¾e kdysi pøi opravì radnice byla dohodnuta smluvní cena za provedení stavebních prací. Radní se však posléze domluvili, ¾e dohodnutou cenu nezaplatí. Rozzlobení stavitelé jim na to odpovìdìli právì touto narychlo instalovanou soškou s vystrèeným holým zadkem. Zajímavé gesto, v mnoha pøípadech i dnes je vidìt, ¾e historie pøíliš nezmìnila.


Za zmínku urèitì mnoho dalších historických památek napø. františkánský klášter s kostelem, stojící v blízkosti mìstského opevnìní, které je nejzachovalejším obranným systémem na Slovensku. Kromì hradeb se zachovala brána a deset bašt.

 


***

 

Samotné láznì jsou situovány a¾ 6 kilometrù za mìstem a tvoøí samostatnou uzavøenou lokalitu – Láznì Bardìjov. Jejich nejvìtším pokladem jsou vzácné zdroje pøírodních léèivých minerálních vod. Pou¾ívají se zejména na pitné kùry, inhalace a minerální koupele.
V lázních se léèí pacienti trpící nemocemi trávícího ústrojí, poruchami látkové výmìny, netuberkulózní nemocí dýchacích cest, nemocí ledvin, ¾enskými nemocemi, nemocemi obìhového ústrojí a nemocemi po ukonèení onkologické léèby.


Láznì jsou polo¾eny v úzké dolinì, rozlohou nejsou pøíliš veliké, ale bohaté jsou na svou historii a krásu. První zmínka o lázních pochází ji¾ z roku 1247. O skvìlé historii svìdèí mnoho dokumentù a dobových fotografií vystavených v lázeòském muzeu. Bardìjovské muzeum také vystavuje interiér nejstarší lékárny v Evropì.


Významný rozvoj láznì zaznamenaly v 19. století. V té dobì se zde léèilo nìkolik evropských panovníkù (napø. druhá man¾elka císaøe Napoleona – Marie Luisa, ruský car Alexandr I., nebo rakouská císaøovna Al¾bìta – Sisi). Al¾bìta – Sisi pøi svém odjezdu prý prohlásila - pøesto¾e je mi padesát, cítím se zdravá a svì¾í na dvacet. Její socha se nachází v lázeòském parku a o její kráse není pochyb.


Po celém lázeòském parku jsou rozmístìny sochy øezbáøù, které jsou tam zanechány po konaných ka¾doroèních øezbáøských sympoziích. Zajímavá je napø. socha šaška, který je svázaný provazem. Po obejití sochy jsme zjistili, ¾e vzadu je vytesaná vtipná básnièka:

 


Spútaná sloboda


Je to trest a èi náhoda (?)
¾e pevným lanon spútaná je sloboda?


Já, šaso smiech som luïom dal
a zato som sa králom stal.


Nechceme králov zniel hlas ludu
A preto umlèali moju hubu.

 

Souèástí lázní je také skanzen - Muzeum lidové architektury. Pøi prohlídce nám prùvodce sdìlil, ¾e rozdìlení republiky se mu vùbec nelíbilo, ale kdy¾ u¾ se tak stalo, ¾e tím Slovensko získalo jedno „nej“. Skanzen se tak bez Ro¾nova p. R. stal nejvìtším na Slovensku. Musím øíci, ¾e je opravdu nádherný a pro mne mnohem zajímavìjší ne¾ skanzen v Ro¾novì. Pøi procházce skanzenem máte pocit, ¾e se vrátil èas a ¾e jste právì v té dobì. Pozitivní je také to, ¾e kostel umístìný v areálu skanzenu je stále funkèní a ka¾dý den v 17 hod. je v nìm konána bohoslu¾ba.

 

     


Expozice lidové architektury byla veøejnosti zpøístupnìna u¾ v roce 1965. Jde tedy zároveò i o nejstarší skanzen na Slovensku.

 

  

 

Umístìny jsou tu døevìné stavby karpatského typu, prezentující lidovou kulturu a architekturu slovenského a rusínského obyvatelstva, ¾ijícího na území horního Šariše a severního Zemplínu v 19. a 20. století.

 


Ještì bych ráda napsala o dalších výletech, místech,které jsme tam navštívili, ale to by u¾ na vás bylo pøíliš. Tak pokraèování pøíštì…


Ludmila Holubová

Další èlánky autorky



Komentáøe
Poslední komentáø: 24.09.2011  10:36
 Datum
Jméno
Téma
 24.09.  10:36 Ludmila
 23.09.  20:52 imraL
 23.09.  20:45 imraL
 23.09.  16:52 denda04
 23.09.  15:22 ferbl
 23.09.  13:01 Jaroslav
 23.09.  11:27 Jarka
 23.09.  11:02 Pavel
 23.09.  10:35 hera
 23.09.  06:56 KarlaA
 23.09.  06:44 kvìta
 23.09.  06:04 Bobo :-)))