Hrozilo také orlovským ¾enám sexuální násilí? Norské ¾eny bez muslimského šátku jsou znásilòovány mohamedány
Orlová/Oslo - Orlovské ¾eny ani netuší, pøed èím se zøejmì uchránily, kdy¾ jejich radnice vèas zamítla svùj "pøevratný” nápad postavit uprostøed mìsta mešitu. Nic proti slušným muslimùm, øada z nich patøí mezi mé pøátele, v Izraeli jsem vidìl mnoho mešit, v nich¾ se Palestinci pìtkrát dennì bez problémù klanìjí Alláhovi. V Gaze a dalších arabských zemích kolem ¾idovského státu však nestojí ani jedna synagoga. A kdyby nìkdo jen projevil snahu ji postavit, stal by se v m¾iku synem smrti.
Nedávno jsem bydlel v norské rodinì nedaleko hlavního mìsta. Obdivoval jsem své hostitele, ¾e adoptovali dva indonézské sirotky. Udivilo mì, jak se ¾ivotu tìchto dvou bezprizorních dìvèátek striktnì podøídili; aby zachovali jejich muslimskou identitu, pøihlásili se k islámu.
Bylo to dojemné, ale na druhé stranì varující. Norský, švédský i dánský multikulturalismus zaèíná být rizikový. Ozývají se hlasy, ¾e by se v tìchto zemích mìly stavìt mešity a školy pro muslimy. Kvùli rasové toleranci musejí být imigranti z východu nazývání v Norsku a Švédsku výhradnì "nezápadními pøistìhovalci”.
Ohledy na tyto "nové seveøany” jsou však zøejmì pøehnané. Podle statistik se ve Skandinávii výraznì zvýšila kriminalita. Zatímco v USA je spácháno kolem 4000 trestných èinù na sto tisíc obyvatel, v Norsku, Švédsku a Dánsku je to více jak dvakrát tolik. Ve Švédském Malmö ¾ije pøes 14 procent muslimù a skoro 70 procent severských kriminálníkù se rekrutuje právì z øad tìchto "nezápadních imigrantù”. Nejvíc to dìsí norské ¾eny, jich¾ je roènì znásilnìno imigranty pøes ètyøi stovky, mezi nimi jsou stále èastìji i dívky mladší patnácti let. Úøady proto pøicházejí s "ideou”. Øíkají, ¾e kdy¾ je Norsko multikulturní zemí, musí se tomu obyvatelé pøizpùsobit a rodilé Norky proto budou asi muset nosit arabský šátek hid¾áb, aby své snìdé spoluobèany neprovokovaly. Ka¾dý muslim má toti¾ právo beztrestnì znásilnit høíšnou ¾enu, která chodí na veøejnosti bez této pokrývky hlavy.
Evropské perspektivy nejsou rù¾ové ani v jiných zemích. Podle serveru euRabia bude v roce 2050 v Rakousku ka¾dý pátý školák muslim, proto¾e tamní muslimky rodí v prùmìru tøi dìti, zatímco katolièky jen jedno. Roènì pøibude v Rakousku na 30 000 pøistìhovalcù, z toho je témìø polovina muslimù. Ještì hùø je na tom Nìmecko - za dvacet let by mìli tvoøit 40% obyvatel Berlína muslimští imigranti, pardon - nezápadní pøistìhovalci.
Kdy¾ jsem fotografoval na kolonádì v Tel Avivu mladé Izraelce na diskotéce Rasija, ani v nejhorším snu by mì nenapadlo, ¾e pár dnù poté sem vejde Palestinec, aby na svém tìle nechal vybuchnout nálo¾. Zabity byly dvì desítky dìtí a dalších skoro dvì stì exploze zranila.
Dodnes není zábavní centrum zprovoznìno, poøád jsou na nìm vidìt hrùzy exploze. A poblí¾ stojí pomník obìtem. Je v hebrejštinì a azbuce; vìtšina zabitých dìtí byla z rodin ruských pøistìhovalcù. A otec sebevraha Hassan Houtari i nìkolik let po smrti syna s pýchou a úsmìvem ukazuje novináøùm fotografii svého hrdiny.
Pyšní jsou na sebevrahy také v palestinských školách v Gaze, kde se mìøí úroveò školního zaøízení ne podle toho, jak vzdìlaní z ní odejdou její ¾áci, ale kolik portrétù "hrdinù" visí na chodbách, kolik zdejších "házeèù kamení" se nechalo za svatou vìc islámu zabít. A jejich spolu¾áci tvrdí, ¾e hlavní boj s ¾idovskými satany neskonèí, dokud Izrael neznièí a u¾ se prý tìší, jak si vytáhnou los sebevraha.
"Ka¾dý den mu zakazuji zúèastòovat se demonstrací a házet kameny. Mìl by jít do školy, ale ulice ho u¾ zcela ovládla. Kdyby nešel házet, nemìl by kamarády a byl by za zbabìlce," øíká se slzami v oèích matka 12letého Samira Al-Mahariho z Beit D¾ala u Betléma. "Vím, ¾e se hroznì moc bojí, v noci ve spaní pláèe, vidìl u¾ tolik svých spolu¾ákù zranìných, ale také on sní o tom, ¾e se stane muèedníkem a jeho fotografie bude vystavena v jeho škole."
Jak napsal deník The Jeruzalem Post, mufti Al-Ahram Al-Arabi má na dìtské házeèe jasný názor: "Není pochyb, ¾e dítì-muèedník pøedpokládá, ¾e nová generace a jeho nástupci budou v tomto poslání dál pokraèovat. Èím je mladší muèedník, tím víc si ho vá¾ím," tvrdí muftí hrdì. "Jeden chlapec napsal na kousek papíru své jméno ještì tìsnì pøedtím ne¾ zemøel: Muèedník Salim. A takové lístky si dávají do svých kapes všichni, aby se po jeho smrti vìdìlo, kdo¾e se to stal opìvovaným hrdinou, kterého èeká svatba v nebi s dvaasedmdesáti èernookými pannami," øíká s nadšením. "Proto palestinské matky kvùli svobodì ochotnì obìtují své syny. Je to skvìlá ukázka, jak velká je jejich víra. Mluvil jsem s jedním mladým mu¾em, který mi øekl: Chci se o¾enit s krásnými nebeskými ¾enami. Tého¾ dne se stal muèedníkem. Jsem si jistý, ¾e jeho matka byla naplnìna radostí z jeho svatby v nebi... "
A mnohé matky to tak vnímají, a proto muslimské ¾eny z Izraele zalo¾ily tajný spolek "Bombových sebevra¾edkyò”. Zatím je jich asi sto a chystají se vstoupit do ráje, i kdy¾ tam na nì neèeká 72 èernookých panicù a lesbickou lásku Alláh zakazuje.
Palestinští muèedníci z øad dìtí jdou v jejich šlépìjích. Ve škole v Gaze, do ní¾ chodil i dvanáctiletý Muhammad, zabitý pøi jedné z pøestøelek, ka¾dý den pøed zahájením vyuèování zpívají školáci píseò na jeho poèest.
"Slyšíte svist kamenù?
Je to hlas hnìvu.
Drobné dlanì nesou kameny,
dávající vyzvání útoèníkùm.
Je tam i muèedník Muhammed,
všichni ho vidí, otec ho chrání,
matka vidí jeho smrt.
Jeho krev vyzývá ke svaté válce.
Dáme krev i ¾ivot za Jeruzalém...!”
V Orlové se tedy mešita stavìt nebude. Zatím. Ani muslimské šátky hid¾áb nepøiká¾e radnice rodilým Orlovjankám nosit. Zatím. Francie a» je nám mementem. Mladí muslimové projevili nedávno v Paøí¾i svùj vdìk za azyl a zapálili na 50 tisíc automobilù. Místo potrestání jim francouzská vláda zvýšila sociální dávky. Pøes pìt milionù Arabù je pøece poøádná volièská síla...
Hrozilo také orlovským ¾enám sexuální násilí?