Keø nebo malý strom s kulovitou korunou pøináší na jaøe velké vonné bílé kvìty s purpurovým nádechem. První se objevují pøed vyrašením tmavì zelených listù.
Charakteristika Magnólie v poètu asi 35 druhù rostou v Severní a Støední Americe, Himalájích a východní Asii. Dorùstají do podoby keøe i stromu, jsou opadavé, poloopadavé i stálezelené. Pìstují se pro velké atraktivní a èasto i vonné kvìty. V našich podmínkách mají význam pouze druhy opadavé a jejich køí¾enci. Vybrali jsme hojnì pìstovaný a oblíbený šácholan Soulangeùv s velkým výrazným kvìtem. Rozkvétá na pøelomu dubna a kvìtna. Dosahuje výšky podle odrùd v rozmezí 5-8 m. Pøirùstá pomaleji. Pùsobí hrubším, mírnì strnulým dojmem. Jednoduché støídavé listy jsou nedìlené a celokrajné.Vìtšina kultivarù má list dlouhý kolem 15 cm, jen u vybrané skupiny pøesahuje 20 cm (napø. odrùda ´Lennei´). U vìtšiny odrùd jsou listy sytì zelené. Výjimku tvoøí opìt napø. ´Lennei´ , která je svìtle zelená a¾ z hnìdavým nádechem èi ¾lutavì pestrá M.x soulangiana ´Variegata´. Svìtlejší odstíny listù pùsobí v prostoru lehèeji. Na podzim se listy výraznì nezbarvují, mají všední ¾lutohnìdý a¾ hnìdý nádech. Zùstávají tuhé a lze je dobøe vyu¾ít pøi aran¾ování. Výrazný je velký jednotlivì postavený kvìt. Z tøech kališních lístkù vyrùstá 6-15 okvìtních plátkù, které jsou bìlavì rù¾ové, rù¾ové a¾ purpurové. Vìtšina kultivarù nakvétá pøed rašením listù, nìkteré vykvétají souèasnì s rašícími listy. Kvìty vynikají na pozadí vìtví, nezastínìných listy. Na druhé stranì v nepøíznivém poèasí nemohou poskytnout velkým kvìtùm kryt, proto je vysazujeme na místa chránìná. Na vìtrném místì a ve smìru pøevládajících deš»ù se snadno potluèou. V prvních letech po výsadbì nekvetou. Koncem léta a na podzim pùsobí velmi zajímavì souplodí v podobì šišky, které puká a jsou vidìt oválná èervená a¾ èerná semena. Souplodí u vìtšiny kultivarù navíc upoutá narù¾ovìlou barvou. Vìtve magnólie jsou hladké a kmen pomìrnì slabý. Koøení mìlce, koøeny jsou du¾naté a málo vìtvené.
Nároky na pìstování Magnólie vy¾aduje chránìnou sluneènou polohu, pøípadnì polostín. Na zastínìných plochách nekvete. Potøebuje ¾ivnou propustnou pùdu a pravidelnou zásobu vody. Nesnáší tì¾ké, jílovité a zamokøené pùdy, ani pùdy pøíliš lehké a suché. Optimální pùda by mìla mít mírnì kyselou reakci, prospívá pøídavek rašeliny èi kompostu. Výteènì snáší i neutrální pùdy. Alkalickou toleruje pøi dostateèné hloubce a zásobì humusu. Na pùdách s vyšším obsahem vápníku se u magnólií vyskytuje chloróza, která se projevuje ¾loutnutím listù. Suché a písèité pùdy musíme vydatnì pohnojit a obohatit listovkou, kompostem a doplòovat zálivku. Šácholan Soulangeùv dobøe snáší zimy, je mrazovzdorný a¾ plnì mrazovzdorný. Ideální je teplejší a chránìná poloha. Nepìstujeme ho v podhorských a horských oblastech. Mladé rostliny chráníme proti namrzání., Magnólie razantnì neokopáváme, proto¾e mìlce koøení. Na zimu pod koruny nastýláme listí, mulè nebo kompost. Prospívá i slamnatý hnùj. Vysazujeme je v¾dy s kvalitním koøenovým balem. Nejvhodnìjší doba sázení je pøedjaøí, pøed narašením pupenù. Pøedevším mladé stromy trpí okusem zvìøí, na pøístupných lokalitách je vèas chráníme. Zneèištìné ovzduší snášejí dobøe. Velmi dobøe odolávají chorobám a škùdcùm. Na zahradách se nejèastìji mno¾í høí¾ením v srpnu a¾ záøí.
