Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Sáva,
zítra Leopold.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Caravaggio

 

Pozn.:V diskusi kolem našeho malování jste také vzpomínali, ¾e byl vìnován malý  (respektive to nìjak umlklo) prostor galerii umìlcù. A tak jsme galerii o¾ivili a budeme pøinášet malé retrospektivy vybraných umìlcù. Do vyhledávání se mohou zapojit i ostatní a na øadu pøíjdou i zadání v úlo¾ených úkolech. Ludmila


Caravaggio, vlastním jménem Michelangelo Merisi byl italský malíø pùsobící v Øímì, Neapoli, na Maltì a Sicílii. Je zaøazován mezi barokní malíøe. Zobrazoval ve velké realistiènosti mythologické a biblické postavy. Je také pova¾ován za posledního velkého nábo¾enského malíøe Itálie. Je zakladatelem italského barokního realismu.


Narodil se 28. záøí 1573, nìkdy se udává 29. záøí, v obci Caravaggio v Lombardii nedaleko Milána. Jeho otec byl stavitelem místního šlechtice a matka pocházela z místní zámo¾né rodiny. Kdy¾ mu bylo šest let, jeho otec zemøel. V


V roce 1584 nastoupil do uèení v milánské malíøské dílnì k Simonu Peterzany. Tady byl do roku 1590. Další rok strávil podle všeho ještì v Milánì, snad i v Benátkách. Teprve v letech 1591 - 1952 se objevuje v Øímì, kde pracoval v dílnì Guiseppa Cesariho. Ten pozdìji získal titul rytíøe a byl nazýván Cavaliere DArpino.


V roce 1593 je Caravaggio tì¾ce ranìn, kopl ho kùò a uzdravoval se v Ospedale della Consolazione. Tady namaloval øadu obrazù pro místního pøevora, který pocházel ze Španìlska, Camilla Contrerase. Pøevor, kdy¾ se vrátil do Španìlska, do Sevilly, si obrazy odvezl s sebou. Kdy¾ se Caravaggio uzdravil, našel i svého mecenáše. Stal se jím kardinál Del Monte. Na jeho pøání, v roce 1599, zaèal malovat obrazy pro kostel San Luigi dei Francesi.
Zde naturalisticky namaloval tøi scény ze ¾ivota svatého Matouše.


V tu dobu našel také své modely, hráèe Ranuccia a prostitutku Lenu, poznal je v jedné hospodì. Díky nìmu poznala i jeho modelka kardinála Borghese. Caravaggio právì maloval Lenu jako Marii Magdalenu. Kdy¾ byla Lena nalezena v Tibeøe mrtvá, nechal ji pøevézt do svého studia a namaloval podle ní obraz Smrt Marie.


S kardinálovou pomocí zaèala vzrùstat jeho proslulost a zaèali ho tím podporovat další sbìratelé umìní, byli to Vincenzo Giustiniani a Tibero Cesari. V roce 1601 namaloval dva oltáøní obrazy se svatým Matoušem a andìly. Jeden z nich koupil právì Giustiniani.


Ale s proslulostí pøišli i problémy, jeho prchlivost ho pøivádìla stále více do potí¾í. V roce 1600 byl ob¾alován, ¾e zbil Gerolama Spampu. V roce 1603 je spolu s pøáteli ob¾alován pro autorství urá¾livého pamfletu na Bagliona a v roce 1604 ho obvinili, ¾e hodil po sluhovi talíø a další. Byl nìkolikrát krátce ve vìzení. Kdy¾ v roce 1605 ve rvaèce o ¾enu zranil svého soka v lásce, je donucen uprchnout. Uprchl z Øíma do Janova.


V roce 1606 zabil v souboji Ranuccia Tomassoniho - svùj model, znovu utíká, tentokrát do Neapole. Odtud pøesídlil na Maltu v roce 1607. Na Maltì chce vstoupit do øádu maltézských rytíøù a dosáhnout své rehabilitace, ale místo toho je nakonec na Maltì uvìznìn. Podaøilo se mu uprchnout na Sicílii a zde maluje svá poslední díla.


Zemøel vysílený v pøístavu Port Ercole u Civitavecchia 18. èervence 1610, kdy¾ se zoufale pokoušel vrátit do Øíma.
Jeho rané dílo navazuje na severoitalské a benátské malíøství 16. století. V této etapì malby maluje pøedevším zátiší v støíbøitém tónu. Teprve ke konci 16. století dospìl k svému osobitému stylu. Pracoval s vypjatou dramatickou formou, s prudkými protiklady svìtla a stínu.

K èlánku je zpracovaná i prezentace (pps). Napsat si o ní mù¾ete ZDE

Olga Kotaèka, Nìmecko

Galerie umìlcù:

Jean Dubuffet

Dekorativní umìní

Henri Matisse

Stvoøitelé èasu - 1 Michelangelo Buonarotti

Stvoøitelé èasu - 2 Rafael Santi

Stvoøitelé èasu - 3 Leonardo da Vinci



Komentáøe
Poslední komentáø: 13.03.2010  07:32
 Datum
Jméno
Téma
 13.03.  07:32 Gabi-florka
 13.03.  04:56 Bobo :-)))
 12.03.  11:31 Vendula
 11.03.  15:51 ImraL
 11.03.  14:29 Kotacka
 11.03.  14:12 Pepík
 11.03.  14:03 Dixi
 11.03.  12:31 venca
 11.03.  11:37 Jitka I.
 11.03.  11:10 wiki
 11.03.  02:11 JanaG