Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek ®aneta,
zítra Bohumila.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Druhá správní budova Spolchemie v Ústí nad Labem
 
Mìsto Ústí nad Labem tehdy ještì s nìmeckým názvem Aussig und Elbe se rychle rozrùstalo a poèet obyvatel se neustále zvyšoval. Zaèal být citelný nedostatek ubytování. Velké podniky jako „Spolchemie“ nebo Schichtovy závody na støekovské stranì Labe, øeší èásteènì problém výstavbou podnikových bytù pro narùstající poèet zamìstnancù.

Podle pamìtního spisu z roku 1901 pøi návštìvì císaøe Františka Josefa I se areál „Spolchemie“ rozšíøil na 70 ha, ze které byla èást zastavìna továrními budovami a také podnikovými úøednickými a dìlnickými domy.

V areálu bylo 14 kotelen a 46 parních kotlù a do nebe dýmalo 60 komínù, ten nejvyšší do výšky 70 metrù. Byla postavena vlastní plynárna slou¾ící k osvìtlení závodu i mìsta. Spotøeba uhlí èinila v roce 1900 243 000 tun. Sí» vodovodního potrubí v délce 20 km zajiš»ovala rozvod vody z øeky Bíliny i z továrních studní. Vlastní vodárna mìla tøi výškové rezervoáry. Vysoká spotøeba obalù vedla k jejich výrobnì, a k dalším pomocným provozùm k výrobì pytlù,  sudù døevìných i kovových a demi¾onù. Spolek mìl i vlastní závod na keramické zbo¾í se sedmi pecemi. Doprava v areálu byla kolejová a mìøila pøes 13 km, èást byla úzkokolejná a menší s normálním rozchodem byla napojena na ústecko-teplickou ¾eleznici. Vypuknutím I. Svìtové války byla výroba výraznì ovlivnìna na tu, dùle¾itou pro válka, co¾ byla výroba aktivního uhlí do plynových masek èi výrobu chloreènanu draselného, elektrolytickou cestou. V Sokolovì investuje do výstavby velkého závodu na karbid a dusíkaté vápno.  

 

 Spolek se stal dùle¾itým dodavatelem armád Rakouska-Uherska a Nìmecka. To u¾ fungovala visutá lanovka na dopravu uhlí z dolù u Chabaøovic a odvoz popela a odpadu z areálu. Kdy¾ byla uvedena do provozu elektrárna v Trmicích (1911) získává pøipojení i závod. Po roce 1920 nese název Spolek pro pro chemickou a hutní výrobu, z lidovým názvem Spolchemie.

Období první republiky po poèáteèních problémem s akciemi, znamenal další rozvoj nejen závodu, ale i jeho poboèek. Mìní se sortiment výroby a tím budování nových provozù k výrobì barviv, jejich polotovarù èi mísírnu barviv. K tomu nová kotelna, èistírna napájecí vody pro elektrolýzu a mnoho dalších provozù. V Èeskoslovenské chemickém prùmyslu hraje Spolek rozhodující úlohu. Nastává období rùstu kartelových smluv i slo¾itá propojení s dalšími chemickými továrnami u nás i v zahranièí. Ji¾ od svého vzniku byla vìnována velká pozornost spojení výroby s vìdeckým výzkumem a vlo¾ené prostøedky do výzkumu se bohatì zúroèovaly.

 
 
 
Chemická výroba prakticky ve mìstì, ovlivnila ¾ivotní prostøedí velmi negativnì. Nebyl to u¾ problém jen lidí, kteøí tam pracovali 10 hodin dennì v jednotvárném, nezdravém a nebezpeèném prostøedí, mìsto dostává na dlouhé roky smutný pøívlastek – smrduté, ošklivé a špinavé. Vliv mìla nejen chemièka, ale další továrny, které na území mìsta byly.

V roce 1930 vzniká první èeský mrakodrap s deseti podla¾ími s výškou 43 metrù od architektonického studia Lossow a Kühne. Ji¾ v prùèelí nad terasovitou støechou stojí 6 abstraktních plastik od berlínského sochaøe Huga Lederera. Pøedstavují Chemii,Vìdu,Mu¾e s pochodní, ®enu s rohem hojnosti, Obchod a Práci, tedy hodnoty stojící za úspìchy a rozmachem firmy. ®elezobetonový vyzdívaný skelet, oblo¾ený pálenou hnìdofialovou lícovou cihlou tzv.eisenkliner a stylovými rohovými opìráky. Podzemní podla¾í je rozdìleno velkokapacitním tubusem, kterým protéká Klíšský potok. Proto archiv není umístìn tam, ale do pøedposledního patra, èím¾ muselo øešení celé stavby být velmi nároèné, proto¾e archiv ukrývá celou historii od vzniku. Interiér je propracován s prvky art déco nebo rondokubismu. Široké schodištì s okny prosklenými geometrickou vitrá¾í slo¾enou s rùznì širokými pásy èirého, mléèného a ¾lutého skla sahají do nejvyššího patra. Ji¾ pøi vstupu do objektu ohromí rozsáhlý, svìtlý prostor. Chodby mají døevìné ostìní ve kterých jsou ukryty vestavìné skøínì. Pro snazší dopravu nahoru slou¾í technický poklad, jeden z nejstarších a nejdelších obì¾ných výtahù tzv. Páternoster ( latinsky Otèe náš) název podle opakujícího poèítání kulièek na rù¾enci). Pøi návštìvì archivu jsme ho mohli pou¾ít, co¾ vìtšina pøítomných vyu¾ila. Pøímo v archivu toho bylo k vidìní a k slyšení mnoho. Nejen, ¾e se tam ukrývá písemné bohatství od vzniku podniku, ale i tisíce deskových fotek.
 
   

Areál byl snímkován pravidelnì i z letadla a doklady, tedy snímky s datem a i jménem pilota peèlivì jsou tam uchovány. Mohli jsme nahlédnout do rùzných starých materiálù, fotografii a prohlédnout èást areálu z ptaèí výšky. Také jsme mohli vidìt sbírku umìlých safírù urèených pro šperky, které se tam vyrábìly s ú¾asnou èistotou. I kopie èeských korunovaèních klenotù obsahují jejich umìlé safíry. Ovšem dùle¾itá byla výroba safíru (korundu) pro prùmysl a to i pro zbrojní a raketový. A k té se vá¾í dvì zajímavé povìsti. Ta první byla veøejným tajemstvím, proto¾e jeden velký safír byl zabudován jako prùzor do první kosmické lodì a letìl s Gagarinem do vesmíru. K tomu ¾ádné doklady pochopitelnì neexistují.
 
 

Ta druhá je trochu reálnìjší, proto¾e zpravodajský dùstojník Ladislav Kubizòák ve své knize popisuje, jak si Sovìti pùjèili jednoho pracovníka Spolchemie, aby jim pomohl vyrobit mimoøádnì velký syntetický korund. Byla to velmi pøísnì utajená akce a ten chemik pravdìpodobnì vùbec netušil, ¾e korund je urèen do navádìcích hlav protiletadlových raket, které 1.5.1960 sestøelily špioná¾ní letadlo U2. Výroba se neustále zdokonolovávala v roce 2010 se vyrobilo 75 tun, vyu¾ívaly se v americkém kosmickém prùmyslu, pøi výrobì neprùstøelných skel, v optice vèetnì vojenské i v LED svítidlech. Z ekonomických byla výroba zastavena v roce 2015 (Èína je levnìjší) a bude sešrotována. Do ústeckého muzea èást drobností byla vìnována.
 
Text a foto: Jaroslava Krejèová

* * *
Èerpáno z pramenù: 69 ústeckých nej
Zobrazit všechny èlánky autorky


Komentáøe
Poslední komentáø: 16.10.2023  10:54
 Datum
Jméno
Téma
 16.10.  10:54 Vesuviana
 15.10.  20:40 Jaroslava
 15.10.  17:08 Von
 15.10.  10:41 zdenekj