Pou¾ití Magnólie je typický solitérní druh. Na dostateènì prostorné ploše mù¾eme vytvoøit i malé skupinky. Osvìdèila se kombinace rùznì vzrùstných druhù, keøových se stromovitými. Výbornì vyniknou v trávníku i na pozadí temných jehliènanù. Pøíkladem mù¾e být magnólie v chránìném koutì zahrady pøed hradbou støíhané stìny z vyšších tisù. Výbornì vynikne i na frekventovaném místì vysazená v hladkém trávníku. Ve vìtších sadovnických skupinách je umis»ujeme v¾dy na okraje.
Nìkteré zajímavé kultivary Magnolia x soulangiana ´Alba Superba´, plnì mrazuvzdorný keø nebo strom, výška kolem 7 m,má velké a vonné bílé kvìty s narù¾ovìlým nádechem, kvete od poloviny jara do poèátku léta.
´Brozzonii´ strom, dosahuje 8 m, má velké bílé kvìty s nachovým nádechem.
´Burgundy´ stejnì jako následující odrùda a odrùda ´San José upoutá purpurovì èerveným kvìtem.
´Lennei´ velké pohárovité kvìty má tmavì nachové a svìtlejší barvu olistìní.
´Picture´ statný strom vysoký 8 m, má velké tmavì èervenonachové kvìty.
´Rustica Rubra ´ (syn. Rubra) keø dosahující 6 m, purpurovì èervené kvìty jsou uvnitø rù¾ové, kvete od jara do poèátku léta.
Jiøí Korejš
Poznámka redakce: Zájem lidí o vlastní kousek zelenì pøetrvává. I lidé, kteøí se o zahradnictví vùbec nezajímali, chtìjí mít nyní aspoò svùj zelený truhlík èi kvìtináè. Široký sortiment rostlin umo¾òuje pìstování mnoha druhù na balkonech, terasách a dalších malých plochách. Stále pøibývají také nové zahrady.
Evropská kampaò „Rostlina mìsíce“ odstartovala v roce 1992. Ka¾dý mìsíc je pravidelnì pøedstavována okrasná rostlina, vhodná pro trvalé venkovní výsadby do volné pùdy i do nádob. Také my jsme se rozhodli na našich stránkách tuto aktivitu podpoøit. Program probíhá v devíti evropských zemích (Belgii, Èesku, Dánsku, Francii, Irsku, Nìmecku, Nizozemsku, Švédsku, Velké Británii). U nás byl zahájen v roce 2000. Program vede organizace Plant Publicity Holland, která spolupracuje se zahradníky-pìstiteli, øadou souvisejících oborù a odbornými zahradnickými ¾urnalisty nejen v Evropì, ale i v zámoøí.
