Pidilidi nás fascinují. Tito zvláštní tvorové obývající naši planetu nás aktivovali k výzkumu ji¾ v minulosti. Z prvního a zatím jediného výzkumu (viz Pidilidi pod mikroskopem) vyplynulo, ¾e Pidièlovìk je kopií Maxièlovìka. V menších rozmìrech je s ním anatomicky shodný a v menších odchylkách vyu¾ívá stejnì i své orgány. Vèetnì pidimozku jako zdroje myšlení.
Byl tu však rozpor, který odkryla jedna otázka smìøující k jednomu z Pidilidí, z našeho pohledu øeènická: Èím ty vlastnì myslíš?" ,,Já myslím tímhle." Jeho ukazováèek smìøující k reprodukènímu orgánu nás vyprovokoval k dalšímu výzkumu. Ano. Jednalo se o Pidimu¾e. Tudí¾ se to nedalo vylouèit.
Shrnuly jsme tedy plán k dalšímu výzkumu, abychom zjistily, jaký zdroj myšlení Pidilidi vyu¾ívají.
PLÁN VÝZKUMU
Stejnì jako v prvním výzkumu jsme vybraly vzorek dvaceti Pidilidí ve vìku 4 a¾ 10 let a svùj zámìr skryly pod název Pøímìstský tábor.
Samotný proces výzkumu navrhl vlastnì Pidièlovìk sám: ,,Budeme to dìlat tak, abychom u toho vypadali inteligentnì." Seèetly jsme tedy IQ našeho výzkumného týmu: Helena, in¾enýrka architektka výzkumného projektu a já, doktorka vìt a nekoneèných souvìtí. Souèet nás pøesvìdèil, ¾e herecké dovednosti budou nezbytné.
PIDIMOZEK VE STRESU
Do první èásti výzkumu jsme zcela zámìrnì zaøadily situaci, kde je pøítomen stres. Vystavily jsme Pidilidi vrcholnì krizové situaci jakou je záchrana lidského ¾ivota.
V teoretické èásti získali Pidilidi vysoké hodnocení. Obsah zdravotnické lékárnièky popsali témìø bezchybnì. K zamyšlení nás vedl pouze návrh na rozšíøení povinného vybavení lékárnièky o pilu. Zdùvodnìní Pidièlovìka bylo logické. Pomocí pily dojde k amputaci konèetiny, èím¾ se zastaví krvácení z øezné rány na oné konèetinì a nebude tøeba jejího ošetøení. Ocenily jsme tento návrh i z ekonomického hlediska. Po delší úvaze jsme však za nìj body neudìlily. Øešení této situace nebylo praktické v pøípadì odìrky na hrudníku.
Horšího hodnocení dosáhli Pidilidi v praktické èásti. Vystavily jsme je zkoušce v lesním porostu, kde figurant simuloval náhlý kolaps. Zde se Pidilidi dopustili hrubých chyb. Po krátkém šoku nad bezvládným tìlem uspoøádali konzilium, které vyhodnotilo jako nejúèinnìjší resuscitaci lechtaní. Po tomto neúspìchu probìhla masá¾ srdce. V oblasti bøišní stìny. Aèkoliv došlo ke zrychlení peristaltiky onoho figuranta, na obnovì ¾ivotních funkci se to neprojevilo.
K naší radosti pøispìl návrh Pidièlovìka pou¾ít mobilní telefon. Nejprve byl posti¾ený opakovanì vyzýván Pidilidmi, aby si zavolal záchrannou slu¾bu. Bezvládné tìlo však nejevilo známky ¾ivota nato¾ ochoty. Naštìstí jednomu z Pidilidí došlo, ¾e dotyèný nejspíš nevlastní mobilní telefon. A ochotnì posti¾enému figurantovi zapùjèil svùj pøístroj. Nastala napínavá chvilka, kterou jsme vyu¾ily k otázce, proè si èlovìk nejevící známky ¾ivota nemù¾e zavolat záchrannou slu¾bu sám ze zapùjèeného mobilního pøístroje. Nezná pøece PIN.
Zdroj myšlení nám zde jasnì ukazuje na mozek, i kdy¾ ne maxifunkèní. V pøítomnosti Pidièlovìka je proto lépe zùstat nejen pøítomen tìlem a duší, ale ideálnì ¾ivým. V opaèném pøípadì Pidièlovìk pøechází k náhradnímu øešení o¾ivit pøedmìt zájmu a vytì¾it ze situace maximum. V naší simulované situaci se to projevilo uloupením obuvi posti¾enému. Nutno dodat, ¾e ten náhle o¾il. Jednalo se o vysoce presti¾ní znaèku obuvi.
EXTERNÍ ZDROJ PIDIMOZKU
Souèástí výzkumu bylo také dotazníkové šetøení, které ukázalo na externí zdroj myšlení Pidilidí - Maxièlovìka. Èastìji toho, který ho dopravil na tuto planetu. Vzhledem však k externímu, tedy vzdálenému zdroji, jakým je zde maximozek, dochází k chybám v pøenosu myšlenek.
Interpretace Pidièlovìka je tak na poslech inteligentní, obsah však vede k hlubšímu zamyšlení. Dùkazem tomu jsou následující odpovìdi Pidilidí:
,,Kdo myslíte, ¾e ukradl tu èokoládu?"
,,Urèitì Babiš!"
,,Jak se cítíte na tomto táboøe?"
,,Je to velice uzpùsobilivé."
,,Myslíte si, ¾e je lepší býti velkým nebo malým?"
,,Je doblé býti velký jako stlom."
,,Víte, jak jste se objevil na této planetì?"
,,Nepamatuji se, ale vím, ¾e to byla celkem náhoda."
,,Èím byste chtìl být v budoucnosti?"
,,Chci být prezent."
,,A z jakého dùvodu?"
,,Proto¾e Zeman je hustej a pankovej!"
,,Co podle vás Maxi¾eny dìlaji nejradìji?"
,,Ty jsou nejradši, kdy¾ si zavaøí."
UKLÁDÁNÍ INFORMACÍ
Proces pøenosu myšlenek z Maximozku je ale slo¾itìjší. Výzkum ukázal, ¾e rozkazovací vìty prochází filtrem. V praxi se to projevuje tak, ¾e Pidièlovìk navenek vyhlí¾í, ¾e sdìlení Maxièlovìka rozumí. Ve skuteènosti však v tu chvíli probíhá v pidimozku filtrace. Kupøíkladu vìta typu ,Ukliï si pokoj!' se pøefiltruje na ,Matka prudi.' Vìty typu ,Neseï u toho poèítaèe!' skrze filtr neprojdou vùbec. Také všechny typy pøíkazù souhrnnì oznaèované jako vzdìlání se automaticky ukládají ve slo¾ce Moderní nástroj muèení.
Všechny informace do detailu se ukládají v pidimozku za podmínky, kdy jsou pøedmìtem zájmu Pidièlovìka. Ten pak doká¾e nekoneènì dlouho pøednášet napøíklad o jakémsi ¾lutém stvoøení jménem Pokémon. Zde se naopak Maxièlovìk ocitá v roli tupého posluchaèe z jiné planety. Náš výzkumný tým navštívil nìkolik pøednášek a diskuzí o jakémsi Minecraftu a mluvícím Nadèlovìku, kterého Pidilidi nazývají Youtuberem. Byla to velmi zajímavá zkušenost.
Probudily jsme se a¾ u pøednášky milovníka dopravních prostøedkù na téma Cesta k babièce. Kontrola jízdního øádu na trase Praha-Cibulka / Praha-Velká Chuchle se všemi odjezdy a pøíjezdy, stanicemi na trase, pøestupními stanicemi, èísly vlakù a výjimkami v dopravì pouze potvrdila ukládání informací do detailu. Naštìstí pro nás a baterii diktafonu babièka nebydlela v Drá¾ïanech.
