Jak ¾ijeme, tak øídíme
Nový silnièní zákon, od nìho¾ ministr dopravy se svými odborníky, jako¾ i zákonodárci, oèekávali vìtší kázeò na silnicích, ménì nehod, mrtvých a zranìných, 
platí u¾ pøes ètyøi mìsíce. Pokud by Policie ÈR opravdu na dodr¾ování zákona dohlí¾ela a jeho porušování dùslednì penalizovala, mohlo dojít k trvalé nápravì. Nestalo se tak a snad ani nemohlo. Stávající pomìry na silnicích jsou toti¾ pouze hlubokým odrazem pomìrù ve spoleènosti. Svým chováním na silnici øidièi vyjadøují svùj vztah k okolí, k ostatním spoluobèanùm i k celé spoleènosti.
Nedodr¾ování pravidel silnièního provozu je souèástí obecné neúcty k zákonùm, které poèetná èást obyvatel pova¾uje za zbyteèné omezování osobní svobody a je ochotna dodr¾ovat jen ty z nich, které uzná za vhodné, nebo které slou¾í k osobnímu zvýhodnìní. Z naší ateistické spoleènosti se vytratila výchova ke slušnosti a léta totality z mnohých udìlala mistry v obcházení zákonù a v jejich nedodr¾ování. Ti, co nedbali na tradièní morálku a slušnost, a komunistický re¾im podporovali, byli odmìnìni lepším startovním polem v nových zaèátcích, a tìm, kdo zloèinný re¾im dokonce vytváøeli, se nic nestalo. A pokud ji¾ jsou v dùchodu, jsou na tom lépe, ne¾ ti, kdo si zachovali tváø a nekolaborovali. Toto neblahé poselství, ¾e kašlat na morálku a zákony se vyplácí, se skrývá v obecném podvìdomí a vytváøí základ chování nejen mnoha podnikatelù, ale i poèetných úèastníkù silnièního provozu.
Jestli¾e øidiè soustavnì porušuje rychlostní limit, a takových je opravdu mnoho, je to výrazem jeho sobectví a namyšlenosti. Cítí se být dùle¾itìjší ne¾ ostatní, a¾ na roveò tìm, kteøí smìjí ze zákona jezdit s majáèkem a s pøedností v jízdì. Ochotu respektovat pravidla pova¾uje za slabost, která pøísluší jen neúspìšným.
Èastým zlozvykem je zbyteèné pøedjí¾dìní. Poskytuje pùvodci pocit vítìzství a pokoøení ménì rychlého a ukáznìného øidièe. Je to vlastnì podvìdomá kompenzace komplexu ménìcennosti, podobnì jako volba velkého a luxusního vozu, která má zdùraznit vysoký sociální status majitele. Obvykle tak øidiè drahého vozu vnitønì poci»uje potøebu pøedjet lidovìjší vùz, i kdy¾ ten jede maximální povolenou rychlostí. Nedostatek èasu nebývá tím rozhodujícím èinitelem, v obci na nejbli¾ší køi¾ovatce obvykle stojí s pomalejším vedle sebe a èekají spolu na zelenou. Je to výrazem nynìjšího dravého ¾ivotního stylu, v nìm¾ jde o to, druhého napálit a pøeválcovat.
