Bajkal, buchty a moji pitomci
Slovanské jazyky mají zajímavou vlastnost, shodné výrazy vyu¾ívají k oznaèení nìèeho zcela rozdílného. Následující øádky vás provedou zajímavými místy, ale mìly by navíc tuto skuteènost ilustrovat.
Má ¾ena øíkávala øíkávala: pro tebe jsou vyhrazeny jen a jen cesty na Sibiø. Naozaj to tak vyzeralo! Po cestì do Øíma roku 1969, po pøedchozím doèasném uvolnìní vztahù, jsem na dlouhou dobu nikam na západ nemohl. Smìl jsem pouze do lido-demo, na pracovní cesty do NDR, Bulharska, Rumunska, Polska. Ale pøece nìco mimoøádnì zajímavého: díky spolupráci, kterou se podaøilo navázat se Sibiøským oddìlením AV SSSR, jsem byl dosti èastým hostem na Sibiøi. Tak èastým, ¾e kolegové ze spolupracujícího ústavu usoudili, ¾e je nedùstojné, titulovat èlovìka tak blízkého tovaøišè Lencz, vyzpovídali mì o mé rodinì a došli k závìru, ¾e mé správné oslovení zní Imrich Jurieviè.
Sibiøský energetický ústav AV SSSR
Moji základnou bylo významné sibiøské velkomìsto, Irkutsk a v nìm Sibiøský energetický ústav, SEI. Nelituji, pracovníci ústavu byli mimoøádnì fundovaní a Sibiøané jsou lidé srdeèní, pøátelští, pøímí. Navíc, SEI AV SSSR sídlí v Irkutsku jen 70 km od èarokrásného Bajkalu a tak souèástí mých jedno – dvoutýdenních pobytù byl v¾dy výlet na Bajkal. Nìkdy na den, nìkdy malou expedièní lodí Diana AV SSSR na dva dny alespoò do tajgy podél nádr¾e Irkutské vodní elektrárny (Diana nemìla moøskou výbavu a na jezero nesmìla). Nejvìtším zá¾itkem ovšem byly toulky po tomto obdivuhodné jezeru Burevestnikem, lodí, vybavenou radarem a navigací a navazující potulky místy ještì panenskou pøírodou.
Bajkal u východiska naší cesty
Nedávno jsem vám slíbil další výlet na Bajkal, vydejme se tedy znovu na cestu, tentokráte smìrem na sever.
Buchta v èeštinì oznaèuje sladký koláè nebo (tak trochu hanlivì) naducanou dívku, v ruštinì záliv, zátoku (pøipomeòme si, ¾e tentý¾ význam má v nìmèinì die Bucht). A náš druhý výlet (o prvním jsem vás u¾ na tìchto stránkách informoval) smìroval právì do jedné takové zátoky, s názvem Buchta pesèanaja – Píseèná zátoka. Znalci Bajkalu vám rádi dodají, ¾e buchty jsou zátoky pomìrnì mìlké, nevýrazné, za divokých bajkalských bouøek nedostateènì chrání lodì, v nich kotvící. Dodávám, ¾e se odehrál roku 1988.
Píseèná zátoka se èasto oznaèuje jako Bajkalská riviera a je snad nejoblíbenìjším cílem turistù. Po ètyøech hodinách plavby velkou výletní lodí se nám koneènì objevuje jeho panorama.
Blí¾íme se k píseènému zálivu
Zdejší plá¾ má délku kolem 750m, ale nemylte se, koupání v Bajkalu je jen pro otu¾ilce, teplota v parném létì nepøesahuje 15 oC, prùmìrná roèní je sice nejvyšší z celého okolí, ale èiní jen 0,3 oC. Chcete-li tu strávit dovolenou, jsou vám k disposici døevìné chatièky, ty pùvodní, ¾el bez komfortu; novìji, k dnešním dnùm jsou prý lépe vybavené.
K prohlídce místa máme k disposici pouhé 3-4 hodiny, vydejme se blí¾e za poznáním. Ze severu záliv vymezuje tzv. Velká zvonice (Bo¾šaja Koloko¾nja), poutavý skalní útvar, ostroh, dosahující výšky 80 m.
Mimoøádnì zajímavou skálou je Skála kormoránù (Baklanij kamen), tak trochu vzpomínka na minulost; poslední kormorán tu vidìli nìkdy kolem roku 1960.