DYSFUNKCE PIDIMOZKU
Není pochyb o tom, ¾e Pidièlovìk vyu¾ívá k myšlení pidimozek. Nìkteré situace však ukazovaly na jeho úplnou absenci. Napøíklad na pou¾ití zimní uzavøené obuvi by nebylo nic zvláštního. Kdyby nebylo tøicet stupòù ve stínu.
Posezení na rámu otevøeného okna mù¾e být pro Pidièlovìka osvì¾ující a zdraví prospìšné, pokud neni okno ve druhém patøe.
Overalu jedné z Pidi¾en bychom také nevìnovaly zvláštní pozornost. Jedná se o praktický kus odìvu charakteristický spojením horního dílu s kalhotovým. Jeho praktiènost však konèí pøi akutním vyluèování v lese. V èasové tísni se chca nechca ocitnete ve døepu zcela obna¾eni. Zde vás navíc pøekvapí hlavolam v podobì mno¾ství textilu na kotnících, který musíte akutnì vyøešit, nebo» dopad je neodvratitelný.
V takovéto akutní situaci si pidimozek dominantnì prosazuje onu potøebu vykonat. Tim dochází k blokování dalšího myšlení. V první fázi to Pidièlovìk vyhodnocuje jako nevhodné rušení od zábavné èinnosti. V druhé fázi v èinnosti chybuje a postává s nohama skøí¾enýma, aèkoliv ostatní sedí. Tøetí fáze je koneèná. Ale to u¾ není mozek sto výpoètu rychlosti v závislosti na dráze a èase onoho dopadu. Bohu¾el jsme tøetí fázi byly svìdky.
Opakovanì také docházelo k výpadku pidimozku pøi zadávání úkolù. V¾dy bylo dùslednì skupinì Pidilidí sdìleno, ¾e pravidla popíšeme pouze jednou a nebudeme je opakovat. Tedy vy¾adujeme plnou pozornost. Po tøetím opakování pravidel pøicházelo od Pidilidí èasto upozornìní, ¾e bychom mìly sdìlit pravidla.
DALŠÍ ZDROJ MYŠLENÍ
Impulsem k tomuto výzkumu bylo prosté sdìlení Pidimu¾e, ¾e on myslí reprodukèním orgánem. Toto se nepotvrdilo. V kontaktu s tzv. objektem lásky probíhá myšlení skrze srdce. Pidimozek pouze vydá pøíkaz k projevu lásky v podobì napø. nesmìlého polibku, psaníèka se srdíèky nebo nakopnuti objektu zájmu. Reprodukèní orgán se do myšlení zaøadí a¾ ve vìku Maxièlovìka.
Výzkum také ukázal na zajímavý úkaz. Pidilidi mìní barvu do èervena. Zmìnu barvy lze spustit dotazem, který obsahuje slovo "láska". Aèkoliv význam toho slova nejsou sto definovat, z odpovìdí vyplynulo, ¾e lásku mají. Jeden èervenì zbarvený Pidièlovìk se rozhovoøil o jakési Marušce, kterou u¾ má pøedem domluvenou, a je proto š»asten, ¾e nemusí lásku øešit v budoucnu.
V záznamu výzkumu se vyskytla také poznámka: ,Mám rád buchtu. Nejradši mokrou.' Z delšího zkoumání vyplynulo, ¾e dotyèný Pidièlovìk popisoval lásku k mouèníku s jablky.
ZÁVÌR
S jistotou lze konstatovat, ¾e Pidièlovìk myslí pidimozkem. Stejnì tak mù¾eme s jistotou konstatovat, ¾e náš výzkumný tým po týdenní práci s dvaceti Pidilidmi nemyslí vùbec nièím. Vyhodnotily jsme naši vìdeckou èinnost jako velice uzpùsobilivou a láskyplnì se nakoply. Mù¾eme se klidnì opalovat ve snìhulích a na houby chodit v overalu. Rozšíøit autolékarnièku o pilu a návod na resuscitaci nebo¾tíka. Proè ne?! Je to spontánní. A krásnì svobodné. Jako myšlení Pidilidí.
