Srpnové glosy ...
Policejní prezident Vladislav Husák pøišel s návrhem, aby byla na nìkterých èeských dálnicích povolena rychlost 170 km. Kolem toho se rozvinula debata, zda tomu odpovídá technický stav dálnic a nìkteøí argumentovali tím, ¾e u¾ pøed novým silnièním zákonem takovou rychlostí mnozí majitelé silných aut bì¾nì jezdili. (A nìkteøí u¾ zase jezdí – pozn. autora.)Èlovìk, který se dopravním provozem zabývá, musí takové názory odmítnout. Nejde toti¾ jen o stav silnic, ale pøedevším o øidièe. Øíká se, ¾e chlap nepøizná dvì vìci: ¾e je špatný øidiè a špatný milenec. Toto ¾ertovné tvrzení je však pravdivé a povìst èeských øidièù v Evropì potvrzuje, ¾e patøí k tìm na dolním konci ¾ebøíèku. Jsou nezodpovìdní, neochotní pøijímat pravidla a øídit se jimi. Pøidejme k tomu nezkušenost a hazardérství mladých øidièù, úbytek smyslového vnímání u starších, starosti rodinné i existenèní, nemoci, únavu, vliv poèasí, alkohol a drogy a mnoho dalších faktorù, které vstupují do hry a hovoøí proti paušálnímu povolení uvolnit rychlostní limity. Pøi sledování nìmeckého seriálu Kobra vidíme, k jakým koncùm neomezená rychlost vede. Výrobcùm aut, opravnám, pohøebním slu¾bám, sanitkám apod. by to však prospìlo.
Skuteènost, ¾e s podobným návrhem veøejnì vystoupí policejní prezident, jeho¾ nedávno novináøi pøistihli pøi takové rychlosti, je šokující. Jeho úkolem je dbát o dodr¾ování zákonù, za to je placen, ne však za jejich porušování a posuzování. Jeho vystoupení ho podle mého názoru diskvalifikuje na funkci, kterou zastává, a bude-li novou vládou vymìnìn, bude to jen dobøe.
V televizi jsme vidìli slzy prolévané na pìt let odsouzenou paní Jiøinou Kaplanovou, která poskytovala nesplatitelné úvìry øeznickému a fotbalovému magnátu Chvalovskému. Byl prý V.I.P. a pokyny k poskytnutí úvìru dostávala shora, od vedoucích èinitelù Komerèní banky, jím¾ se nic nestalo. Docela jí to vìøím. Smlouvy však uzavírala jménem banky ona, a tudí¾ je za nì odpovìdná. Urèitì dostávala ve své odpovìdné funkci nadstandardní plat. A tak, i kdy¾ je mnì 66leté dámy osobnì líto, s rozsudkem souhlasím. Sám jsem se za bývalého re¾imu stal vedoucím katedry vzdìlávání v jistém koncernovém podniku a finanènì jsem si polepšil. Odpovídal jsem mj. za vydavatelskou èinnost. Mùj šéf mi pøedkládal k vydání rukopisy vedoucích pracovníkù podniku a já s nimi uzavíral smlouvy za desetitisícové honoráøe. Rukopisy obsahovaly popisy práce jednotlivých organizaèních slo¾ek a jejich hodnocení, plány elektrifikace èi øešily mo¾né vyu¾ití nových technických prostøedkù. Vycházely v nìkolika desítkách, nanejvýš stovkách exempláøù. Zanedlouho jsem pochopil, ¾e to je postranní cesta, jak z podniku vysát další peníze k ji¾ nadstandardním platùm papalášù, a ¾e mùj šéf dostává z honoráøù provizi. Smlouvy jsem ovšem podepisoval já a nesl odpovìdnost. Vyvodil jsem z toho dùsledek: po pùl roce jsem z podniku odešel. To mohla paní Kaplanová také udìlat a nemusela dnes stát pøed soudem.
Platí nový silnièní zákon. Docela mnì zajímalo, zda to je v provozu vidìt. Trochu ano. U¾ mì nepøedjí¾dí tolik aut, kdy¾ jedu nejvyšší dovolenou rychlostí, ale je jich víc, ne¾ na poèátku èervence. Zbyteènì. S taxikáøem, který neunesl, ¾e jsem na Podbìlohorské dodr¾oval pøedepsanou tøicítku a pøedjel mì, jsem stál o 5 minut pozdìji na dolním konci Holeèkovy ve frontì na zelenou. Do jednosmìrky, kde bydlím, vjel øidiè v protismìru a klidnì tak zaparkoval, ne¾ se najedl v blízké restauraci. ®e by si na nìj nìkdo došlápl mi není známo. V hustém provozu vjí¾dìjí øidièi na zelenou do køi¾ovatky, i kdy¾ nemohou pokraèovat a brání kolegùm z boèní ulice v jízdì, kdy¾ jim naskoèí zelená. Motocyklisté klidnì pøedjí¾dìjí vpravo nebo za souvislou èárou a nic se nedìje. Jeden do mne málem vrazil. Policistu, státního èi mìstského, nevidno. Asi mají dovolenou.
