Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Bohumila,
zítra Judita.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Vznik slov a jazykù


Bylo to opravdu hodnì dávno, ale pøitom dosti brzo po tom, co si první lidé na této naší nepatrnì šišaté planetì uvìdomili, ¾e ta nejvìtší dutina na pøední stranì jejich hlavy je potøebná nejen na pojídání potravy a popíjení. Jednou takhle po ránu toti¾ zjistili, ¾e z tìch míst se dají vyluzovat rùzné zvuky, èím¾ to ale samozøejmì neskonèilo. Ti nejchytøejší jedinci zaèali poci»ovat neukojitelnou potøebu sdìlovat své dojmy a rùzné své ¾ádosti a rozkazy dalším jedincùm ve svém okolí. Kdy¾ pak po nìjakém èase poznali, ¾e tím rù¾ovým svalem co mají v ústech se dá všelijak v té dutinì ústní pohybovat a mìnit prùchod vzduchu z plic, zaèali si vymýšlet slova, kterými pak pojmenovávali rùzné pøedmìty i leccos jiného. A u tìch slov se nyní na chvíli zastavme.


V nauèných slovnících si pøeèteme, ¾e SLOVO je nejmenší jazyková jednotka, pøi èem¾ pod pojmem jazyk se zde samozøejmì nemyslí to, co máme my a vìtšina ¾ivoèichù v ústech, ale opìt podle nauèného slovníku je jazyk soubor vyjadøovacích a sdìlovacích prostøedkù vlastních pøíslušníkùm urèitého lidského spoleèenství. Slovo se pak skládá ze slabik a slabiky z jednotlivých hlásek. V tom chytrém slovníku však dále najdeme, ¾e nyní v dobì poèítaèové je slovo také datová polo¾ka takové velikosti, jakou doká¾e poèítaè zpracovat jako celek. Pak je tam cosi o bytech, které nemají pokoje, kuchynì ani pøíslušenství, ale jen jakési bity.


Ovšem s tìmito slovníkovými definicemi musím radìji rychle skonèit, abych od dalšího ètení neodradil staromilce. Navíc jsem asi trestuhodnì pøeskoèil mo¾ná desetitisíce let mezi souèasností a dobou, kdy se praèlovìk prvnì sna¾il vyloudit ze svých mluvidel zvuky, kterými by nìco pojmenoval. Ovšem do tak daleké prehistorie se vracet nebudeme a radìji skoème do doby biblické.


My všichni, kteøí jsme nejlepší léta svých ¾ivotù, kdy náš mozek byl ještì schopný pøijímat více informací ne¾ ztrácet, pro¾ili v dobì, kdy svìtové jazyky kromì jediného vyvoleného byly buï tabu nebo alespoò na indexu, tedy mo¾ná i vìtší polovina národa, se mù¾eme na tuto neblahou dobu krásnì vymlouvat. Zapomínáme ale na to, ¾e snad témìø všechny potí¾e v lidské spoleènosti vznikly daleko døíve, toti¾ v dobì biblické. Jak u¾ to odedávna chodí, všechno na svìtì má svùj rub a líc. A tak napøíklad to, ¾e Eva svedla Adama (anebo to bylo naopak?), sice pøineslo nám všem, tedy alespoò všem køes»anùm, hrozný dìdièný høích, pøesto ale právì v tom okam¾iku pod stromem poznání vznikl sex, bez kterého mnozí nemohou ¾ít, a bez kterého bychom vlastnì nikdo z nás nebyl na svìtì, nebo» s Adamem a Evou by lidský rod vymøel po meèi i po pøeslici! Naštìstí se to nestalo, ale naopak bohu¾el nám lidem nebyl dán dar, abychom rozlišili svého pøítele od nepøítele pouhým èichem a instinktem, a tak se musíme spokojit se slovní komunikací. Vra»me se tedy rychle na naši „slovní“ parketu.


Pravou pohromou pro nás „monogloty“ (tedy ve smyslu øeèi „jednojazyèníky“) byla stavba Babylónské vì¾e. Jistì není dobré se rouhat, ale naprosté zmatení jazykù, které následovalo, bylo opravdovou katastrofou pro lidstvo a je mo¾né, ¾e tehdy náš milý Stvoøitel nedomyslel všechny následky. A ¾e byly doslova nedozírné!


Skoème však nyní nohama pokud mo¾no co nejrovnìjšíma, anebo ještì lépe – rovnou pøímo po hlavì - do ¾havé souèasnosti, ve které se musíme smíøit s tím, ¾e jednotliví lidé a tím ménì národy se jednoduše mezi sebou jen velmi tì¾ko dorozumí a nìkterým se to nepodaøí vùbec. Vìtšinou z nepochopení co chtìl ten druhý vlastnì øíci, anebo v horším pøípadì z neochoty. Vrcholem nepøíjemností ve vzájemném dorozumìní je na pøíklad i odlišnost v mimoslovním projevu, tedy v gestikulaci. Ještì dnes mo¾ná vìtšina lidí v Evropì a tím ménì dále ve svìtì neví, ¾e Bulhaøi a Øekové kývají hlavou na souhlas a nesouhlas opaènì, ne¾ ostatní národy. Podobnì ne všude znamená èerná barva smutek a bílá radost. Naštìstí snad nikde a nikdy nevyjadøují svùj smutek smíchem, i kdy¾ naopak leckde a leckdy lidé radostí pláèí. Ano, jiný kraj, jiný mrav, s tím se prostì musíme smíøit!


Vladimír Vondráèek

* * *
Ilustrace © František Kratochvíl

Zobrazit všechny èlánky autora



Komentáøe
Poslední komentáø: 11.12.2013  16:07
 Datum
Jméno
Téma
 11.12.  16:07 Blanka K.
 11.12.  09:16 Svatava
 11.12.  08:09 LenkaP