Nepo¾iješ kùzle vaøené v mléce jeho matky...
V èem tkví dlouhovìkost neustále stresovaných Izraelcù?
®idy mám rád z nìkolika dùvodù. Nejen proto, ¾e objevili pro lidstvo Boha, napsali Desatero a Starý zákon a ¾e nejslavnìjším èlovìjem se stal ¾idovský rabín jménem Je¾íš Kristus. ®idé mì fascinují i tím, ¾e je jich na svìtì jen 12 miliónù, pøesto získali u¾ 170 Nobelových cen, zatímco tøeba muslimové se skoro 1,4 miliardami muhammadánù jich získali jen devìt.Nejvíc mì asi fascinuje, ¾e se Izraelci do¾ívají vysokého vìku. ®eny 82 rokù, mu¾i 78. Momentálnì je v Izraeli 1015 obyvatel ¾idovského pùvodu ve vìku nad 100 let, dva mají dokonce 119 rokù. Jak je to mo¾né, kdy¾ pøe¾ili hrùzy hrùz jménem vyhlazovací koncentraèní tábory, a dnes aby zase byli neustále ve støehu, jestli se nestanou obìtmi sebevra¾edných atentátù èi raketových útokù Hizballáhu nebo Hamasu.
,,Milujeme ¾ivot, kdo pøe¾il holocaust, toho u¾ nic horšího nemù¾e potkat. Tolikrát jsme vidìli smrti pøímo do oèí, ¾e nás u¾ vùbec nedìsí,” øekla mi Hana Ringová-Ro¾anská z Èeského Tìšína, která pøe¾ila Osvìtim-Bøezinku jen proto, ¾e se dostala na Schindlerùv seznam a dnes u¾ ¾ije šedesát rokù nedaleko Tel Avivu. ,,A ¾ádné jídlo nesmí pøijít nazmar. Proto máme kolem domu spoustu potulných koèek, kterým dáváme zbytky. Synové mi nìkdy øíkají: lednièka je prázdná, co máme jíst? Hned jim vyèiním: Kdy¾ je v domì voda a chléb, nemù¾e být hlad!”
Tel Aviv je pro mne té¾ pøivìtivá ulice Ir-Shemesh, na ní¾ v patrovém domku è. 57 má svùj prostorný byt pìtasedmdesátník Bobby Robert Šlomo David. Narodil se v Ostravì pøed osmdesáti roky, pøe¾il Terezín, zúèastnil se pìti izraelsko-arabských válek a dnes ¾ije v Izraeli skoro šedesát let se svojí man¾elkou, laskavou Nìmkou Alizou.
Kdo svìtí ¾idovský den volna šabat, vìtšinou dr¾í i košer jídelníèek. Mezi ostravskými ®idy se tímto zpùsobem stravuje jen Bobby David.
,,Nepo¾iješ kùzle vaøené v mléce jeho matky!" øíká ®idùm biblický pøíkaz, z nìho¾ se vyvinulo základní pravidlo v jejich stravì. Podle nìho nesmí ®idé nikdy jíst zároveò masné a mléèné výrobky.
,,Nejsem ortodoxní ®id. Dodr¾uji jen ta základní pravidla šabatu a èásteènì košer," uvádí vìci na pravou míru mùj hostitel. ,,V sobotu jezdím autem, rozdìlám oheò, co¾ se ale podle Tóry v tento den nesmí, také bìhem šabatu vaøíme, co¾ je rovnì¾ zakázáno. Jedno dodr¾uji pøísnì, kdy¾ nejím vepøové maso, nikdy najednou nekonzumujeme masné a mléèné výrobky, ani svíèkovou."
,,V kuchyni rovnì¾ nemáte povinné dva døezy..?"
,,Nemáme ani oddìlené pøíbory a nádobí, ani dva døezy a druhou lednici."
Musím nepokrytì øíct, ¾e tak chutnì jako pøi košer stravì u Bobbyho v Tel Avivu nebo v hotelu Central v Jeruzalémì jsem dlouho nejedl. Pøispìlo k tomu nejen velmi pestré slo¾ení pokrmù, ale také jejich nápaditost a kalorická nenároènost. Ráno se podávala pouze zelenina, ovoce, sýry, nekvašený chléb, d¾úsy, èaj, káva a nìkolik druhù salátù. Máslo a tuky se nepou¾ívají. A zásluhou telavivského novináøe Michaila Dorra jsem se mohl podívat také do hotelové kuchynì.
Všechno nádobí zde muselo být dvojí stejnì tak hrnce a pánve, misky i útìrky, zástìry a pøíbory, na nich¾ byl dokonce vyra¾en symbol, aby se poznalo, který nù¾ je na maso a která vidlièka zase tøeba na sýr. Dvojí musejí být té¾ umývací linky a 
døezy, jeliko¾ napøíklad talíø, z nìho¾ se jedl hovìzí biftek, se nikdy nesmí umývat ve stejném døezu, ve kterém se oplachovalo nádobí od mléèných jídel. Lednice musejí být také dvì. A kdy¾ vìøící ®id sní maso, musí èekat a¾ šest hodin, ne¾ smí pozøít mléèný produkt. Obrácenì je pauza pouze ètyøhodinová. Bìhem ní by se mìl ¾aludek vyprázdnit.