Skála kormoránù
Ji¾ní konec zátoky ohranièuje Malá zvonice (Malaja Koloko¾nja), daleko ménì nápadná, výšky jen cca 60 m. Okolí je mimoøádnì pøátelské, ani nepoznáte, jak jste vystoupali ke zdejší vyhlídce, nabízí odpoèinek i fantastické výhledy na jezero a jeho okolí.
Vyhlídka ze strany Malé zvonice
Najdete-li po chvilce hledání to správné místo, otevøe se vám impozantní pohled na vody zálivu a zaèátek plá¾e. Pochopíte, proè se Bajkalu také øíká „modrá perla Sibiøe.
Zaèátek zálivu z výšky desítek metrù
Okolní les, jeho¾ hlavním obyvatelem je borovice limba (v místním jazyku kedr), „chlebový“ strom, jeho¾ oøíšky jsou pro okolní obyvatelstvo zdroje ob¾ivy. Tìsnì nad jezerem jsou poznamenány nemilosrdným vìtrem, zato o desítky metrù výše tvoøí nádherný, bohatý porost.
Limby nad jezerem
Borovicový les je nad zálivem protkán roztodivnými pískovcovými útvary.
Skály
A zase skály
Nìkteré z nich místní pojmenovali, já jsem si z nich zapamatoval pouze Sestry.
Sestry
Tìch nìkolik hodin rychle ubìhlo, èas sotva staèil, abych si zaznamenal nìkolik obrázkù a na osmièku nasnímal tak 15-ti minutový šot, stal se souèástí mého filmu „Dotknout se legendy“. Bajkal je opøeden legendami a legendu pøedstavuje sám o sobì.
Autor
Pro úplnost dodejme, ¾e bezprostøednì za Velkou zvonicí jsou další dva zajímavé píseèné zálivy, Buchta babuška a Buchta vnuèka, které spojuje Mys Dìd.
Doslov
Cesty na Bajkal jsou nìkdy dosti zdlouhavé, a¾ se spoleènost nasytím pohledem na jezero a jeho okolí, odstìhuje se do podpalubí do více-ménì prostorné kajuty, kde se pojídá, popíjí. Z jednoho malého pikniku v podpalubí Burevestniku pochází historka, které jsem se nezúèastnil, znám ji jenom z vyprávìní pøímých úèastníkù, historka, která mì ale mimoøádnì pobavila. Tak trochu patøí do „jazykového koutku“.
Byl jsem tak trochu s milým kolegou Jurije Petrovièem Syrovem iniciátorem i organizátorem spolupráce našich ústavù a tak jsem po èase pøedstavoval styèného dùstojníka mezi sibiøskou a èeskou energetickou vìdou. Jako školitel vìdeckých aspirantù a vedoucí pomìrnì velkého výzkumného útvaru jsem pravidelnì do SEI posílal stá¾isty z našeho ústavu i na delší, napø. pùlroèní stá¾e, jejich¾ souèástí samozøejmì byly výlety na Bajkal. U takového malého posezení se Sibiøany na lodi se sešla bohatší skupina Èechù. Mluvilo se o všem mo¾ném, ale vzápìtí se jich kolegynì ze SEI postupnì vyptala, od koho vlastnì na stá¾ pøijeli. Odpovìdi byly jednotné: Olda M.– od Imricha, Olda B. – od Imricha, Ivan V. – dtto. Analogický dotaz byl vznesen na Františka K. Nebyl ode mne, náš vzájemný vztah byl dokonce mírnì øeèeno rezervovaný, v zájmu jednoty však pøisvìdèil: od Imricha. Kolegynì suše shrnula: znaèit, vy vsje pitomci Imricha Jurijevièe !!! Tváøe mých kolegù prý ponìkud zatuhly, zábava viditelnì vázla. V hotelu se všichni vrhli na slovník. Tajenku bych mohl nechat na laskavého ètenáøe, ale pod èarou ji prozradím. František K., který zde navázal øadu pøátelství se ve svých pozdìjších dopisech na Sibiø prý zásadnì podepisoval: pitomec Kozák.
Imrich Lenzc alias Jurieviè
Poznámka: Obrázky byly snímány na diapozitiv a pozdìji pøefotografovány na digital. Výraz pitomec v ruštinì byl odvozen od slovesa „vospyta», vychovávat, vzdìlávat, školit a znamená odchovanec, stoupenec.
Další èlánky autora: