Vši a móda
(zá¾itky mého vnuka – zpracováno jeho vidìním situace…)
Ahoj! Chci se vám pøedstavit. Jmenuji se Ondra, je mi 12 let a mám dìdu, který pracuje na jedné ze šachet OKD, ale prý se nemá øíkat, na které. Mùj dìda je zásadový. Nesnáší u klukù náušnice, øetízky, obarvené vlasy a tak. Však u¾ dva takové kluky, co mìli náušnice z práce vrátil, aby si tu parádu sundali. Øíkal, ¾e i z bezpeènostních dùvodù to na pracovištì nepatøí.
A teï vám povím o svém trápení. U nás ve tøídì jsou VŠI !
A» dìlám, co dìlám, mám je taky !
Mamka nakoupila jakési svinstvo, umyla mi tím hlavu, chvilku klid a za pár dní zase! Opakovala to a ono nic, tìch potvor se né a né zbavit.
Jsem moderní kluk, tak jsem sedl k poèítaèi a hledal VŠI ! Páni! Víte, co jsem se dovìdìl?
®e vši mìli lidi u¾ hodnì dávno v Egyptì, dneska je mají dìti po celém svìtì, ale, víte, ¾e v roce 2002 se konal v Austrálii Mezinárodní kongres o vších ? A Èeská republika tam byla taky pozvána, jen¾e jsme nemìli na takové blbosti peníze, tak tam nikdo nejel…
Já bych tam teda jel, pro mì to blbost není!
A tak jsem chodil i zavšivený.
Mamka propadla zoufalství, kdy¾ jednou v práci jí po halence lezla - veš! A to mamka pracuje ve známém médiu! To se pak dìly vìci! Všecko se pralo, støíkalo, zkrátka, u nás doma byla pøímo chemická válka!
A bylo rozhodnuto! Dìda, ne dìda, nakrátko mì ostøíhala a podle rady odbornic - kadeønic mi odbarvila vlasy, ¾e jsem záøil jak sluníèko!
Pøedstavte si, od té doby nemám jedinou veš!
A dìda? Kdy¾ mì uvidìl, zalapal po vzduchu, ale pak si to nechal vysvìtlit. Nakonec byl rád, ¾e ty všiska ode mne nedostal taky… Jsem takový, jak to mamka øíkala…. extravagantní a vši se mi vyhýbají, prý jim ta chemie smrdí a dìda taky ze svých zásad ustoupil, musí prý jít, proti své vùli, s módou….
Tak ahoj a zdaø Bùh! Øíká se to tak, né?
Ondra, vnuk Libuše Minolové