Vydavatel Britských listù Jan Èulík se zúèastnil vìdecké konference v Itálii a popsal své vedlejší dojmy a zá¾itky. Mne zaujal jeho popis italských postojù k digitální technologii a zejména k internetu. Kdy¾ se pokazil poèítaè, nemìli organizátoøi jiný. Kdy¾ ho pak sehnali, nešel pou¾ít, proto¾e nemìl cosi jako certifikaci k internetu. V Itálii platí toti¾ nový protiteroristický zákon, který vy¾aduje, aby ka¾dý, kdo chce pou¾ít internet, napø. i v kavárnì, prokázal svou identitu a ka¾dý poèítaè s pøipojením je registrován. Je jasné, ¾e souèasné technologie umo¾òují, aby kdokoliv, kdo se zaène na internetu zajímat napø. o výbušniny, nebo o jiný z hlediska terorismu pou¾itelný obsah, byl okam¾itì identifikován a lustrován tajnou slu¾bou. ®e nemusí jít pouze o terorismus, ale napø. i o postoj k vládním, politickým èi ekonomickým opatøením, se dá tì¾ko vylouèit. Zále¾í na zadavateli. A tak pøestává web, tato celosvìtová pavuèina, být otevøeným, demokratickým a necenzurovaným mediem. Lze oèekávat, ¾e ve svìtì po cenzuøe pornografických stránek pøijdou na øadu další druhy informací .
Co na to øíci? Zavinili jsme si to sami, pøesnìji øeèeno, zavinila to lidská špatnost, která je souèástí naší existence ji¾ od prvopoèátku. Starý zákon, v nìm¾ se v historických kulisách odrá¾í dobro i zlo, je toho dodnes svìdectvím. Pøi tom víme, ¾e i bible je vyjádøením dávných pravd, které se mezi lidmi po dlouhé èasy tradovaly.
V souvislosti s touto úvahou mi pøipadá nesmyslné poukazovat na stranickou pøíslušnost tìch, co porušují zákon pro své obohacení. Ta pøíslušnost je podle mého názoru naprosto podru¾ná, buï je èlovìk slušný a respektuje zákon a v¾itá pravidla obèanského i obchodního styku, nebo je darebák.
Lidská špatnost tak znemo¾òuje realizaci jakékoliv povznášející myšlenky. Miliony lidí horujících pro socialismus si jej urèitì nepøedstavovali jako velký koncentrák, v nìm¾ budou muset poslušnì plnit, na èem se kremelské politbyro usnese. ®e budou gulagy, nucené práce v uranových dolech, rozsudky smrti nad tìmi, kteøí mají odlišné názory atd. Pøesto se to stalo, proto¾e se do èela postavili lidé, jim¾ morálka byla jen nutnou pøítì¾í pøi dosahování svých osobních cílù.
Voltaire, jeden z duchovních otcù Velké francouzské revoluce 1789, prý kdysi prohlásil, ¾e Boha nepotøebuje, bude slušný i tak. Ale jeho krejèí, ten prý ho musí mít, jinak by ho okradl.