Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek ©tìpán,
zítra ®aneta.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Vodíková bomba
 
Uplynulo sedmdesát let od atomového výbuchu na útese Namu na atolu Bikini (souèást Marshallových ostrovù (1. bøezna 1954). Bìhem jedné sekundy vznikla ohnivá koule o velikosti pìti kilometrù. Bìhem minuty jaderný høib dosáhl výšky patnácti kilometrù, po šesti minutách dosáhl výšky ètyøicet kilometrù nad zemí. Spad zasáhl Austrálií, Indii, Japonsko, USA a èást Evropy. Velice silný úèinek pumy byl tøikrát silnìjší, ne¾ se èekalo a vedlo nejhoršímu radioaktivnímu zamoøení. Spad a ionizaèní záøení zasáhlo stovky obyvatelù atolù vzdálených 150 a¾ 450 kilometrù od epicentra. Testovaná bomba Bravo o hmotnosti 10,7 tun, délce 4,5 metru a šíøce 1,4 metrù byla vyrobena v rámci utajeného projektu Manhattan. Více jak po 30 letech kolegium amerických lékaøù prohlásilo, ¾e pokusný výbuch v oblasti zpùsobil na 23 forem rakoviny a øadu dalších nemocí.
 
Sovìti svou bombu vyzkoušeli v roce 1961, u jejího zrodu stál fyzik Andrej Sacharov, pozdìjší disident a nositel Nobelovy ceny za mír. USA a SSSR se dohodly na ukonèení experimentù s vodíkovou bombou.
 
Vojenský projekt Manhattan byl zahájen v roce 1942 s cílem vyvinout atomovou bombu døíve ne¾ Nìmci. Vedením výzkumu byl povìøen Robert Oppenheimer ve spolupráci s mnoha pøedními americkými i evropskými vìdci, kteøí uprchli pøed nacismem. Z Èeskoslovenska patøil mezi jeho nejbli¾ší spolupracovníky brnìnský fyzik Georg Placzka. 
Z americké strany chemik Donald Hornig, jeho¾ man¾elka Lilli pocházela z Ústí nad Labem. Narodila se 22. bøezna1921 do ¾idovské rodiny Schwenk èeských Nìmcù. Její otec byl chemik, matka lékaøka. V roce 1929 se pøestìhovali do Berlína, odkud uprchli v roce 1933 do USA. Vystudovala na Harvardu chemii, kde se seznámila se svým mu¾em. Po provdání byl man¾el povolán do Los Almos k utajenému projektu Manhattan.
 
Odešla s ním, navrhované pùsobení ve funkci sekretáøky odmítla, chtìla se vìnovat vìdì. V mu¾ském kolektivu byly jen dvì ¾eny, které se výzkumu zúèastnily. Hornig navrhl a vyrobil jednotku k odpalu plutoniové bomby. Lilli se zabývala návrhem vysoce explozivních tvarovaných nálo¾í a té¾ èoèek, které obklopovaly radioaktivní jádro. Pozdìji kvùli radiaci pøešla na oddìlení výbušnin. Pøihlí¾ela prvnímu zkušebnímu výbuchu atomové bomby Trinity (Svatá trojice) 16. èervence 1945. Po prvním testu a zjištìní reálné síly protestovala proti svr¾ení bomb na lidské cíle. Upøednostòovala jako další vìdci, výstra¾ný výbuch v neobydlené èásti, a proto podepsala petici vìdcù adresovanou americkému prezidentovi H. S. Trumanovi.
 
V srpnu 1945 byly shozeny bomby na Hirošimu a Nagasaki /Fat Man stejný typ jako Trinity). V tém¾e roce nièivé následky výbuchu pøimìli k odchodu øeditele výzkumného støediska Oppenheimera a man¾elé Hornigovi se vrátili koncem roku 1946 do civilu. Lilli byla aktivní v mírovém a feministickém hnutí, profesorkou na Brownovì univerzitì ve mìstì Providence, vedla katedru chemie na Trinity College ve státì Connecticut. Její man¾el byl poradcem prezidentù. Mìli ètyøi dìti.
 
Lilli Hornigovou pøipomíná od listopadu 2019 pamìtní deska na rodném domì. Bunda z výstroje horských jednotek z roku 1941, která ji chránila pøed noèním chladem v poušti Los Alamos, byla vìnovaná jejím synem ústeckému muzeu.

Zemøela 17. listopadu 2017 ve vìku 96 let.
 
Jaroslava Krejèová
* * *
Zobrazit všechny èlánky autorky


Komentáøe
Poslední komentáø: 14.03.2024  14:49
 Datum
Jméno
Téma
 14.03.  14:49 Von
 14.03.  12:20 Vesuviana