Úkolem je mimo jiné rozšíøit povìdomí laické veøejnosti a zájem o vyu¾ití zahrad i menších prostor (balkony, lod¾ie) jako odpoèinkových a estetických ploch.
východní Asii. Dorùstají do podoby keøe i stromu, jsou opadavé, poloopadavé i stálezelené. Pìstují se pro velké atraktivní a èasto i vonné kvìty. V našich podmínkách mají význam pouze druhy opadavé a jejich køí¾enci. Vybrali jsme hojnì pìstovaný a oblíbený šácholan Soulangeùv s velkým výrazným kvìtem. Rozkvétá na pøelomu dubna a kvìtna. Dosahuje výšky podle odrùd v rozmezí 5-8 m. Pøirùstá pomaleji. Pùsobí hrubším, mírnì strnulým dojmem. Jednoduché støídavé listy jsou nedìlené a celokrajné.Vìtšina kultivarù má list dlouhý kolem 15 cm, jen u vybrané skupiny pøesahuje 20 cm (napø. odrùda ´Lennei´). U vìtšiny odrùd jsou listy sytì zelené. Výjimku tvoøí opìt napø. ´Lennei´ , která je svìtle zelená a¾ z hnìdavým nádechem èi ¾lutavì pestrá M.x soulangiana ´Variegata´. Svìtlejší odstíny listù pùsobí v prostoru lehèeji. Na podzim se listy výraznì nezbarvují, mají všední ¾lutohnìdý a¾ hnìdý nádech. Zùstávají tuhé a lze je dobøe vyu¾ít pøi aran¾ování. Výrazný je velký jednotlivì postavený kvìt. Z tøech kališních lístkù vyrùstá 6-15 okvìtních plátkù, které jsou bìlavì rù¾ové, rù¾ové a¾ purpurové. Vìtšina kultivarù nakvétá pøed rašením listù, nìkteré vykvétají souèasnì s rašícími listy. Kvìty vynikají na pozadí vìtví, nezastínìných listy. Na druhé stranì v nepøíznivém poèasí nemohou poskytnout velkým kvìtùm kryt, proto je vysazujeme na místa chránìná. Na vìtrném místì a ve smìru pøevládajících deš»ù se snadno potluèou. V prvních letech po výsadbì nekvetou. Koncem léta a na podzim pùsobí velmi zajímavì souplodí v podobì šišky, které puká a jsou vidìt oválná èervená a¾ èerná semena. Souplodí u vìtšiny kultivarù navíc upoutá narù¾ovìlou barvou. Vìtve magnólie jsou hladké a kmen pomìrnì slabý. Koøení mìlce, koøeny jsou du¾naté a málo vìtvené. 
zastínìných plochách nekvete. Potøebuje ¾ivnou propustnou pùdu a pravidelnou zásobu vody. Nesnáší tì¾ké, jílovité a zamokøené pùdy, ani pùdy pøíliš lehké a suché. Optimální pùda by mìla mít mírnì kyselou reakci, prospívá pøídavek rašeliny èi kompostu. Výteènì snáší i neutrální pùdy. Alkalickou toleruje pøi dostateèné hloubce a zásobì humusu. Na pùdách s vyšším obsahem vápníku se u magnólií vyskytuje chloróza, která se projevuje ¾loutnutím listù. Suché a písèité pùdy musíme vydatnì pohnojit a obohatit listovkou, kompostem a doplòovat zálivku. Šácholan Soulangeùv dobøe snáší zimy, je mrazovzdorný a¾ plnì mrazovzdorný. Ideální je teplejší a chránìná poloha. Nepìstujeme ho v podhorských a horských oblastech. Mladé rostliny chráníme proti namrzání., Magnólie razantnì neokopáváme, proto¾e mìlce koøení. Na zimu pod koruny nastýláme listí, mulè nebo kompost. Prospívá i slamnatý hnùj. Vysazujeme je v¾dy s kvalitním koøenovým balem. Nejvhodnìjší doba sázení je pøedjaøí, pøed narašením pupenù. Pøedevším mladé stromy trpí okusem zvìøí, na pøístupných lokalitách je vèas chráníme. Zneèištìné ovzduší snášejí dobøe. Velmi dobøe odolávají chorobám a škùdcùm. Na zahradách se nejèastìji mno¾í høí¾ením v srpnu a¾ záøí.