Zároveò však takový øidiè hlásí svìtu, ¾e je neodpovìdný, proto¾e pøedjí¾dìní patøí mezi nejnároènìjší øidièské disciplíny. Chceme-li pøedjet, musíme brát v úvahu rozhled a viditelnost, situaci za sebou, situaci pøed pøedjí¾dìným, rychlost vlastního vozu a jeho schopnosti akcelerovat, rychlost pøedjí¾dìného vozidla, potøebnou dráhu pro pøedjí¾dìní, vzdálenost a rychlost protijedoucího vozidla, sklon, šíøku a povrch vozovky, vodorovné i svislé dopravní znaèení. Je toho dost, a to vše musí øidiè zhodnotit ve zlomku sekundy. Zapomene-li na nìco a špatnì odhadne situaci, tzn. øeèeno s psychology, ¾e situaèní zátì¾ pøesáhne jeho situaèní kapacitu, mù¾e dojít k nesprávnému rozhodnutí o pøedjetí. Následkem je zoufalá snaha odvrátit nebezpeèí nouzovými manévry anebo - havárie. A k tomu ještì mnohý pan Veledùle¾itý tøímá u ucha mobil a øeší firemní problémy…
Nebezpeènost pøedjí¾dìní zvyšuje ještì ta okolnost, ¾e pøedjetý, dodr¾ující pravidla, se cítí poní¾en a nìkdy to neunese. Zavìsí se za „vítìzem“ do nebezpeèné blízkosti a èeká na okam¾ik, kdy mu bude moci „porá¾ku“ oplatit. Taková situace se obèas vyskytuje mezi øidièi kamionù, ale té¾ napø., kdy¾ presti¾ní vùz je pøedjet vozem ménì honosným.
Také jízda v závìsu hodnì vypovídá o šoférovi. Signalizuje ostatním, ¾e je nezkušený, ¾e nezná základní øidièskou pouèku o tom, ¾e bezpeèný odstup od vozidla vpøedu vy¾aduje, aby na místo, jím¾ projel øidiè pøed ním, nedorazil døíve ne¾ za dvì vteøiny: jinak toti¾ nemù¾e vèas zastavit, jestli¾e øidièe pøed ním donutí situace náhle brzdit. Také se dá takový postup hodnotit jako výraz lehkomyslnosti a nezodpovìdnosti. A chtìli byste mít takového obchodního partnera? A u ¾ivotního partnera vám to nevadí?
Stává se, ¾e zkušený a odpovìdný øidiè bezpeènou vzdálenost od vozidla vpøedu dodr¾uje, ale ten za ním se vehementnì do této mezery vecpe. Pøedjetému nezbývá, ne¾ vzdálenost znovu upravit s vìdomím toho, ¾e se stal obìtí hazardéra, který se domnívá, ¾e jemu, v jeho postavení a s jeho vozem, se nic stát nemù¾e. Pravda je ovšem jiná. Fyzikální zákony jsou, na rozdíl od tìch lidských, neúprosné a potrestají ka¾dé porušení. Nedají se oklamat. Nemají uši – nedají se okecat, nemají oèi – nedají se uplakat, a nemají kapsu – nedají se uplatit.
Ohleduplnost a solidarita je cosi, co se z našeho ¾ivot postupnì vytrácí. Slušnost se pova¾uje za slabost. Výrazem toho je zakázané pøejí¾dìní kolony po tramvajovém pásu nebo po odstavném pruhu, úmyslný prùjezd køi¾ovatkou nesprávným jízdním pruhem. Výrazem bezohlednosti mù¾e být pøedèasný návrat do pravého pruhu po pøedjetí za deštì, kdy sprška špíny pøedjeté vozidlo nejen ohodí, ale nakrátko i znemo¾ní výhled.
Situací na silnici, v nich¾ bezdìky odhalujeme svùj charakter, je bezpoèet. Slušný èlovìk však zákon dodr¾uje ne proto, ¾e mu hrozí postih, ale právì proto, ¾e je slušný.
V obèanském ¾ivotì se lidé sna¾í pøedvádìt se v nejlepším svìtle. Do spoleènosti pøicházejí èistí, oholení, pou¾ívají parfém, oblékají se podle módy a chodí ve znaèkovém obleèení. Dávají pøednost dámì ve dveøích, ruku podávají podle v¾itých pravidel. Sna¾í se zachovat dekorum, být dùvìryhodní a rozšiøovat potenciální okruh pøátel a obchodních stykù. Jakmile se posadí za volant a ztratí se v plechové anonymitì, odhalí svùj opravdový charakter. Vnìjší pozorovatelé jim nevadí, jsou pro nì bezvýznamní. Pro rozumné spolucestující a okolí však vydávají o sobì dùle¾ité svìdectví.
Pamatujte na to!
Ivo Antušek
