Dekorované èínské vìjíøe
Vìjíøe tvoøí nádhernou souèást èínského umìní. Zaèaly se vyrábìt okolo roku
200 pø. n. l., nejprve pouze z peøí, pozdìji z bambusu, rákosu, ratanu a hedvábí. U¾ ve starovìké Èínì se pou¾ívaly k ochranì pøed prachem a prudkým sluncem. Nejvìtšího rozšíøení se doèkaly vìjíøe z palmových listù. Byly skládací, tvoøilo je ¾ebroví a potah, po obou stranách buï èistì bílý, nebo èerný a nìkdy støíkaný zlatou barvou. K výrobì se pou¾íval vysoce kvalitní papír v barvì bílé, èervené, modré nebo slonové kosti, který potom slou¾il jako podklad pro rùzné veršované kaligrafické záznamy nebo kresby. Nejkrásnìjší dekorované vìjíøe byly ze slonoviny a jako dar dìlaly radost hlavnì na císaøském dvoøe.
Existuje mnoho druhu vìjíøù, pøipomeòme nejznámìjší:
Vìjíøe palácové mají ¾ebra z bambusu, slonoviny nebo nefritu a potah z èistého hedvábí. Objevují se na nich motivy kvìtin, ptákù, krajin. Tvarem napodobují ocas ptáka Ohniváka, zvon, jablko, nìkdy bývají i kruhové. Skládací vìjíøe tvoøí ¾ebra vykládaná perletí a dva potahy. O délce a poètu ¾eber rozhodují místní zvyklosti, ale i poèasí. Potahy zdobí básníci básnìmi nebo kresbami. Pou¾ívají vysoce kvalitní papír süan (z provincie An-chuej). Ze skládacích vìjíøù se vyvinuly vìjíøe ze santalového døeva, které vydává pøirozenou vùni a doká¾e ji uchovat a¾ deset let.
.jpg)
Tyto vonné vìjíøe mají další praktické pou¾ití: jakmile skonèí léto, ukládají se do prádelníkù jako ochrana proti molùm. Vìjíøi z èerného papíru se proslavilo hlavnì mìsto Chang-šou. Jejich výroba je slo¾itá, zahrnuje osmdesát šest výrobních operací vèetnì nanášení nìkolika vrstev prùzraèného a vodovzdorného laku. Kresby pod ním nevyblednou, ani kdy¾ jsou vystaveny sluneèním paprskùm nebo jsou delší dobu namoèeny ve vodì. Vìjíøe z ptaèích per se dodnes bì¾nì pou¾ívají pøi ovívání novorozeòat, nebo» vytváøejí velmi jemný vánek. Tìší se oblibì i pro své pøirozené vzory a elegantní styl. Proslavené jsou ptaèí vìjíøe z mìsta Chu-šou u jezera Tchaj, v provincii «iang-su. O nádherné peøí tu nemají nouzi, nebo» na bøezích jezera ¾ije velké mno¾ství divokého ptactva. Vìjíøe z listù palmy se pou¾ívají hlavnì v provincii Kuang-tung, kde je dostatek palem. Vyrábìly se tu ji¾ pøed šestnácti sty lety. Rozšíøily se za dynastie «in (221 a¾ 420) a nejvìtší rozmach zaznamenaly na poèátku poslední èínské dynastie Èching. Bývají zdobené bambusem a vykládané perletí. Vìjíøe ze slonoviny jsou nádhernì vyøezávané a nemají ¾ádný praktický význam. Dokládají zruènost, dovednost a kvalifikovanost tvùrcù. Historické záznamy potvrzují, ¾e se v Èínì objevily pøed více ne¾ dvìma tisíci lety. Vìjíøe Kongù ze S`èchuanu se objevily koncem devatenáctého století. Tehdy zaèal lidový umìlec jménem Kong «üe jako první protkávat vìjíøe tenkými prou¾ky bambusu. Prou¾ky byly poloprùsvitné a velice lehké. Pozdìjší generace rodiny Kongù tuto techniku ještì zdokonalily a jejich vìjíøe se staly jedineènými a velmi vyhledávanými. Vyrábìjí se ze s`èchuanského ¾lutého bambusu, který roste na stinných místech. Ka¾dý prou¾ek bambusu musí být ètyøicet centimetrù dlouhý a jeden milimetr široký. Do vìjíøù Kong jsou jednoduchým, ale nádherným stylem vetkány rùzné motivy.
Èínské moudro aneb výroky platné dodnes
Svìt "okøídlených slov" je bohatý a krásný a uvádí do všedního ¾ivota moudrosti vìkù. Mudrosloví Øíše støedu (jak Èíòané svou zemi nazývají) má v èínské kultuøe nezamìnitelné postavení. Zejména frazeologické bohatství èínštiny je nesmírné. Za více jak ètyøi tisíce let vzniklo a nashromá¾dilo se mno¾ství lidových pøísloví a rèení, k nim¾ se v prùbìhu vìkù pøidalo mno¾ství výrokù, sentencí a veršù významných i zapomenutých moudrých osobností. Obdivuhodné je, ¾e tisíce let staré sentence a výroky se dodnes v Èínì bì¾nì citují a stejnì staré verše klasikù se zaøazují do hovorové øeèi. Mo¾ná proto, ¾e se dotýkají obecných lidských zále¾itostí, je¾ se zase tolik nemìní (popø. se nemìní vùbec). Pøísloví jsou nositeli etiky, co¾ je v zemi s dlouhou konfuciánskou tradicí pøedurèuje ke slu¾bì témìø státotvorné. Navíc nebývají moudra vyjadøována didakticky (pøímo), ale spíše literárnì, prostøednictvím metafory, její¾ zdroj tkví ve svìtì pøírody, která byla èínskému srdci blízká a srozumitelná. Metaforièností se vyznaèují nejen verše slavných básníkù, ale i vìtšina výrokù filozofù a státníkù. Existuje jich obrovské mno¾ství a frekvence jejich vyu¾ívání v ústním podání nebo písemném projevu byla v Èínì v¾dy znakem vzdìlanosti. Nemají platnost jen v Èínì, ale všude ve svìtì.
Jiøí Kempný
Uvádíme nìkolik pøíkladù:
Zkušenosti
* Kdy¾ se stìna naklání, leckdo pøiskoèí a ještì postrèí.
* Porá¾ka je matkou úspìchu.
* Teprve v bouøi poznáš odolnost a sílu stromu.
* Nebe vysoko, císaø daleko.
* Dílo je dovršeno, ale dovršitel neodchází, to je trapnost všech dob.
Uvá¾livost
* Pøehlédneš-li pouhý milimetr, ztratíš deset dlouhých mil.
* Kdo rozezná dobro od zla, je moudrý mu¾.
* Nezapomeneš-li staré dìje, stanou se uèitelem tvých pozdìjších èinù.
Zisk a sláva
* Kdo se rozhodne zbohatnout, nezná milosrdenství.
* Peníze ti otevøou cestu i do nebes.
* Lehkého vìtøíku nad øekou, jasného mìsíce nad horou ber kolik chceš, nikdy nedobereš.
Mocní
* Prefekt smí i palác podpálit, nuzák ani lampièku beztrestnì nezapálí.
* Èím mocnìjší pán na úøadì, tím vzteklejší pes u jeho vrat.
* Jen odlo¾il øeznický nù¾, stal se svatým.
* Kdo ukradne háèek na ryby, je popraven. Kdo ukradne zemi, stane se prvním ministrem.
* Kdo dlouho vládne, zhloupne. Schází mu jasné svìtlo a odstup od vìcí.