Bude-li to takto pokraèovat, zákon se zaøadí mezi ostatní, které parlament schválil, ale nikdo se jimi neøídí.
Události v Libanonu, pøeka¾ený útok na transatlantické letecké spoje, nedávný plošný výpadek elektøiny znovu ukázaly, jak je západní civilizace snadno napadnutelná. Terorismus se stal zbraní bezmocných a my všichni jsme ohro¾eni, proto¾e patøíme k bohatým zemím. Hitzballáhu staèily ka»uše z druhé svìtové války, aby potupily izraelský pocit nezranitelnosti, londýnským teroristùm bì¾nì dostupné chemikálie, jedna èi dvì nálo¾e na citlivém místì by staèily vyøadit z provozu rozvod proudu v celé Evropì. Teroristé nemusí mít ani pøíliš rozvinutou fantazii. Producenti filmových trhákù jim nabízejí bezpoèet mo¾ností, staèí si jen vybrat. To divákùm znovu pøipomnìl americký televizní film ®ízeò, v nìm¾ bylo tøistatisícové mìsto ohro¾eno mikroorganismem, který se usídlil v zásobárnì vody a v rozvodné síti. Pøedstava, ¾e rozpory mezi køes»anskou civilizací a islámem porostou, a ¾e pøijde doba, kdy budeme muset kontrolovat pøístup k vodním zdrojùm, rozvodnám elektøiny a plynu apod. tak, jako se kontrolují cestující na leteckých linkách, je údìsná. Je to ale tak nemo¾né?
Advokát zastupující obvinìného policistu Tomáše Èermáka, který zbil Kateøinu Jacques, podal trestní oznámení na poslankyni Strany zelených v souvislosti jejím jednáním pøi letošním prvomájovém protestu v Praze. Paní Jacques s dìtmi vyjadøovala svùj nesouhlas s povoleným prùvodem neonacistù. Policie se starala, aby nedocházelo k fyzickým kontaktùm mezi demonstranty a úèastníky prùvodu. Paní Jacques prý byla policistou Èermákem minimálnì tøikrát vyzvána, aby na nezbytnì nutnou dobu nevstupovala do prostor, kde by mohla kontaktovat zadní voj neonacistù, ale pøíkaz zcela zámìrnì a úèelovì neuposlechla. Neuposlechla ani dalších výzev a varování, ¾e proti ní bude pou¾ito donucovacích prostøedkù, co¾ se pak stalo. Alespoò tak to tvrdí policistùv advokát. Poté paní Jacques, v té dobì vedoucí oddìlení na Úøadu vlády, uvedla, ¾e ji policista bezdùvodnì napadl a zbil, o èem¾ svìdèil mnohokrát v televizi promítaný filmový záznam a dokonce tvrdila, ¾e jí ubli¾ovali i na místním oddìlení Policie ÈR.
Všichni jsme byli v šoku, ¾e se nìco takového mù¾e stát. Dnes, po nìkolika mìsících, kdy byla paní Jacques zvolena poslankyní za Stranu zelených, se vìc zaèíná jevit v jiném svìtle. Zdá se, ¾e šlo z její strany o pøedem pøipravený marketingový tah, který ji mìl zviditelnit a pøispìt k jejímu zvolení za poslankyni. I ty pohotové filmové zábìry jsou podezøelou okolností mluvící v její neprospìch. Naproti tomu nekompromisní zásah policisty se teï dá pova¾ovat za odpovídající. Dìlal svou práci. Policisté jsou pøece cvièeni k tomu, aby postupovali tak, jak se stalo, bez ohledu na vedlejší okolnosti. Jsou pøíslušníky ozbrojené slo¾ky mající dbát na dodr¾ování zákonù, co¾ nebývá pro pøestupce pøíjemné. Jsou neoblíbeni, a na tom zøejmì postavila paní Jacques svùj plán.
Oznámení na paní Jacques pro podezøení z trestného èinu útoku na státní orgán, urá¾ku a pomluvu policisty pova¾uji tedy za správné a paní Jacques by se mìla odpovídat pøed nezávislým soudem, který rozhodne na základì svìdectví a dùkazù, jak to ve skuteènosti bylo. Poslankynì – neposlankynì.
Ivan Krýs