,,A aby ¾ivot kuchaøù v takové pøípravnì pokrmù nebyl jednoduchý, musí nad nimi bdít nábo¾enský dozorce ,,mašgiach", který peèuje o øezníky, pekaøe, šéfy hotelù a restaurací a o dodavatele potravinových polotovarù. Dohlí¾í také na to, aby bylo v lednicích maso pouze ze zvíøat, která mají zcela rozpolcená kopyta a svoji potravu pøe¾vykují. Z tohoto ,,pokrmového" seznamu jsou vylouèeni mimo jiné velbloudi, vepøi, konì, osli, maso¾ravci, tlustoko¾ci a vodní savci," prokazuje Bobby svoji košer seètìlost.
Z ptákù je mo¾né jíst domácí drùbe¾, naopak je zakázáno si pochutnat tøeba na dravých ptácích, mrcho¾routech a netopýrech. Kromì ètyø druhù kobylek se nesmí konzumovat ani ¾ádný hmyz, stejnì tak na ¾idovském talíøi nikdy neskonèí ¾ádný z rodu plazù a oboj¾ivelníkù, co¾ se nevztahuje na ryby, které mají ploutve a šupiny.
,,Vylouèeno je pozøít krev zvíøat, proto je naøízena tzv. rituální porá¾ka (šchita), pøi ní¾ musí být odvedena všechna krev z mrtvého tìla a zasypána v zemi. Pokud pøece jen nìjaké krevní zbytky hospodynì v mase najde, musí je odstranit tím, ¾e ho napøed pùl hodiny máèí ve studené vodì, následnì je budoucí øízek posypán hrubou solí a zanechán hodinu k odkrvení na naklonìném prknì."
Játra musí být opeèena pouze na otevøeném ohni. Odstranit je nutné té¾ nìkteré èásti tìla zvíøete, zakázaný je rovnì¾ tuk, hlavní tepny a ¾íly na kyèlích. Zvíøata musejí být zabíjena tak, aby netrpìla. Nesmí se omraèovat, nù¾ (chalaf), jím¾ se zvíøe porá¾í, je pravidelnì kontrolován, aby nemìl vroubky a byl tak víc úèinný. Jím se pøetnou ¾ivotnì nejdùle¾itìjší tepny, ¾íly a prùdušnice, tak¾e zvíøe upadne do bezvìdomí a jeho smrt nastane bez trápení za nìkolik vteøin. 
A být øezníkem pro košer jídlo není také malièkost. Ti plnì kvalifikovaní (šochet) smí porá¾et zvíøata i ptactvo, ti, kteøí nemají všechny zkoušky, mohou usmrcovat pouze drùbe¾. ®idé vìøí, ¾e v krvi je lidská duše.
,,Pøesto¾e ovoce, zelenina a oøechy patøí k dovoleným pokrmùm, musí také tyto pochutiny projít kontrolou, zda v nich není hmyz nebo èervi. Pou¾ívat se nesmí ani zrní z èerstvì sklizených obilovin èi ovoce ze stromù do ètvrtého roku jejich rùstu. Rituální zpùsobilost musí být provìøena také u schválených vín a mléka, zda v nich nejsou zakázané pøísady," dodává Bobby nad bohatì prostøeným stolem.
Košerové rituály nezakazují konzumaci vína, jeho¾ prvním výrobcem byl podle ¾idovské tradice praotec Noe. V Toøe je víno prezentováno spolu s chlebem jako ,,dobré vìci ¾ivota", proto¾e je k radosti bohùm i lidem, pro radost lidského srdce. Nesmí se ho však vypít pøíliš, jeliko¾ opilost je opìt zakázána.
Kromì svátku pesach, kdy je povoleno vypít ètyøi poháry vína, a svátku purim, kdy je naopak mu¾ùm pøikázáno opít se do nìmoty, aby se nepoznalo, kdo je haman - prokletý a mordechaj - po¾ehnaný.
Proè se ®idé v Izraeli do¾ívají tak vysokoho vìku? Mo¾ná to bude i z výše uvedených dùvodù, k nim¾ je nutné pøièíst fakt, ¾e skoro ¾ádný nekouøí, alkohol jen ve velmi výjimeèných pøípadech, zato ka¾dý den chodí èasnì ráno plavat. A hlavní je jejich radost ze ¾ivota, tøeba i kdy¾ je obèas moc smutný. Nic horšího ne¾ holocaust je zkrátka nemù¾e potkat.
Bøetislav Olšer
autor je spisovatel, publicista a nezávislý novináø
Další èlánky autora:
