Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Judita,
zítra David.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

„PRINC LEONARD“ A JEHO „HUT RIVER PROVINCE.”
 
aneb
 
Z klokaní kapsy na pøeskáèku

 
Èetli jsme o nìm v èeském èasopise. Takový kratièký èlánek. Nìkolik let jsme pøemýšleli, ¾e extravagantního farmáøe a nyní ji¾ prince Leonarda v jeho provincii navštívíme.
 
Farmáø Leonard Casley se odtrhl od Austrálie 21. dubna 1970 a vyhlásil svojí farmu „HUT RIVER PROVINCE”. S 18 500 akrù má farma pøibli¾nì rozlohu Hongkongu. Leonardo odvádìl Austrálii urèitá procenta ze své úrody obilí. Australská vláda pøijala jenom urèitý pøídìl, na víc nechtìla pøistoupit. Mimo obilí Leonardo exportoval sušené kvìtiny do Asie.


Pøístup australské vlády se mu nelíbil, a tak jí jednoduše vyhlásil válku. Vláda však na jeho výzvu nereagovala. Leonarda Casley urèitì pova¾ovali za psychicky vyšinutého a tak pøešli vìc mlèením. Leonard, znalý práv, se tím pádem od Austrálie odtrhl a vznikla takzvaná „HUT RIVER PROVINCE”.


Korunoval se na prince a jeho ¾ena Shirley se stala princeznou. Od té doby, se toto místo v západní Austrálii 600 km severnì od Perthu a 20km od Northamptonu stalo turisty velmi navštìvovaným místem.

S rodinou (7 dìtí) se podílel na vytištìní své vlastní mìny, poštovních známek a rùzných emblémù. Hymnu mu slo¾il a nazpíval známý australský umìlec, zpìvák „John English”.


 
        

 
Tak tohoto zajímavého èlovìka a jeho provincii jsme zatou¾ili navštívit. Pøidali se kamarádi, kteøí mají podobné smýšlení a stejnou touhu poznávat nìco neobvyklého.
Byla to zvìdavost èi co, ale kdo by nechtìl poznat odvá¾ného èlovìka takového kalibru.

V listopadu roku 2006 jsme se my ètyøi kamarádi vypravili za Leonardem. Zakoupili jsme letenky z Canberry do Perthu. Tam jsme si pùjèili auto a hurá pøes Geraldton do Northamptonu. Ubytovali jsme se ve staré usedlosti po zlatokopech (old mines cottage). Bylo to krásné romantické místo a vlastnili ho zajímaví lidé. Partneøi Rakušanka Haidi a Amerièan David. Oba dva jsou umìlci pøes hudbu.
David uèil hrát na hudební nástroje v nedaleké hudební škole. Haidi je uèitelka teorie.

 

 

Kdy¾ jsme se jim ohlásili na ubytování ( bed, and breakfast) David navrhl, ¾e a¾ pøijedeme, otevøeme chaloupku (která nebyla zamèená) a ubytujeme se, a» zavítáme do obchodu s hudebními nástroji v Northampton. Mìl tam ten veèer vystoupení. Skládá si hudbu i texty, tak proè ne? Byli jsme pøipraveni na dobrodru¾ství.
 
Na koncertì sedìlo pár místních a Haidi s Davidem do programu všechny zapojili. Potom jsme se navzájem pøedstavili a jeli zpìt k nim do chaloupky.
 
Tam pøi dobrém vínku nám partneøi vyprávìli ú¾asné pøíbìhy o Leonardovi i o neviditelných záhadných vìcech, které nás moc zajímají. Tam u nich jsme se dovìdìli o svìtelných bytostech (orbech). Haidi mìla s nimi urèité zkušenosti a ráda nám tyto vìci pøiblí¾ila. Doposud jsme o tom nikdy neslyšeli a po návratu z výletu jsme zakoupili nìkolik knih s touto tématikou. „Tady se vùbec dìji vìci!“ upozornil David.

U¾ z Canberry jsme princi napsali dopis. Ptali jsme se, jestli nás pøijme a bude-li mo¾nost udìlat s ním v jeho provincii filmový dokument? Odepsal, ¾e jsme vítáni.

Ten samý den, co jsme dorazili, Vladimír Leonardovi zatelefonoval, abychom se mu pøipomnìli a dohodli se na setkání. Na druhý den hned ráno po snídani jsme vyrazili smìr „HUT RIVER PROVINCE”.

 

Pøi cestì z Perthu pøes Geraldton jsem koupila od poulièních umìlcù CD s takovou spirituální muzikou. Tu jsme v autì nasadili do pøehrávaèe, aby nám tìch 20 km k Leonardovi lépe ubíhalo. V informaèním støedisku jsme dostali pøesnou mapu, jak se nejlépe do provincie dostat.

Kamarád øídil, kamarádka se mnou sledovala mapu. Za Northampton jsme mìli podle mapy odboèit ètvrtou odboèkou doleva a pokraèovat prašnou cestou do provincie.  Jedeme asi 20 minut, mapa na mém klínì s vyznaèenými odboèkami, ale na silnici, po které jsme se pohybovali, ani doleva ani doprava ¾ádná odboèka. Bylo nám to divné. Podstrèila jsem mapu Vladimírovi, a» se laskavì podívá, ¾e odboèky u¾ tu mìly být a tak kde jsou?

Kamarád po pùlhodinové jízdì usoudil, ¾e toto nemá cenu, otáèí se a jedeme nazpìt. Po celou dobu, co jsme hledali odboèky, nejela po silnici ¾ádná auta. Nevidìli jsme ani ¾ádné ukazatele. Prostì naše pùjèené vozidlo, silnice, my ètyøi a doblba hrála mystická muzika.

Jakmile jsme se otoèili, najednou nás míjelo spousta aut, všude na nás èuèely cedule s nápisy a byly tam odboèky, které jsme pøed tím nevidìli. Vše souhlasilo pøesnì podle mapy. ®e bychom se pøehoupli do jiné dimenze? Byli jsme z toho rozladìni a hlavnì nás pøepadl stres, co na to zpo¾dìní øekne princ Leonard, hlava provincie.

Po velkém hledání jsme na farmu koneènì dorazili.

 
    

Prince Leonarda jsme zahlédli, jak pobíhá po provincii se školním zájezdem. Bavil svým humorem mo¾ná dvacet dìtí s paní uèitelkou. Nezávisle na nich se tam promenádovalo nìkolik individuálních turistù. Èekali jsme, a¾ princ dokonèí prohlídku s dìtmi.  Zatím ho Vladimír zpovzdálí filmoval.

Hned jak pøišel za námi, na pøeskáèku jsme se mu omlouvali, ¾e jsme se zpozdili, nebo» jsme k nìmu zabloudili.  Mávl le¾érnì rukou, ¾e je to tam bì¾né, prostì normální.  Zavedl nás do své kanceláøe a vrazil nám razítko se vstupním vízem do našich pasù. Provedl nás celou usedlostí. Byl ú¾asný spoleèník. Øíkal, ¾e má Èecha ambasadora, který propaguje jeho provincii v zahranièí a rozšiøuje vìdomí lidí, ¾e On „Princ Leonard” existuje. Ukázal nám svoji sbírku obrazù, mincí, papírových bankovek a zvláštních dárkù od návštìvníkù z celého svìta, kteøí jeho farmu navštívili.

Nádherné obrazy visely v kapli, kterou nás také provedl a podrobnì vykládal, jak a kdo mu obrazy daroval. Budova Pošty nabízela k prodeji suvenýry a krásné známky, navr¾ené jednou z jeho dcer. Mrzelo ho, ¾e nám nemù¾e pøedstavit princeznu Shirley. Momentálnì byla na koncertì „Johna Englishe” v Sydney. Jeho “One man Show” byl neobvyklý zá¾itek. Kolik energie se skrývalo v 83letém Leonardovi, vitálním dìdovi. Temperamentní princ mìl ú¾asný smysl pro humor. Napøíklad: „Vidíte tu hvìzdu v èerveném krou¾ku? Ta se jmenuje po mnì „Leonard”. Uhádli jste, upøeli jsme zraky na denní oblohu bez hvìzdièek.

Po návratu k Haidi a Davidovi jsme jim vyprávìli, co se nám cestou pøihodilo. Vùbec je náš pøíbìh o ztracení nepøekvapil. Øíkali nám pøece, ¾e se tam dìji zvláštní vìci…!

Po návratu, jsem doma hledala zakoupené CD. Nenašla jsem je, i kdy¾ vím, ¾e jsem ho z pøehrávaèe vyndala a balila. Mám na to tøi svìdky. Muzika se vytratila z reality tak jako odboèky k princi Leonardovi. Vìøte nebo nevìøte !!!
 
Jana Gottwaldová
* * *
Zobrazit všechny èlánky autorky


Komentáøe
Poslední komentáø: 18.03.2019  06:55
 Datum
Jméno
Téma
 18.03.  06:55 Vladimir a Jana dekujeme
 17.03.  18:11 Jarek Glöckner
 17.03.  10:20 miluna
 17.03.  08:48 Von
 17.03.  07:48 Mara
 17.03.  06:06 zdenekJ